Někdo si klepe na čelo, že jsem si neužila prázdniny. Ale víte co? Mě to nevadí.
Dnes je to přesně měsíc, co jsem v zaměstnání. Ve svém prvním zaměstnání. Odpracovala jsem si 15 dní, což je nějakých 168hodin a k tomu 3,5 hodiny přesčas.
Nechodím do práce každý den, takže není nic lepšího než se sebrat a vyrazit na výlet v pondělí ráno po pracovním víkendu.
Za ten měsíc, co jsem v práci se událo tolik věcí, že se mi pomalu ani nechce věřit tomu, že se všecno stalo jen za měsíc.
• Největší věc je fakt, že jsem pochopila, že musím myslet i sama na sebe a tak nějak jsem vlastně já dostala kopačky. (a přitom jsem nic neudělala) A jsem za to ráda :)
• Našla jsem štěstí, na které jsem si pár let musela počkat. Ale už je vše tak, jak má být
• Pochopila jsem, že když po mě někdo v práci řve, je to proto, protože se mě bojí
• Byla jsem na výletě novým autem s rodinou přehlásit auto a zároveň jsme se podívali na Pernštejn
• "Oslavila" jsem své 19.té narozeniny
• Byla jsem na akci, kde jsem potkala lidi, které jsem dlouho neviděla
• Byla jsem v Zoo Lešná - Zlín
• Dvakrát jsem byla v kině - V hlavě a Ant-Man
A vykouřila strašně moc cigaret. Žijeme jen jednou.
Jsem šťastná. Takhle to mělo být. Jen škoda, že některé věci trvaly tak dlouho. Ale stálo to za to.
Atze