Leden 2013

Vysvědčení ..

31. ledna 2013 v 18:16 | Atze |  Napsal život II
A další "otravný" článek z řad mládeže o vysvědčení.

Věděla jsem dopředu co mě čeká a nemine, takže se dnes zase tak velké překvapení nedělo. Jen jsem docela dost zklamaná, protože mám jedinou trojku a ten učitel je fakt debil. Tolik jsem bojovala, pár učitelů mi přidalo, aby mi to vyšlo a on mi to posere.
Ale jsem spokojená, protože je tohle moje nejhezčí vysvědčení. A opravdu jsem za něj nic nedostala. Slova mého otce zní "Máš vyznamenání? Ne, takže nic nedostaneš"
Takže docela krutá realita, ale tak .. Na střední ve druhém ročníku co by se dalo čekat. Mohlo to být horší, ale zase i lepší. Každopádně mám jedno z nejhezčích vysvědčení ve třídě, což mě těší. Ale bylo tomu tak vždy, i když jsem měla třeba čtverku :)


A když jsem nedostala něco já, tak musel alespoň pejsek. Jeli jsme s drahým totiž do Olympie a měli tam krabičku od Pedigree s 12ti kapsičkami za 55korun, tak jsem jí to koupila. Jednu už dostala a sežrala ji nehoráznou rychlostí. Ostatně jako všechno, co jí chutná. Takže asi tak.
Odpoledne jsem si užila, bylo to fajn, bylo hezky a ještě s někým, kdo mě miluje. Co víc si přát.

Atze

Byl to rok ..

28. ledna 2013 v 18:31 | Atze |  Napsal život II
Minulý týden ve čtvrtek to byl rok. Rok ode dne, kdy jsem začala chodit se svým přítelem.
Nemůžu uvěřit tomu, že je to už tak dávno co jsme se poznali. A stejně si to pamatuju, jako by to bylo včera.

naše .. pamatuješ?

Jak jsme si psali esemesky a navzájem o sobě nevěděli.
Jak jsme spolu šli na autobus a já si udělala trapasů ..
Jak jsme šli spolu sami ven po školy ..
Jak jsme se poprvé líbali.
Jak jsme se spolu vodili za ruce
Jak se na nás každý díval skrz prsty, když jsme spolu stáli ve škole na chodbě
Jak jsem u tebe byla poprvé a koukala, jak bydlíš
Jak spolu chodíme nakupovat, posedět do hospody
Jak se spolu hádáme
Jak si lezeme na nervy a vzájemně se milujeme

Víš, je toho hodně, co bych ti chtěla říct. Sice mě někdy fakt sereš, ale přes to všechno špatný co jsme spolu zažili a jak nám přeje okolí tě strašně moc miluju a chci s tebou zůstat .. navždy.


Atze

Jedna příležitost ..

18. ledna 2013 v 16:48 | Atze
Nejhorší je, když máte jednu šanci všechno změnit. Jednu šanci dokázat, že na to prostě máte. A že zrovna vy jste ti nej.


Radujme se z maličkostí

9. ledna 2013 v 19:04 | Atze |  Napsal život II
Pondělí bych nejraději vymazala z kalendáře. Achjo. Stydím se za to, co jsem udělala a strašně mě to mrzí. I když je všechno teď zase relativně dobrý, u mě v srdci to dobrý není. A snad ani nebude.
Miláčku, promiň !

Až na tuhle událost se mám celkem fajn. Tento týden jsem se na praxi i těšila. Ani nevím, čím to bylo. Jestli tím, že mě nudila škola, nebo tím, že dostanu konečně peníze. Ale tyhle dva dny jsem si prostě užila.
Včera jsem skoro nic nedělala, jen jsem sčítala, kolik kdo najel v autě kilometrů a potom, sice v zimě, ale dělala jsem takové balíčky. Bylo jich málo, takže to bylo za chvíli hotové a v půl 11 jsem byla doma. No a se mnou i miláček, ke kterému jsem přistoupila do autobusu. Byl u mě přes no. Jediné, co si pamatuju je to, že jsme dělali štrůdl a pak se jen váleli.
No a dnes jsem na praxi seděla na šéfově místě, (ach ten super pocit, když tam někdo přišel) a vyplňovala jsem papíry. Potom jsem psala do kalendáře údaje a nakonec jsme s Radkem koukali na videa a já ho naučila posílat e-maily. Odcházela jsem úplně spokojená a šťastná.

Prostě mám dneska super den.

Vkročení do nového roku

4. ledna 2013 v 17:49 | Atze |  Napsal život II
Páni, ani se to nezdá, ale nějak rychle to všechno uběhlo. Před Vánoci jsme ve škole nedostali žádné volno, takže to bylo docela na nic, ale poslední den před prázdninami jsem zůstala doma. Ještě poklidit, dopéct cukroví a dodělat ostatní věci. A byl u mě přítel, takže to bylo takové víc na pohodu. Hned tu sobotu jsme jeli k dědovi, mladého jsme nechali v Olomouci, protože si jel nechat udělat další tetování jakože dárek od jeho sestry a přítele k Vánocům. A já za ním přijela o půl 1, protože mi spravoval toho mého motýla. A pak jsme chodili jak blbci, aby se nám na to nepřilepilo oblečení. Takže docela sranda pro ostatní. Ještě jsme spolu stihli koupit stromeček, letos se to otec snažil bojkotovat, což se mu povedlo, takže jsem stromek platila napůl s přítelem. Potom jsme spolu se stromečkem dojeli autobusem k dědovi, dělali jsme zemáčky a pak jeli ještě nakupovat poslední dárky do Olympie. A doma na nás čekalo akorát další cukroví.
V neděli jsme se s drahým chopili zdobení stromečku - letos je tedy do zelena i přes to, že byl otec proti. Ale mě se to strašně líbí. Máme červenou špičku, zlaté a oranžové baňky, světýlka, žluté a červené řetězy a takové ty copánky co se na to hází jsou zelené. Nikdy jsme neměli hezčí stromeček! Takže nádhera.
No a ještě v neděli večer mi odjel přítel k sestře, protože hned druhý den ráno přijel děda. Slavíme teď narozeniny vždy na 2x. Jeden den je děda na štědrý večer u nás a na boží hod u tety a další rok je to zase naopak. Tentokrát byla řada na nás. A to už jsme měli stejně už všechno skoro hotové, chyběl už jen salát, který jsem ráno udělala s mamčinou pomocí. A jak byl dobrý ! .. Docela mi teď ta chuť chybí no. Večer jsme slavnostně povečeřeli a vrhli se na dárky. U nás nehledíme na dárky, ale je pro nás hlavní, že jsme spolu. Dostala jsem papuče, knížky a sadu věcí na nehty. Odlakovač, flaštičku na něj, razítka, raznici, bílý lak na francouzskou manikůru, štěteček, knížku a gel. Jen ještě tu lampu a pár dalších drobností. Takže jsem spokojená, potom jsme se dívali na pohádky a já brzo ulehla. Protože hned další den ráno přijel drahý. Takže jsme měli ráno další vánoce s přítelem. To jsem dostala kabelku a trička, co jsme spolu kupovali a takové ty velké papuče co mají v dajchmanu. Bohužel mi byly malé. Ale úplně super jsem se měla. A ještě mi dovezl od sestry kosmetiku z oriflame. No ale největší a nejlepší dárek jsem dostala už 9. Prosince a to Denny. Moje štěně. Za ní jsem nejvíc ráda, je to moje radost a starost zároveň, ale za nic bych ji nevyměnila.
A poté nás už čekaly dny plné odpočinku, pojídání cukroví a chození ven se psem. Naučila se chodit bez vodítka na volno, tak i více poslouchá. Na tom vodítku se jí být prostě nechce. Nejlepší je, když jdeme běhat a potom si jen doma lehne únavou. To jí má člověk snad i rád.
No, další z dnů, co stojí za zmínku je čtvrtek, kdy jsme jeli ty papuče vrátit, vyměnili jsme je za peníze a potom vyrazili do kina na Rozbřesk - 2.část. Takže dojáček trochu. Dále jsme v sobotu jeli k sestře na návštěvu. Ta mi udělala gelové nehty a mám je ještě teď, takže sedím u notebooku v kuchyni a píšu jak osel, protože je mám dlouhé, že nemůžu skoro nic dělat. Docela na nic, ale jsou pěkný. Teď se mi už začali trochu odlepovat, ale zalepím je a ještě s je nechám. A pak možná půjdu na další. Začalo se mi to líbit a tak trochu na ně měním názor. Jen jsem zvědavá, jak budou moje nehty vypadat, až je sundám. Fuj.
No a jako poslední je tady silvestr. Chlastu bylo doma moc, ale dopadlo to stejně jako každý rok a to tak, že silvestra slavíme až 1.1. odpoledne. S drahým jsme se pohádali, takže jsem šla pět minut po půlnoci do postele. Ale toho prvního jsme si to doma užili, udělali jsme si chlebíčky, popíjeli šampáňo a koukali na televizi. A vůbec nás neštve, že jsme to nestihli na silvestra.
Takže já si prázdniny užila a teď už zase zpátky do školy. Včera jsem už byla, jen mi dnes není nějak dobře, tak jsem zůstala doma a léčím se. Už jsem stihla tátovi napsat to, co potřeboval, takže jediné, co mám teď v plánu je to, že si lehnu do postele a budu si číst. A po obědě vyrazím s malou na procházku a trochu ji zase unavit, aby nečertila, jako včera.


Atze