Únor 2015

Marutiní ples a maturita..

28. února 2015 v 20:01 | Atze |  Ze života
20.2.2015 byl ten velký den.
Den, kdy jsem měla nervy na pochodu víc než kdy dřív. Nechala jsem doma dárek pro třídní, neměli jsme málem hudbu, nedostali jsme kytky, neměli jsme fotografa, posrala jsem choreografii a opila se. Ne moc, ale dost na to, abych nevnímala nic okolo.
Byl to fajn večer, ale jsem ráda, že je to za mnou. Stálo mě to hodně nervů. Byla jsem v plesovém výboru, což v podstatě ani nic neznamená, ale přišla jsem si strašně důležitá.
Kdyby se pár věcí neposralo, byl by to nejlepší večer mýho života. Ale zažila jsem i lepší večery.

Vzpomínky jsou ale vzpomínky. A ty zůstanou napořád.

Jsem ráda, že zrovna na můj velký večer přijel můj přítel. Byl v Anglii a přiletěl kvůli mě, aby mě viděl v šatech a viděl, jak jsem šťastná. A ten večer jsem doopravdy byla. Ani jsem nemyslela na to, že druhý den hned ráno zase letí pryč a neuvidím ho další čtyři měsíce. (o tom až jindy)

A největší vzpomínkou pro mě budou moje šaty, boty a psaníčko se šerpou, které mám schované v šuplíku. Už napořád.

Tak, a teď ze mě zase musí být ta velká holka, která se musí věnovat důležitým věcem. Ta nejdůležitější je momentálně maturita.
Za necelé dva měsíce usednu do místnosti, kde napíšu maturitní písemku z odborného výcviku. To bude čtvrtek. A v pátek mám ústní zkoušku. A víte co je ironie osudu? Jsem v abecedě až na konci, jsem Š a jdu v pátek v první den hned jako třetí. Ne, nemám strach, jen mě to sere! Neskutečně. Aneb ať žije spravedlnost - na Nové ulici (Olomouc) jsme tři. Já jediná z nás tří jdu v pátek, ostatní jdou v úterý. Yes. Ale budu to mít za sebou a budu chlastat. A moc.
A po písemných budu chlastat taky, po ústrních taky a pak budu pít do té doby, než se dovím výsledky. Když budou pozitivní, budu chlastat. Když budou negativní, budu chlastat o to víc.
Ale prd, zas takovej alkoholik nejsem, ale zapít se to musí.

Tak mi držte palce. Už je to za pár a já nemám vypracované všechny otázky ani do jednoho předmětu. Četbu taky přečtenou nemám. Aneb žiju optimismem.
Amen.

rebelka Atze

Být s ním, nebo ne? ..

1. února 2015 v 18:56 | Atze |  Téma týdne
Člověk by mě dávat druhé šance. Ale jen jednu, ne dvě, tři, deset .. Nedělá to dobrotu. Ani když toho člověka doopravdy milujete.

V říjnu jsem brečela, že mi za hranice odjel člověk, kterého jsem milovala. Nebyla jsem schopná fungovat, první týden jsem byla nepříjemná, brečela jsem a myslela si, že to nezvládnu. Bylo to pro mě těžké období.
V prosinci jsme si psali, měli jsme pauzu a pak přišel zlom. Z pauzy mě najednou miluje k zbláznění, chce si mě vzít a být se mnou. Obrat o stoosmdesát stupňů během měsíce. Hezky se to čte, ale pořád jsou to jen slova. Prázdná slova bez nějakého činu, důkazu nebo vyznání. Plánuje budoucnost, píše mi na dobrou noc i dobré ráno .. Je to konečně krásný, přesně tak, jak jsem to chtěla.

A já tady sedím a toužím po někom jiném. Po klukovi, kterého skoro neznám, je pro mě cizí a je to nejisté. Nepíše mi ani na dobré ráno, občas jen na dobrou noc. Nechce si mě vzít, ani nevím jestli chce vztah. Ale vím, že ho chci.

Teď ta hlavní otázka - koho si vybrat.
Být s člověkem, kterého znám přes tři roky a dát další šanci? Nebo zkusit něco nového, neokoukaného a jít do rizika, že z toho nic nebude?

Srdce i hlava mají jasno. Ale přesto je ve mě kousek pochybností, co když to nevyjde ..
Atze