25. prosince 2014 v 19:16 | Atze
|
Tak dlouho jsem před tím utíkala, že teď nevím, kde začít. Komu poděkovat a komu nadávat. Vlastně vím. Poděkovat bych měla rodině a kamarádům a nadávat sobě.
Jen já jsem to všechno nechala zajít tak daleko.
Teď jsem ve stavu, kdy potřebuju, aby si tohle přečetlo co nejvíc lidí. Aby viděli, do jakých hajzlů se člověk dokáže zamilovat a trpět kvůli nim. Jen doufám, že tímhle se mi konečně nadobro otevřou oči, sundám růžové brýlea začnu žít. Protože je mi sakra 18!!
Jsem mladá.
A tohle by se možná i hodilo k tématu týdne "pusa na dobrou noc" .. I když lepší by bylo "pusa na rozloučenou"
Možná to bude příběh jak z nějaké zasrané telenovely, ale všechno, co tady napíšu bude pravda a bude to takový průžez mými roky na střední.
Začalo to ve škole. V září jsem nastoupila do prvního ročníku na školu, kde je plno kluků. Nikdy jsem si nemyslela, že jsem hezká, nebo že bych ve svých 15ti letech mohla mít kluka. (Jakuba jsem chtěla vymazat ze života, ale pořád jsem ho měla ráda - i teď po těch letech)
Nevím, jestli to byl osud nebo náhoda, spíš sakra velká náhoda. Do sešitu cizího kluka jsem napsala telefonní číslo. A ozval se někdo úplně jiný.
Byl to kluk, který byl z děcáku, bydlel na ubytovně, neměl pomalu co na sebe, jedl čínské polívky a byl pro mě dokonalý. Netrvalo dlouho a my spolu začali chodit. Napřed se všechno zdálo být fajn, ale postupem času..
Jezdila jsem k němu na víkendy, byly jsme celou dobu spolu, chodili na procházky a byli spolu šťastní. Někdy v dobu, kdy jsme spolu už byli nějako dobu jsem přišla na to, že psal jedné slečně, aby se stavila na film. Kluk, který má přítelkyni a bydlí sám zve, jak on tomu říká, kamarádku na film? Ranilo to mé city a mé srdce. Byla jsem .. v hajzlu. Vlastně ani nevím, kdy to bylo. Jediné co vím je to, že jsem měla utíkat daleko už tehdy.
Pak to bylo všechno fajn, brečeli jsme spolu v objetí, to si pamatuju jakoby to bylo včera. A už to budou pomalu tři roky.
Nevím jak přesně všechno šlo za sebou, ale někdy v dobu, kdy se konají přijímací zkoušky se seznámil s mojí mamkou a mám bráchou. Ironií osudu bylo to, že spolu začali chodit do třídy .. a sedět spolu v lavici. Jestli to byl dobrý nápad nevím dodnes. Jediné, co teď vím je to, že jestli se ti dva ještě někdy potkají nedopadne to dobře.
Velké prázdniny trávil u nás, protože neměl "doma" co dělat a tak byl s námi. Chodili jsme se koupat (nebreč sakra!!!!!), doma se občas něco udělalo a bylo nám fajn. Sakra!
Čas šel dál a holek, kterým psal bylo čím dál víc. Pořád to samé dokola. To už nebydlel na ubytovně, ale u své sestry. Vlastně díky ní ukončil studium na nástavbě a šel do práce. Do té mizerné práce od půl 7 do 4. A kdo na něj odpoledne po škole čekal? No já. Skoro každý den, abychom se alespoň někdy viděli. (jsem zoufalka, že?)
Pak najednou se se sestrou a jejím "manželem" (vzali se napoprvé, všem lhali a vzali se pak podruhé) se stěhovali do jiného bytu. V tu dobu měl u nás už nějaké věci a já to vyhrotila tak moc, že jsem je sbalila a s bráchou jsme k němu a jeho zasrané ségře jeli mu ty věci dát. Chytl ho amok a něco vyhodil. Dodnes vlastně ani neví, co všechno vyhodil.
A i když těm holkám pořád dokola psal, já mu pořád dokola odpouštěla.
A pak přišel šok. Sestra ho v lednu 2014 vyhodila a on se nastěhoval k nám (doprdele faktnebreč!!!! musíš to dopsat) Mě se zdálo všechno být v pohodě, ale nebylo. Já kráva jsem s ním vstávala kolem páté hodiny abych mu udělala snídani a svačinu do práce a co z toho? Hovno.
Nechtěl se mnou spát, protože byl unavený z práce. A když jsem si o prázdninách našla brigádu a na víkend odjela k dědovi, abych nemusela brzo vstávat se to stalo.
Úplně klidně seděl u mého stolu a psal si s jednou holkou. Jo, stála jsem ve stánku rychlého občerstvení a brečela, když jsem si četla, co si psali. Nesralo ho, že se na něj moje mamka dívá, prostě jí psal, že jeto se mnou na hovno. A ona jako slušná holčička mu psala, aby si to se mnou uroval a myslel na něco hezkýho. A místo toho, aby myslel na mě, tak myslel na tu pusu co si dali. Víte jak mi bylo, když jsem volala mamce (kurva už fakt nebreč!) a musela jí to říct. Jak bylo jí, když u nás bydlel a v podstatě podvedl její dceru. Radila mi, abych to vydržela a nedala na sobě nic znát. Abyste chápali, měla jsem toho dost a měla jsem jeho heslo na facebook takže jsem to měla hned z první ruky.
Přišla neděle a oni mě přijeli s taťkou vyzvedout. Věděla jsem, co mě čeká, tak jsem si koupila šampáňo a jahody. Pořád jsem byla v klidu. A pak to přišlo. Chtěla jsem si promluvit, chtěla jsem, aby se jednou zachoval jako chlap a řekl mi do očí, že mě podvedl, že si dal pusu s jinou a pošpinil tak náš vztah. Protože já jsem o tom věděla. Ale on nevěděl, že to vím. Stál naproti mě a v klidu se mi díval do očí a tvrdil mi, že si s žádnou jinou pusu nedal. Už jsem neměla nervy a začala jsem na něj řvát přes celou zahradu. A my máme hodne velkou zahradu, takže se to všude rozléhalo. Prostě mi lhal. A když jsem řvala nějakou dobu tak přiznal, že to byla kamarádská pusa na tvář. Kecy.
Naložila jsem se do vany, vzala si šampáňo a jahod a ožrala se jak to prase. Pak jsme chodili a mluvili. To je asi poprvé, co si pamatuju jednu jedinou část. A ta rozhodně nebyla o nás dvou a není důleřitá. (babi, mám tě ráda)
Po nějaké době jsem odpustila a jelo se dál. Na konci července ale přišel o práci, tak hledal náhradu. A našel. Ta zkurvená firma je prokletá a lituju dne, kdy tam začal pracovat.
Víte kde byl na moje narozeniny? Na moje 18té narozeniny? V hajzlu někde v práci. Ani esemesku mi neposlal. Přijel v 9 večer, že je unavenej. A dárek? Nic. Druhý den jsme slavili výročí dva a půl roku. A co? Večer přijel s kytkou a bonboniérou. Ovšem, těch kytek jsem dostala víc. Vdždycky když něco provedl, dostala jsem kytku. A pak se na to vysral, protože na to neměl prachy a já sama době kytky kupovat nebudu. Tahal ze mě peníze, tak je to.
No a v září, někdy na začátku snad jsme se hádali, už ani nevím kvůli čemu, ale místo toho, aby si to se mnou vyříkal se sebral a odjel. Za kamarádkou. Do Olomouce. O půl 11 jsem mu volala a brečela do telefonu kde je a on přijel vysmátej v 1 ráno a šel spát.
Nemluvili jsme o tom, jen jsme se hádali. Na druhý den večer to vygradovalo a řvala jsem na něj, ať vypadně. Byl už večer, ale sbalil si věci a vypadl. To bylo naposledy, co ho naši viděli. Alespoň myslím. Nemůžu tak moc přemýšlet.
Všichni si mysleli, že je to definitivní, ale já blbá a zamilovaná kráva mu odpustila. Věřila jsem, že se to spraví a budeme šťastní. Skončil bez peněz v autě, před operací. Naštěstí mohl potom zůstat u kamaráda v Prostějově, což byl další důvod pro naše hádky. Žárlila jsem snad na každou, kterou kdy potkal nebo se s ní viděl. No a netrvalo dlouho a chlapec zase vystrčil růžky a psal jedné zkurvené zmalované děvce, že se mu líbí její postava. Proč taky ne, když jsem kvůli němu přibrala dvacet kilo. A je ze mě tlustý vyžraný prase, že.
Všechno jsem mu odpustila a zase byla ta zamilovaná kráva. No a pak nadešel čas, kdy dostal nabídku jet do Anglie. Byl po operaci, už chodil a fungoval normálně a na mě sral. Zpětně podepsal výpoveď v práci bez mého vědomí a už se vezl. 29.10.2014 odjel do Anglie. A netrvalo dlouho a samozřejmě zase nějaké psal. Tentokrát to bylo "kočičko" .... Zase jsem se přes to přenesla.
A teď? Je to tak týden, kdy mi tvrdil, že tak do něho dělala nějaká holka. Věřila jsem mu, takže jsem to vzala a chtěla té holce rozkopat hubu. Ale nechala jsem to být, tvrdil, že se s ní nebaví. A pak to přišlo. Vánoce.
V úterý 23.12. jsme se hádali už od rána, potom jsem se rozbrečela na náměstí a odpoledne to přišlo. Nedalo mi to a té slečně jsem napsala. No a ono to bylo zase úplně naopak. Ale už to nebylo jenom kočičko, už to bylo "zamiloval jsem se do tebe jako nikdy do nikoho"
Strach, bolest, otupělost, samota, bezmoc...... Tak jsem se cítila když jsem to četla.
A pak se to zase obrátilo. On ví, že ho strašně miluju a bude pro mě těžké zapomenout, protože této chvíle využívá a píše, že neví co chce. Ale já vím, co on chce. Chce, abych tady za něj platila dluhy, na které mi bude posílat peníze, protože obálky stejně chodí k nám, abych mu byla věrná a tolerovala ty jeho kurvy.
Ale dost. Když neví, co chce, tak já to vím přesně. Jenom na vola čeká doma kráva. Možná jsem nebyla ideální partnerka, ale než jsem si s někým něco začla, tak jsem se s ním rozešla. A jo, spala jsem s Jakubem zatímco jsem pořád milovala toho kreténa. Ani se mě nezeptal, jestli jsem s ním spala. Nikdy se mě na to nezeptal. (vhodná chvíle mu to napsat, že)
Takže jsme teď ve stádiu - miluju tě, ale chci pauzu. Chci být s tebou, ale potřebuju šukat jinou. Tak si naser ty zmrde! Nezajímáš se o mě, všechno je ti u prdele, tak mě už taky.
Mám stavy, kdy je mi to u prdele a jsem ráda, ale pak přijde stav, kdy brečím jak malá holka (jsem malá holka!) a je mi to líto. Ale měla bych být ráda, že se zbavím té špíny.
Ale jde to těžko.
Má u nás věci, dluží mi peníze, zrovna píšu z jeho notebooku, na které jsem dostala obal na Vánoce (protože si ho nechám ty zmrde), mám mobil, který mi koupil on a v něm jeho simkartu, na které platí paušál taky on. A víte co? Všeho tohohle se ráda vzdám jenom proto, abych začala konečně dýchat a být šťastná. Protože teď už vím, že si to zasloužím. A zasloužím si to víc než kdo jiný.
A je mi u prdele, že mi dal na prst prstýnek, který měl být zásnubní, ale chtěl, abych na něho myslela. A věřte mi, že na toho zmrda budu myslet i když budu v hrobě. Chci tuhle nešťastnou kapitolu mého života vymazat. Smáčknout delete, aby bylo všechno pryč. Aby nikdy neublížil mě a mojí rodině.
Je toho spousta, co jsem nenapsala. Nemám na to. Podlamují se mi z toho kolena, nemůžu jasně myslet a potřebuju chlast. Dneska jsem měla být někde jinde, ale nemám na to. Raději ležím v posteli, dívám se na seriál a chodím si jen na jídlo a na záchod.
Potřebuju štěstí!!!!!
A řekněte mi, proč jsem kdy byla s takovým zmrdem?
Atze
To není ten pravý. Uteč!
Žádná pauza, rozchod natrvalo. Zasloužíš si někoho lepšího.