Březen 2013

Nic není jak bejvávalo ..

25. března 2013 v 17:47 | Atze |  Napsal život II
Mám tolik nápadů na články a přesto jsem dnešní nový článek otevírala s tím, že nemám o čem psát. Ale nakonec mám, protože od úterý se toho stalo docela dost a já bych chtěla postupně přidávat články, které mám nachystané již delší dobu. A k tomu bych chtěla znovu začít psát články na téma týdne. Kdy to budu stíhat, fakt nevím, protože je toho teď něja k moc.
Hm, super, začala mě bolet hlava.
Teď jsem si došla pro pití a mám na stole takovej bordel, že jsem ho neměla ani kam postavit. Fuj. Měla bych uklízet. Na to taky dojde, ale napřed článek.

Že jsem začala cvičit nikoho nezajímá, tak jedeme dál.

Ve středu jsem měla praxi ve škole s mistrovou, jenže ta nás nepotřebovala, tak nás (Š a L) poslala do sekretářkou, která má na starosti přijímací řízení. Tak jsme chodili do ředitelny kopírovat informace, zakládaly je k přihláškám jednotlivých žáků, skládali papíry, dávali je do obálek a na ty jsme dávali razítka. A ve 12 nás pustila. Krása, jenže v tu dobu jsem bývala vždycky už doma a měla to zaplaceno. (uroním asi slzu, protože jsem se s vyhazovem pořád nesmířila)
Potom jsme s holkama jeli na nádraží a tam seděli na lavečkách a čekali. Š jel vlak ve 2 a my s L čekali na 3tí hodinu, kdy jí měl přijet přítel a já za tím svým měla odjet tramvají. No, co se se nám stalo za tu dobu, co jsme tam byly ..
Sedíme na lavečce vyhříváme se, protože bylo fakt krásně, teď přišel nějakej starej ožralej chlap jestli nemáme cigaretu. Tak mu říkám, aby nás nechal a zvedám se. Holky vychlámany jak prasata .. A pak přišel ještě jednou. To jsem byla už rozhodnutá, že jestli přijde ještě jednou, tak na něj zavolám policajty. Jak pak ležel na lavečce, kýchl si a z nosu mu vysela 15ti cm nudla vás asi nezajímá, ale mě bylo fakt na blití!
Nakonec jsme se s L vysmátě rozloučili a já jela za svým přítelem. A jeli jsme směr úřad práce v Uničově. Co se dělo, je fakt jedno, ale fakt je, že jsme se brutálně pohádali. A dopadlo to tak, že jsme se navzájem poslali do prdele a já se prošla pár kilometrů směr domov. Jenže pro mě přijel brácha, tak jsem jela autem.
Sice jsme si to vyříkali, ale jsem nasraná ještě teď.

V sobotu jsem si začala mazat svoji celulitidu zázračným krémem z Avonu a hehe, je pondělí a buď jsem oslepla, nebo opravdu vidím malé změny. A nebo je to tím cvičením a krém tomu jen dopomohl. Každopádně strašně krásně voní a rozhodně na blogu najdete zmínku :)
A když jsme u té soboty ..
Byla jsem u dědy a jela jsem od něj dřív, protože jsem vezla sestře od přítele avon, takže pro mě přijel na nádraží, zašli jsme si na pizzu, pak jsme jeli do Olympie, natankovat, vyzvednout bundu z reklamace, koupili jsme si ovocný koktejl a sušené banány, nakoupili v penny a jeli k nám. Víkend jsme trochu prozevlili a já v neděli začala mít deprese z učení na dnešek.
A to jsem to docela podcenila.

Na angličtinu jsem se koukla jen aby se neřeklo, nakonec jsem domotala to, co jsem si myslela, že umím perfektně. Takže za 3, ale tak nějak jsem s tím počítala. Pak jsem se měla učit zbožíznalství, protože jsem nepsala písemku. Jenže já si nebyla jistá, že to umím, tak jsem se chtěla nechat vyvolat až zítra, ale nakonec že ne, že si to napíšu dnes. A hle, mám 1-.
No a teď něco pro ty, kteří mě nemají rádi, poslední dvě hodiny mě čekala naše velice milá paní učitelka, kterou mám strašně ráda s písemkou. To víte, naučte se dvacet stránek, a já vám dám test na otázky, které jste se učit neměli. Mám tak napůl dvě otázky z 5, tak snad za 4 s boží pomocí. Haha, seru jí na to.

Jinak to včera bylo 14 měsíců co jsem s přítelem.

Atze

Když jsem ta navíc ..

19. března 2013 v 17:32 | Atze |  Napsal život II
Víte, vždycky jsem se na praxi těšila. Tedy až na pár výjimek, kdy jsem věděla, co mě čeká. Ale překonala jsem to.
Zvládla jsem v buňkách rovnat krámy, vybalovat rukavice, skládat je do regálů, kontrolovat dodací listy, zvládla jsem v podpatkách zametat sníh, kontrolovat všechny lékarničky v areálu, sedět v kanecláři a čekat, zvládla jsem inventuru v největších mrazech, zvládla jsem odklízení nasekané zeleně, zvládla jsem vyměňovat eurosložky u papírů, dokázala jsem dávat razítka na tisíce papírů, zvládla jsem psát do knihy jízd .. A je to toho ještě dost, co jsem dělala.

A co z toho všeho mám? Září, říjen a listopad jsem dostala zaplaný. A jo, přiznám se, byly to 4 tisíce, které jsem dostala až v lednu a to musel otec volat mistrové a do firmy, co se děje.

No a největší pecky na závěr. Minulou praxi jsem byla nemocná, takže jsem nešla. Což by ani tak moc nevadilo, ale to, co mě čekalo dnes, ti by si fakt zasloužili zlatou malinu. Haha. Oni tak angrešt.

Přijedu, jdu dál, oni mají samozřejmě poradu, tak stojím na chodbě a čekám. Zanedloho se objeví hlavní šéf, který mě zásadně oslovuje "děvče pojď sem" a oznámí mi, že včera volal mistrové, že pro mě nemají práci a bohužel ani peníze, takže končím. Haha.
Největší korunu tomu dodal v autě, když na přechodě pouštel bandu středoškoláků a komentoval jejich letní obutí. A co jsem měla na nohách já? Samozřejmě, že tenisky. Fakt nevím, proč se sere do toho, co ostatní nosí. Každopádně mě vyhodil u školy a jel dál. A já šla za mistrovou.

Takže práce není, peníze nejsou (hahahah takže jsme prosinec, leden a únor dělala piču zadarmo a teď mě jen tak vyhodí) a nemá cenu hledat novou praxi, takže prý budu celé tři měsíce do konce školního roku sedět s L u mstrové v kanceláři a pomáhat ji. SUPER !!!!!!!

Jsem nasraná, že to není možný. Ale tak, beru to pozitivně, třeba se dostanu na lepší místo, kde mě vezmou i na brigádu. (zítra se jdu prát do firmy, kde pracuje přítel, bavil se se svým šéfem a možná by to šlo, tak mi držte palce)

Vaše nechtěná Atze.

Trochu změna počasí ..

18. března 2013 v 19:26 | Atze |  Zachycené momenty
Původně jsem měla v plánu jiný článek, ale když ono začal osněžt. Hm.

Ráno jedeme do školy autem, beru si na sebe miknu a do ruky kabát. Ten jsem samozřejmě nechala v autě, protože bylo hezky, nefoukalo, bylo fajn. A ono si začne sněžit. Takže po škole jsme museli ometat auto, bysme vůbec odjeli. A já si vzala naivně obyčejné kecky.
A teď mám dilema. Zítra mám praxi. Ráno je to v pohodě, protože mě brácha vyhodí přímo před bránou, ale odpoledne se budu v tom sněhu brodit v TENISKÁCH, protože si na praxi nemůžu vzít podpatky. A chcete říct co budu dělat? Zametat a solit. To je úplně jasný .. Pokud tam nebude hlavní šéf tak snad zametat nebudu, protože mě bolí záda, jak jsem v sobotu tlačila auto ( o tom až jindy) a jsem po nemoci. Vražedná kombinace!

Tak si na začátek dáme jednu fotečku na zahřátí, pěkně z tepla domova.




Můj první swap

15. března 2013 v 16:51 | Atze |  Ze života
Tak, mám za sebou svůj první swap. (výměna balíčků s věcmi v určené hodnotě) K tomuhle mě přivedla stránka votočvohoz.cz, kde je několik fór s tímhle tématem. Tak jsem taky neodolala.
Zanedlouho se mi ozvala jedna slečna, že by měla zájem o swap se mnou. Byla jsem nadšená.
Vždy je lepší si se slečnou trochu psát, abysme se poznaly a věděly, co má ta druhá ráda, nebo co by jí potěšilo. No a my si psaly od 6.2. Takže doba docela dlouhá.
Vlastně, já to trochu odkládala, protože jsem momnentálně byla švorc a chtěla jsem si dát záležet. Což se taky stalo. S přítelem jsem konzultovala, co mám koupit. Trpěl to moje věčné lítání po papírnictví a shánění jedné věcičky. No a s mamkou jsme nakonec vytvářeli společně krabičku, dolouvaly se, jak to všechno uděláme a tak.
A pak nastal den D, den odeslání. A to bylo středa. Naivně jsem si myslela, že mi balíček přijde už ve čtvrtek, když jsem posílala doporučeně a za neuvěřitelných 68 korun! A ono houby.
Mě balíček dorazil dnes, něco málo po osmé zrovna když jsem chtěla snídat. A tak jsem si šla přebrat svůj první balíček se swapem.

Dohodnutá cena byla 150,-


Ten správný moment

14. března 2013 v 22:36 | Atze |  Zachycené momenty
Najít ten správný moment, kdy máte zmáčkout spoušť na fotoaparátu, je někdy obtížný.
Ale ti moji malí pískomilové jsou strašně fotogeničtí, že stačí zmáčknout a hned první fotka se povede.

Už trošku povyrostli, začínají se jim ztmavovat jejich růžovoučká zádička a za chvíli budou mít srst. Jen ještě nevidí, chudáci. Zatím se tedy držíme na dvou drobečcích a tak to už asi zůstane. Samička rodila poprvé, takže myslím, že to zvládla bravurně. Jsem ráda, jak to celé dopadlo.


Jen mě dnes trochu pobavili. Dali jsme jim do akvária ruličku od alobalu. Samička do ní začala kousat a byla z ní celá pryč. Jenže sameček chtěl taky, tak jednoho drobečka vynesl ven, aby samička ho musela zanést zpátky a on se mohl vrhnout na rouru. Což se stalo jen zčásti. Zanesla jej, ale samec je tak pomalý, že z roury nic neměl. A od té doby jsou všichni čtyři zalezlí spolu v domečku a ne a ne vystrčit čumák. (určitě čekají na noc, až to taťku bude štvát, jak škrabou)

Atze

I smutné věci se stávají ..

11. března 2013 v 11:18 | Atze |  Ze života
A já mám pocit, že mě se jich děje poslední dobou nějak moc. Víte, jakou jsem měla radost, když se mým pískomlům narodily čtyř mláďátka? Tak mám pořád radost, ale jsem smutná, protože už jsou jen dvě. Vysvětlit to neumím, ale je ten samec sežral, protože to možná ani nejsou jeho drobečci. Fakt nevím.


Je to škoda, ale zase na druhou stranu - čtyř bych asi neudala. Takhle je ještě možná šance, že si je někdo vezme. A ne, nechci, aby se stalo to co s morčati. Venku je snad 15 morčat, nestarám se o ně a je mi to líto. Hlavně jak jsem chtěla morče .. Jsem hrozná. Ale starám se o pejska a teď i o tyhle drobečky. (stejně poputují k drahému, jakmile bude bydlet sám)


Když nic není takové, jak se zdá ..

8. března 2013 v 18:54 | Atze |  Ze života
.. Tak to dopadá asi dost špatně.
Možná je to dobře, možná ne. Sama nevím, ani vědět nechci.

Každopádně. O tom, že mám pískomily jsem už psala. Jenže asi nevíte, že je každý večer stěhuju do menšího akvária a dávám do obýváku, asi nevíte. Mě osobně to nevadí, ale bráchu v noci strašně ruší. (kdyby byl unavenej, tak spí .. ) A včera večer jsem je šla stěhovat až o půl 11, chytnu toho světlejšího (samička), dávám jí vedle a teď se dívám - v rohu se krčil takový malý růžový ocásek.
Byla jsem z toho fakt vedle, protože takovej ňunin. Takže stěhování nebylo.

A ráno bylo o to větší překvapení, když tam byli celkem 4 malí růžový ocásci! Jsou nádherní. Těším se, až za dva týdny budou mít kožíšek a budou vidět. Ti budou k sežrání. Taková malinká rodinka. Takže sameček se potatil a teď mláďata zahřívají a mají se krásně.
A už se nemůžu dočkat, jakou budou mít barvu, protože samička je světlá a sameček tmavý :)


(ta samička vpravo tam být neměla)

Atze

Když je život nefér

6. března 2013 v 21:24 | Atze |  Napsal život II
Tak jsem si myslela, že špatné věci se děj jen špatným lidem. OMYL. Špatné věci se dějí i těm, kteří jsou milí, hodní, přátelští, rádi pomůžou, nelžou, nenadávají, nepomlouvají. Hm, tak jo, stačilo by.
Ale proč, proč, proč, proč, proč zrovna já musím být nemocná?

Neříkám, že nějak extra miluju školu, ale těšila jsem se na V, až ji uvidím po 14ti dnech, co nebyla ve škole. A hle, ATZE musela onemocnět. A vůbec tomu nenapomáhá fakt, že hned příští týden mám prázdniny. A co zatím celý den dělám? Nudím se.
V úterý to došlo tak daleko, že jsem dobrovolně vysávala pokoj. Ha, naposledy s naším vysavačem. Tak jsem byla ráda, když ho naši koupili a teď bych ho nejraději vyhodila z okna. Ono je totiž super mít tam tlačíko na navíjení šňůry, ale k čemu je, když se ta šňůra při vysávání sama zastrkává sama, takže mi v klidu vytrhne kábl ze zdi a já si můžu vysávat jak chci. Poserte mě! A udělala jsem si pořádek ve věcech. A světe div se, ZAČALA JSEM ZASE ČÍST. A bohužel, není to knížka k maturitě. Už asi půl roku mi na stole leží Máj, ale já jsem tak líná ..

*teď tady měla být fotka, jenže jsem líná dojít pro foťák a něco vyfotit*

Dnes jsem ale vylezla z postele a jela s našima nakupovat. Největší radost mají asi mí dva pískomilové, protože dostali další várku žrádla. Ani nevím, kolik tam toho mají, protože jsou to kurvy a všechno si to zahrabívají. Hm. Smůla.
No a víte co? MÁM SPREJ DO NOSU NA RÝMU. Na to, že ho mám asi od půl 4 a teprve teď dýchám oběma dírkama bez problému je to docela provar. NA to, že ta sračka stála 136 korun. Hm, milujme české lékarny.

Tak čau.
Atze

A je tady březen ..

4. března 2013 v 18:25 | Atze |  Napsal život II
Haha, mám depresi.
A to jsem si tolik přála, aby tenhle článek byl plný optimismu, radosti a skvělé nálady. Asi hovno.
Zrovna se dívám, co je téma týdne. Hm, deprese. Jen blbá shoda náhod? Nevím .. Každopádně mě je zle!
A nepomáhá mi ani poslouchání písničky "Je mi to fuk" .. Protože mi teď fuk není asi nic. Za těch pár dní se událo tolik věcí, o které bych se ráda podělila, ale jsem moc líná to tady všechno vypsat. Takže třeba v bodech?
Zjiistila jsem, že bejvalej je ještě větší idiot než jsem si myslela. Že mě využil jednou, ok, byla jsem mladá, blbá a strašně zamilovaná. Ale že ze mě dělá krávu i teď? Docela trapas chlapečku. Ve škole jsou samí sráči. Ne, fakt mě nebaví sledovat M, který napřed chtěl V, ale ona ho ne, tak pak chtěl L, se kterou chodil dva týdny a teď to zkouší na D. Fakt nechutnost. A to během 4 měsíců. JOKE!
Nejlepší věc, kterou jsem zjistila je fakt, že mám nejlepšího muže na světě. Strašně mi chybí, když tady není se mnou a nemůže mě obejmout. A nejvíc aktuální věc je fakt, že jsem nemocná.