Duben 2015

Maturita je tady..

27. dubna 2015 v 13:00 | Atze |  Maturita
Kdykoliv někomu řeknu, že jsem 23.4. (čtvrtek) dělala první zkoušku, skoro mi nevěří.
V dnešní době si všichni myslí, že se maturuje v květnu. Ale každá škola to má jinak. Dokonce i ústní zkoušky jsou na dva termíny a moje škola (naštěstí) má až druhý termín (27.5. - 29.5.)

A jelikož jsme prostě spešl škola, musíme maturovat i z praxe. Takže předmětů máme 5, místo obvyklých 4.

Ve středu mi pořád nedocházelo, že za pár hodin budu sedět v místnosti s většinou spolužáků (jde nás k maturitě 17 z 20) a psát maturitní písemku. Kolem poledne jsem si prošla body, které nám mistrová vypsala a které by se tam mohly objevit. Všechno to byly věci ze života (životopis, objednávka, kupní smlouva, výpověď..) tak jsem byla v klidu.
Večer jsem byla ještě venku s kamarádem, což mi hodně pomohlo abych nebyla ve stresu. (mamka byla ve stresu snad víc než já, když jsem přišla v 10 večer se skvělou náladou)

Ráno 23.4. jsem vstávala s bráchou (5:10) abych byla o půl 7 u školy a čekala na zbytek spolužáků. Kafe za patnáct korun bez cukru v kantýně a ranní cigára byly fajn. Prošli jsme si společně ty body, faktury a další věci.
Všichni začali stresovat. Až na mě ... (myslím to vážně)

Usedli jsem do "lavic" podle zasedacího pořádku a každý si měl vybrat složku. Blbým štěstí přeje (díky Bohu - ale stejně na něj nevěřím). Zelená a růžová. A já jakožto skoro kluk jsem zavelela zelenou. Což byla varianta číslo 2. Tudíž ta lehčí .. (možná to bylo náramky, prstýnkem nebo snad tučňákem pro štěstí? nevím, ale chci takové štěstí pořád - díky)
- Tři faktury, kupní smlouva na auto, paragon, objednávka, dodací list, reklamační list
To celé během 3 hodin. Odcházela jsem s pocitem, že to mám v kapse a byla spokojená.

Jakmile jsem odevzala složku, vyšla ze školy a snažila se dovolat mamce, abych ji sdělila pocity jsem začala být nervózní.
A víte proč?
Já taky ne. To je na tom to nejvtipnější.

A pak jsme se sebrali a šli na pivko. Dvě točený po maturitě jsou to nejlepší na můj mladý žaludek. A pár cigaret k tomu.

Známku pořád netuším, zítra jdu na ústní z praxe a budu bojovat o jedničku. Tak mi držte palce.
První zkouška z deseti je za mnou.

Všem maturantům přeju hodně štěstí a nenervujte :)

Atze

Uvidíme, kdo se bude smát naposledy ..

19. dubna 2015 v 11:41 | Atze |  Téma týdne

Od základní školy se mi někdo smál. Ať už kvůli akné, postavě nebo prsům. Vlastně to lidi dělají do teď. A hlavně ti, od kterých bych to nečekala, nebo bych řekla, že jsou dospělí a budou se tak i chovat. Ale omyl.

Nikdo z nás není dokonalý, ani já ne. Ani ty slepice, které se mi smějí. (proč se mi směje člověk, který má prsa až na zem v 19ti letech?) Ono někoho urážet je jednodušší, než se starat sám o sebe.

Můj okruh "přátel" se uzavřel na třídu a pár lidí mimo ni. A je vážně zajímavé, že mě uraží lidi, se kterými jsem čtyři roky ve třídě a tolikrát jim pomohla. Ať už s úkolem nebo písemkou. Když neměli zápisy, šli za mnou, abych jim to poslala.
To já jim radila.

A ta holka, která si říká kamarádka a sedí vedle mě v lavici (vlastně už jen poslední dva dny) se mi smála nejvíc. A vlastně - pořád směje.
Ale na každou svini se voda vaří. Vysadila prášky a jako lusknutím prstem ji zmizely i prsa. A kdo se smál? Já.
A ne, nemusíš děkovat že jsi díky mě v maturitním ročníku ani za to, že máš tak dobrou známku z účetnictví. Nemusíš, já to udělala proto, aby jsi u maturity vyhořela.

A pak uvidíme, kdo se bude smát naposledy. Jestli ty, nebo já ..

Všem přeji hodně štěstí u maturity, já jdu už 23.4.

Atze

Všude kde jsem byl .. zbylo jen prázdno

5. dubna 2015 v 14:02 | Atze |  Napsal život II
• Maturito, ještě počkej
Jsem líná, fakt líná se něco naučit. Pořád si říkám, že mám čas, ale ode dneška za tři týdny budu mít po maturitě z odborného výcviku. A je jen na mě, jestli úspěšně či nikoliv. Všechny seminární práce jsem odevzdala v termínu, ale něco se naučit? Nechce se ..
Připouštěcí test z účetnictví jsem napsala na dvojku, tam jsem klidná. Dva připoušťáky z angličtiny jsem dala na 4, ale mám to. (ještě mě čeká jeden, ale mám 2/3 - jdu k maturitě ((snad)) )
Pořád je to daleko a přitom tak blízko. Jen ať je to už za mnou.
8.6. totiž odjíždím na školu v přírodě jako zdravotník, takže se těším a beru to jako odměnu.

• 29.3. jsme s rodiči jeli na most kousek od Prostějova dívat se na vojska, která tudy projížděla. Nevidím důvod, proč by tudy nemohli projet. Na mostě nás bylo cca 50 lidí a jen jediný chlap, co byl proti. Po diskuzi s mojí mamkou to vzdal a odjel. Blbeček.