Měla jsem rozepsanej článek. S fotkama.
Jenže mě chytla tak zasraně blbá nálada že nemám náladu to dopsat. Do prdele s náladama.
Šla bych ven. Jenže je dusnu a jsem děsně líná.
Na druhou stranu jsem se přemohla a dneska jsem cvičila. Po té pauze to byl docela záhul, ale teď se mi dýchá docela o dost líp, když nekouřím.
Kde jsou ty časy, kdy o mém blogu nevěděl nikdo z okolí a já si mohla napsat všechno to, co jsem chtěla anž byc hse za to později styděla a nebo se o tom jen pak nechtěla bavit?
To by mě zajímalo.
Tolik věcí bych chtěla napsat, ale ze strachu nemůžu. Už jen kvůli rodině a těm pár kámošům, co mám. Ale věřte tomu, že se jednou naseru, sednu a napíšu na sebe všechnu špínu a všechny špatný věci, co jsem kdy udělala. Ovšem kdy to bude to je ve hvězdách.
Na tohle seru.
Všechno je teď divný. Nebo se mi alespoň zdá a já začínám přemýšlet o pičovinách.
Například přemýšlím proč není střední taková, jakou jsem si jí představovala.
A to jsem prosím pěkně na učňáku, na maturitním oboru. A připadám si tu jako na gymplu, až na to učení.
Chápu, že omluvenku mám donést do druhého dne, ale kdo mi vysvětlí, proč, když nejdeme do školy máme třídní napsat smsku s tím, že tam nejdeme? K čemu?
A ko mi vysvětlí že potřebuju propustku abych mohla odejít ze školy. Chybí mi ze základky říct učitelce první hodinu že po páté odcházím a pak jen po někom vzkázat že jsem fakt šla.
A fakt doprdele nechápu, proč nám pořád něčím vyhrožují jako bysme byli trestanci nebo já už fakt nevim. Jsem z toho všeho docela zklamaná.
Hlavně ze školy a toho prostředí. Co mě sere ale ještě víc jsou ti lidi tam. Serou si vzájemně na hlavu, baví se spolu a přitom se navzájem pomlouvají.
Potřebovala jsem si zlepšit náladu tak jsem šla na zahradu fotit a vůbec to nepomohlo. Takže na všechno seru a jdu do vany.
A mimochodem, dneska jsou to 3 týdny co mám kérku.
Atze