Květen 2015

Smrt je běžný koloběh života, ale ..

22. května 2015 v 14:57 | Atze |  Vylévaní srdce
.. ještě mi ji neberte, prosím.

U nás doma jsme vždy měli moc zvířat. Některé s námi vydrží celý svůj život, jiné utečou a nebo zemřou. Vždycky je to smutné. A i když to třeba nebyl můj nejoblíbenější mazlíček, měla jsem ho vždycky ráda a vždycky jsem to obrečela.
Jako dnes.

A tohle měl být šťastný den. Když jsem se mamky ptala, kde je Žolinka, ptala jsem se proto, že jsem se bála, aby mi nevlezla do skříně. Jaké bylo nemilé překvapení, když mi řekla, že je mrtvá.
COŽE?????

Mladá kočička, která zrovna měla rodit je mrtvá. Bezdůvodně, nikdo neví co se stalo. Včera večer na mě ležela u televize a dnes se neprobudila.

Nevím, co dělat dřív. Jestli se učit, nebo brečet. Pláč zatím vítězí.

Žolinko, navždy tě budu mít ráda a nezapomenu na tebe ♥

Polovina maturity je za mnou !

7. května 2015 v 14:06 | Atze |  Maturita
Muhehe.
To zní tak fajn, když můžu říct, že mám skoro celou maturitu za sebou.

V pondělí 4.5.2015 jsem jela až na 13:00 do školy. Což znamenalo jet 10:25 autobusem z domu. To ráno jsem byla sama doma, takže jsem si otevřela balkon pustila si písnička nahlas a zpívala.
Nervozita? Ne, díky. Pořád mi nedochýzelo, že jedu vlastně maturovat.
Pořád jsem měla čas a najednou jsem byla ráda, že jsem ten autobus stihla. Kdyby ne, tak jsem doslova v prdeli. Brácha v práci, rodiče pryč. Obě auta taky. Na kole bych to nedala .. A se stovkou v peněžence někomu těžko řeknete (stejně nemám komu)
Kam jinam by Atze mohla jít než do hospody. Pivko za 24,- a žádný stresy, že to poseru. Šla jsem tam s tím, že to dám.

Při otevírání zadání na písemnou práci z angličtiny mi bušilo srdce a klepaly se mi ruce. Jakmile jsem si přečetla zadání, všechno ze mě spadlo. Charakteristika. Děkovala jsem učitelce, že nám to dávala jako domácí úkol a já tak byla připravená aniž bych to tušila. Popsat vlasntího bráchu pro mě v ten moment bylo jednodušší než popsat kohokoli jiného.


V úterý 5.5.2015 to bylo se vstáváním horší. Vstávala jsem 5:10, abych byla u školy o půl 7 a šla maturovat až v 8. Zase žádné nervy, nic. Prostě si jdu napsat písemku.. neřeším.
Ovšem po otevření didaktického testu z češtiny jsem myslela, že se poseru. (berte s nadsázkou)
Za 60 minut tohle stihnout? Párkrát jsem si musela položit hlavu, aby to se mnou neseklo. A přiznám se, většina byla tipovačka. A co jsem se tak dívala na výsledky tak jsem občas tipla i dobře. (naštěstí)

O půl 10 bylo hotovo a my měli necelé dvě hodiny čas do písemné práce. Kam jdeme? Správně, do hospody na pivo.
O čtvrt na 12 jsem již zase seděla ve třídě a čekala, co za témata budeme mít. Na výběr z 10ti témat a jako ..... zase jsem se málem posrala. Chtěla jsem úvahu, ale na nějaké normální téma. Feministky nakonec zvítězily.
Ne, fakt jsem nepsala jak jsem poznal vaši matku (u nás ve třídě nás takových bylo snad 5/17)
O půl třetí jsem byla ráda, že jsem doma.

A ve středu, 6.5.2015 jsem zase vstávala brzo. Ovšem to už bylo jiné. I když jsem věděla, co mě čeká, usla jsem o půl 1 v noci a v 5 zase budíček. To, že jsem byla unavená by se ještě dalo, kdyby ten zasranej řidič autobusu nejel jak piča. (s prominutím, ale řídit stylem: držím plyn-pustím-držím plyn-pustím) se těch 50minut opravdu vydržet nedá ...
Při sezení ve třídě a zahájení poslechu z angličtiny jsem se začala smát. Nikdy jsem na angličtinu nebyla dobrá, ale vždycky jsem to nějak udělala. Ale teď??????
Byla jsem v prdeli.
Přiznávám, bylo to pro mě těžký a to dost. Budu ráda, když projdu. Podle výsledků co jsem si opsala by to tam být mělo, takže YES!!!!

A teď tady sedím dva dny po písemné části maturit a chci se učit na ústní, ale nechce se mi. Jsem zvědavá, kdy začnu. Asi až týden před ....
Každopádně mám tři týdny, tak mi držte palce.

A já je budu držet vám, maturanti.

(nemusíte mi psát, jak to bylo lehký a jak byste to dali na 100% - mě to nezajímá :D )

Atze