Duben 2013

Trochu jarní energie

25. dubna 2013 v 20:14 | Atze |  Zachycené momenty
Zachycené momenty z jarních dní. Konečně je co fotit, tak se pokochejte.


Klasické jarní sedmikrásky.


Na světe nejsou jen dobré zprávy

15. dubna 2013 v 18:04 | Atze |  Napsal život II
Hm, moji dva pískomilci to mají už za sebou. Minutu ticha, prosím. Jednoho dne jsem jednoho našla jen tak ležet, nehýbat se. A ten druhý měl ožranou zadní pacenku, takže nemohl chudáček chodit a než prodlužovat jeho trápení, mamka zakročila. Tak mám už jen dva pískomily. Doufám, že to tak zůstane, protože to zklamání je fakt strašný.

Ale nějaké dobré zprávy by se taky našly.

Ve čtvrtek jsme se byli s přítelem nechat nafotit. Docela divnej pocit. Tu slečnu jsem v životě neviděla, ale byla velice příjemná, takže focení probíhalo hladce. Fotili jsme v přírodě, foukal vítr a já byla jen v tílku, takže docela zima, ale bylo to fajn a fotky se nakonec strašně povedly. Ze 400 nafocených fotek jich máme asi jen 15, ale jsou krásný a jedna už zdobí moje záhlaví. Já ji nijak neupravila, jen velikost, aby se mi tam vlezla, takže D a M, kecy si nechte. Za focení nic nechtěla, že je teprve začátečníce, ale dala jsem jí alespoň jahodovou čokoládu a byla ráda. Takže nakonec spokojenost na obou stranách. Fotky přidám později, nechce se mi u všech upravovat velikost :)

Ale svýma fotkama se pochlubím ráda. Denny nám roste jako z vody, teď bude mít půl roku a je to vyžraný velký prasátko.


No a jedna konečně jarní fotka, jedna z posledních, protože sneženky už dlouho nebudou.


No a nejlepší na tomhle hezkém počasí je to, že se už konečně může grilovat, protože je teplo i večer. No a my jsme neváhali a hned v pátek, když naši odjeli k dědovi grilovali. Vepřové maso naložené v pivě a udělané na ohni s pivem, co lepšího si přát. Zeleninka, pohoda, nikdo nikam nespěchal, krásný počasí .. A my sami doma.
Nikomu se nic nestalo, jen jsme si to užili.

A v sobotu bylo repete, tentokrát s rodiči. Bylo fajn, poseděli jsme, mamka se trochu neúčastnila a pak jsme to všichni brzo zabalili.
Brácha byl po fotbale, brankáře dají na útok, tak jak to asi mohlo dopadnout. Samozřejmě, že prohráli.

A teď mě kurva bolí hlava z té malé pizdy co je zase u nás. Ne, nesnáším malý rozmazlený 9ti letý fracky co na mojí matku řvou tetó. Řekněte si to nahlas několikrtá za sebou a budou vám stát vlasy na hlavě jako mě. Haha, a ještě si snad myslí, že ju budu zdravt první. Měla by si zvykat, že já jsem tady doma. Nesnáším to. Akorát mám zase nervy.

Jediná potěšující zpráva je ta, že mi dneska odpadla chemie, což by bylo fajn, kdybych byla alespoň dříve doma, ale čekala jsem na bráchu, protože jezdíme autem. Ale to sluníčko je fakt krásný. Teď nezbývá nic jiného, než si koupit sluneční brýle.

Atze

Je toho moc.

4. dubna 2013 v 19:22 | Atze |  Napsal život II
Nějak ten čas letí. Až moc .. Hm.
Víte na co jsem přišla? Že je mi jedno, kdo z mých spolužáků čte můj blog, protože mi tím všichni zvyšují návštěvnost. Navíc je to můj blog, moje psaní a já si můžu psát co chci. Viď Dori? Aneb za každý dobrý skutek musí být člověk po zásluze potrestán.

Minulý týden byly prázdniny. Docela bodly, protože to bylo takové v klidu, nikdo nikam nespěchal, nepeklo se jako na Vánoce, i když to tak se sněhem vypadalo.
V pátek se ale děly docela zajímavé věci. Přítele jsme stěhovali od sestry konečně do svého. No a jak jinak, že jsem u něj zůstala. V sobotu jsem od něj jela k dědovi a pak jsem jela zpátky k němu. Byla jsem tam až do úterý, to jsem ráno od něj odjížděla na praxi.
Celé ty dny jsme proleželi v posteli, nebo jsme šli nakoupit, projít se .. Staršně to uteklo a já bych tyhle chvíle chtěla zažívat častěji. A taky že jo, když bydlí ve svém bez sestry a bydlí hlavně tam, kde máme soukromí. Takže jen tak dál!

Jinak pískomilové vidí, takže super. Už jsem je viděla žrát pevnou stravu, takže je to ještě lepší.


No a jedná smutná zpráva nakonec.
Kamarádovi umřel otec, ke kterému měl v sobotu jet a stavit se u mě. Takže minuta ticha. Amen.

Atze