Květen 2013

Krásné počasí, kde jsi? ..

28. května 2013 v 18:00 | Atze
Zrovna jsem si nalakovala nehty zeleným lakem z avonu, který se nikomu nelíbí. Proto ho budu nosti tak často, jak to jen půjde.
Jsem sama doma, zítra volno takže .. co s načatým dnem?

Včerejšek jsem prospala. Což se dnes nehodí. Vidím to na teplou vanu s vanilkovou esencí, nějaký peeling na obličej s příchutí broskve a nakonec namazání těla tělovým mlékem s vůni melounu. Samozřejmě všechno od avonu, když je můj bratr avon gentleman. A vlastně, mám z avonu tolik novinek že mám chuť se pochlubit. Takže čekejte hodně článků s tématikou kosmetiky.

Jinak, co se školy týče jsem lůzr. Možná by to vypadalo i na vyznemanání, z té zasrané fyziky mám dvojku (psala jsem tři písemky a všechny na to samý haha), ale blbá matika bude asi za 4. No. Co víc si přát .. Už se těším na výraz rodičů až prijdu s vysvědčením.

Když jsem u té školy, čeká mě břestek. Jde o turistický kurz - povinný pořádaný školou. Jo strašně se netěším. Alespoň že nejedou lidi, které nemám ráda. Takže bude pohoda .. Desátého června se už blíží a já bych měla shánět šusťákovku. Ale ne díky, nechci moknout v bundě za litr. Ale na to mám ještě deset dní, tak se snad něco objeví.

Další novinkou bude můj nový telefon. A tím je samsung galaxy sII. Koupil mi ho můj milovaný přítel, sobě samozřejmě také a teď mi bude ještě platit neomezené volání a smsky do všech sítí za 7500,- měsíčně s 2GB internetu. Krása. Miluju tě lásko!

Jinak jsem vyhrála giveaway u days, takže jí tímto chci udělat alespoň malou reklamu a hlavně poděkovat !

A když jsme u toho vyhrávání - přítel pro mě vyhrál naušnice u Slečny tvořivé (http://sweete-creates.blog.cz) čímž dělám také reklamu, i když jsem veškeré kontakty s ní ukončila kvůli předešlé zakázce.. A vlastně kvůli tomu napíši brzy článek :)

No a poslední věc je ta, že jedu 1.7. do Prahy. Tak čau

Atze

Cítit se a vypadat dobře ..

15. května 2013 v 20:49 | Atze |  Napsal život II
To chtějí určitě všichni.
I já.

Cesta je dlouhá, vede přes překážky, ale o to je lepší ten pocit na konci té dlouhé cesty. Vlastně - je někde konec cesty za lepším životním stylem?
Hm.
První věc je uvědomit si, že je něco špatně, že něco nesedí. A začít s tím něco dělat.


Poslední fotka je z deváté třídy, první a druhá jsou z prváku. A teď je ze mě velryba, haha.

Ne, není to vtipné. Já jen .. že prostě vím, že je potřeba něco dělat. A tak makám.

Vlasntě dneska mám takovou menší oslavu, protože je to dnes 14 dní, co cvičím. No jo, nic moc, ale moje vůle pro sebe něco dělat je fakz mizivá, takže jsem šťastná.
K splnění mého 30ti denního plánu mi pomáhá kalendář na měsíc květen, který leží na mém stole, abych jej měla pořád na očích.
Momentálně cvičím 30 Days shred od Jillian Michaels - jsem u druhého levlu, 4. den. Jde to pomalu, ale jistě. Každý den po cvičení si odškrtnu červenou fajfku a nakopne mě to k dalšímu cvičení.

Až si nás jednou nejvrchnější kritik zavolá ..

9. května 2013 v 19:44 | Atze |  Vylévaní srdce
Mohla bych psát o svém velkém zadku, když je ve škole tak moc diskutovaný. Ale ne. Jsou důležitější věci a já mám svůj velký zadek ráda.

Neznám horší pocit, než vidět někoho blízkého ronit slzy. Poslední dobou jsem nikoho snad ani brečet neviděla, ale dnešek je výjimka. Všichni víme, že pan Milan Peroutka měl dnes pohřeb. Moj generaci by to snad i mohlo trochu zasáhnout, ale ty mladší? Přiznám se, nevím, jak se jmenují členové kapely, znám jen Petra Jandu, stejně tak tomu je i u ostatních kapel, ale tohle mě zasáhlo. Ne moc, okrajově ano .. Nejhorší zpráva na celé této nešťastné náhodě je to, že Olympic končí. Netvrdím, že jsem na nich vyrostla, protože jsem vyrostla na Kabátek, ale ráda si pustím jejich písničky, sedím v klidu a sama v pokoji a přemýšlím.
A stejně tomu je i teď.

Poslouchám písničku z nadpisu, do očí se derou slzy a já ani pořád nevím, proč. Je to pro to, že mi vlastní matka řekla, že chce tuhle písničku zahrát na pohřbu a při tom měla slzy v očích a já si uvědomila, že tady nebude napořád?

Dnešení večer mi přijdou hrozně na hlavu. Tý tóny co mi hrají z beden jsou tak .. skutečné. Jako by Olympici stáli u mě v pokoji a hráli mi tu skladbu naživot. Což se nikdy nestane. Nikdy nebudou hrát jako skupina, protože oznámili, že končí.

Dobře nebo špatně? Kdo ví.

Ferdo, odpočívej v pokoji.

Atze

Denny a naše nemilá zkušenost ..

5. května 2013 v 14:33 | Atze |  Ze života
Jsem sráč a místo toho, abych se sháněla ve státní svátek po nějakém veterinářovi kvůli psovi jsem řvala jak malá holka. Denny prostě miluju a (chtěla jsem napsat, že nedovolím, aby jí někdo něco udělal, ale už se to stalo) nechci, aby se něco podobného opakovalo.
Naši odjeli k dědovi, brácha vypadl a já se Z jsme doma zůstali sami. Tak jsme si pustili film a jelikož bylo venku hezky, dveře byly dole otevřené. Z ničeho nic přiběhla Denny a měla obrovskou pusu. Pak přišel tata začal já hladit a všiml si, že v puse nic není, jak jsme si všichni myslela, ale že jí má nateklou. Když jsem jí uviděla, tak jsem začala brečet a nešlo to zastavit. Ta bezmoc, když vdiíte psa se trápit a nevíte, jak mu pomoct.
Další řtvrt hodinka byla fakt dost na hovno, protože jsme se sháněli po veterinářovi, mamka obvolávala známé a veterináře, jenže ve svátek na vás všichni serou. Obzvlášť na vesnici. Ale zvedli jsme se, psa naložili do auta a po cestě na pohotovost v Ol jsme se stavili u našeho rádoby zvěrolékaře. Z mu volal, ale prý je v hospodě a do 40 minut přijde. Proč mám kurva čekat 40 minut? Nevěděli jsme, co jí je .. takže jsme se sbalili a jeli do Ol na tu pohotovost. To bylo poprvé a naposledy, co mamka jela na 70tce skoro 140. Prostě .. čas byl nejdůležitější. Denny cestou zvracela, protože jízda autem ji nedělá dobře, ale zvládla to dobře. Zato já byla docela slušně řečeno v prdeli. Vidět svého psa, který má nateklou pusu, skoro nevidí a zvrací v autě .. je fakt hnusný. Došli jsme na pohotovost, chvilku čekali, protože před námi byl ještě jeden pes a šlo se. Dali jsme ji na stůl a čekali, co pan doktor udělá. Asistent jí měřil zadkem teplotu - to jsem byla překvapená, jak byla klidná. A doktor hledal v čumáku žihadlo. A taky že ho našel .. Denny sebou cukala, několikrát si to místo olízla a prostě z toho byla taková nesvá. Doktor jí to žihadlo vytáhl, všichni jsme se na něj podívali, on ho zahodil a sedl si k počítači. Jeho asistent píchl mojí lásce injekci, dostali jsme instrukce co a jak, zaplatili jsme 212,- a odešli. Venku jsme vyhazovala z auta ty zvratky a pak jsme jeli. I cestou zpátky byla klidná a už opuchlina skoro opadla. Cestou zpátky ještě jednou zvracela, takže to jsem uklízela už doma. Denny dostala led, vytáhli jsme jí dvě klíšťata a spokojeně večer usnula. Tohle byl ten nejodpornější zážitek, co jsem kdy zažila a nikdy víc.

A na ukázku fotku, jak leží doma po zákroku na gauči. Otok už docela opadl, ale ještě to bylo docela dost viditelné.



PS. a řeči, že jsem malá holka a brečím si nechte, protože tohle je moje láska a miluju ji nejvíc na světě a řeči o tom, že jezdíme k veterináři jen s tím, že ji píchla vosa si taky nechte, protože jsme nevěděli !

Atze