Únor 2013

Jeden den volna

20. února 2013 v 19:18 | Atze |  Napsal život II
Teď cítím takovou tu pohodu, skoro až takový ten postoj "je mi to jedno", kdy mám chuť se jít opít, oblíct si nějaké bláznivé oblečení a bavit se s přáteli. K tomuto pocitu mi dopomáhá jedna skvělá písnčka.



Když dojde čas ..

17. února 2013 v 20:22 | Atze |  Napsal život II
Tak to dopadá rozhodně špatně. Ani nevím, kdy naposledy se mi stalo, že bych více jak pět dní nenapsala na blog. Psaní mi chybělo, kolikrát jsem chtěla napsat, jenže jednou se mi nepodařilo přihlásit do blogu a pak už prostě nezbýval čas. Vždycky se dělo něco, co mi bránilo v tom, abych sem přispěla. Ráda bych napsala třeba informativní článek o třech větách, ale ještě pořád jsem členkou autorkého klubu, tak by podle toho ty články taky měly vypadat.
Tak se připravte na pořádnou dávku počtení. Přináším informace ze svého roukromého života plného nečekaných údalostí a zvratů. A hlavně .. bude to asi moc dlouhé.

I praxe může být občas fajn ..

6. února 2013 v 18:57 | Atze |  Napsal život II
Sudý týden, kdy mám úterý a středu praxi mám docela ráda. A tento týden mě nabudil k tomu, abych se tam těšila častěji než jednou za měsíc.
Ono je totiž fajn být ve firmě, kde jsou samí chlapi a všichni na vás čumí .. Ne dobře, asi přeháním, ale občas se dovím věci, kterým by jiná slečna v mém věku asi nerozuměla. Občas se dovím i pikantní věci od někoho ze soukromí, jindy slýchám pomluvy (jo, chlapi taky pomlouvají) a nejčastěji poslouchám firemní rozhovory a jak je tam ten druhý na hovno. Takže docela zábava.
Místo obvyklých 6ti hodin + půl hodiny pauzy na oběd tam bývám v průměru 3 hodiny. K tomu dostávám peníze, takže mám placený celý den a teď se podržte, protože za září, říjen a listopad jsem dostala zaplacené i ty praxe, kdy jsem tam nebyla! Což je úplně super, protože to bylo penízků.. A už nemám ani korunu a to jsem je dostala v lednu.

Včera jsem tam vyrážela docela s nechutí, protože se mi fakt nechtělo a mám vždycky strach, co mě čeká. Jenže tentokrát jsem byla mile překvapena. Celý den jsme byli v kanceláři a dělali papíry. kontrola majetku, něco se vyrazovalo, fotila jsem nějaké straé vrtačky a papíry. A tak jsme tam seděli a byla jsem tam čtyři hodiny. Ani mě nějak neštvalo, že mi ujelo několik autobusů. Vždycky mě to totiž nasere, ani nevím proč. Ale alespoň byla sranda. A dnes jsme to papírování dokončovali, pak šéf odjel a já na něj čekala snad deset minut. Potom ještě papíry a šla jsem přesně na autobus, jen kdyby neměl zpoždění, tak by mi nebyla taková zima. Ale bylo to fajn. Ráda bych napsala, co všechno jsem se dozvěděla, ale raději ne :) Tak jindy.


Odpoledne jsem se krásně vypsala. Spala jsem snad 3 a půl hodiny. Vzbudila jsem se o půl paté a docela jsem hleděla, že je venku ještě světlo. Tím líp ale ..
Nejvíc mě ale teď štve, že až tohle dopíšu, tak se budu muset učit. Zítra píšeme z němčiny a ještě se chci podívat na fyziku (co kdyby náhodou !!!) Tak mi držte palce, protože fyzika je zítra hned první hodinu.
No a dostávám se zase k tomu příjemnému, konečně přišli věci z avonu. Miláčku těš se, mám pro tebe ten sprcháč ! :) (kdybyste měli zájem tak dělám Avon lady, stačí napsat na e-mail (janastepankova06@seznam.cz) )
Tak já jdu na tu němčinu, mějte se !

Atze

Tohle je život ..

4. února 2013 v 20:38 | Atze |  Napsal život II
The verve - Bitter sweet symphony. Tak tu písničku poslouchám celý den. Mít ji v mobilu, tak ji poslouchám celý den pořád dokola. Nevnímám ani tak text, jako tu melodii a v hlavě si přehrávám ten viedoklip. Ten se povedl.

Ve škole se začínají psát písemky. Dnes jsme psali z chemie na vzorce, mám za jedna a hned další hodinu nás čeká písemka na vlastnosti kovů a nekovů a vzorce vybraných sloučenin. Už se nemůžu dočkat. K tomu mi přebyde na čtvrtek písemka z němčiny. No a pak taky zkoušení .. A vlastně, zatím je to lehké. Akorát se děsím fyziky. Pořád mám v hlavě ten poslední den, jak jsem za ním šla, aby mi přidal a já měla vyznamenání a on se mě deptá "to si děláš prdel" .. Tak mu to chci vrátit, ale zase tak, aby se po mě nesvezl a z trojky nebyla čtvrerka. Ale třídní říkala, že si pohlídá, abych to vyznamenání měla. Což taky znamená, že se začnu učit. Přítel chodí do práce, tak mám odpoledne čas a můžu ho využít pro učení. A taky bych měla začít číst povinnou četbu! A víte vy co .. Zítra mám praxi tak si vezmu Kytici s sebou a budu číst.

A teď jsem si díky tomu vzpomněla na dárek, který jsme chtěli dát dědovi k narozeninám nebo k Vánocům. Našla jsem totiž v knížce složený vzkaz, který psal mé tetě, když byla ještě malá, jak má zatopit v kamnech. A prostě .. babička byla ještě na živu. (ne Atze, nebreč)
Ostatně, poslední dobou jsem nějak moc citlivá. Asi je to tím, že se stravuji lépe, zdravějí a mám za sebou pět očistných dní, kdy jsem jedla úplné minimum a mám dole 3 kila. A teď mě čeká cvičení. A chce se mi brečet. Do toho ještě ta písnčka ..


Včera jsem si stáhla návod na výrobu designu od MAKY.OREL (odkaz v menu) v gimpu a musím říct že jsem fakt dement. Používat klonovací razítko v PF jsem se na učila, retušovat snad jakštakš taky, ale fakt skara nepochopím, jak mám dělat ty vrstvy! To je pro mě dost velký problém a vždycky se skoro u konce naseru a vypnu to, protože mi nesedí textury. Ještě k tomu je na hovno to, že já mám gimp v češtině a slečna dělala návod v angličtině. Takže mi to tu práci docela ztěžuje .. Jsem prostě antitalent. Raději zůstanu u psaní článků.

Už jsem docela i unavená, tak poletím do postele. Zítra mám praxi, tak musím vymyslet, co pracovního si obleču a abych při tom vypadala dobře. Nebudu jim tam přece jako jedna slečna dělat ostudu, že. Takže já si jdu lehnout, ať ráno nemám kruhy pod očima. A vy se mějte jak chcete. Mějte se fajn a dobrou.

Atze

Když je čas na změnu ..

3. února 2013 v 18:48 | Atze |  Napsal život II
A ta změna se má týkat vašeho osobního života.
On je docela rozdíl být rok s přítelem, vídat se každý den, chodit spolu do školy a teď najednou bum - přítel začne chodit do práce. Všechno se rázem změní. Prostě .. všechno má svoje pro a proti, ale tohle bylo pro nás a hlavně pro něj to nejlepší řešení. Jenže tím teď bude trpět náš vztah. Je to škoda, ale pořád nám zůstávají víkendy. Nejvíc mě štve, že v práci končí až ve 4 a než dojede domů je tak 5. Ještě za sebou dojíždíme, takže vidět se přes týden je docela moc nereálné .. A tak alespoň ty víkendy. Já jen, jsem z toho špatná, chce se mi brečet. Jsem na něj zvyklá, že ho vidím každý den a teď je to pryč. Z ničeho nic. Ukončil studium na stejné škole kam jsme chodili, letos se k nám přidal i můj bratr a teď chodí do práce. Mrzí mě to a chtělo bych ho mít pořád u sebe, chtěla bych, aby zase u mě přespával, kdykoliv bych chtěla. Aby mě ráno vzbudil chrápáním a pak mi říkal, jak mě miluje. Teď mi akorát na stole v rámečku stojí naše společná fotka. Je to jako bych ztratila kus sebe nebo prostě .. Nečeho, co mám ráda.

O to víc mě štve fakt, že má zítra narozeniny. Dnes přijel, udělala jsem mu krtkův dort a chvilku jsme poseděli. Jenže už u mě nemohl přespat, protože zítra vstává do práce a já do školy. Jen se těším, až bude bydlet sám (zatím je u sestry) a já u něj budu přespávat s tím, že odpoledne se uvidíme o něco déle než dnes. A prostě .. je to jiné. Rok jste zvyklí na něco, co se teď ze dne na den změnilo a je vám opravdu do breku jako teď mě.

Vždycky jsem se k němu chovala hnusně, byla jsem nepříjemná, ale měli jsme i hezké - přímo nádherné chvíle, které jsme trávili společně. Po škole jsme zašli na čaj do restaurace, chodili jsme na saláty a na pizzu. A teď? Budu jen sedět doma a čekat, až mi napíše sms, že je doma. To bude naše komunikace .. Strašně ho miluju a nevím, asi až teď jsem si uvědomila, co v něm mám. Doufám, že se tohle nijak nepodepíše na našem vztahu a pořád to bude tak krásné jako do teď. Já budu akorát více sedět doma na zadku a vlastně se budu moct více věnovat Denny a chodit s ní běhat. Udělám i něco pro sebe, ale on prostě neuvidí, jak se budu měnit, jaká jsem nebo jak mi to zrovna bude slušet.

Doufám, že si tohle přečte a bude rád, že mě má. Protože já ho miluju nade vše.

Atze