Jako by ti skvělí lidé, co v sobě měli to "něco" neměli světu už co říct.
Ti, které jsem měla ráda odcházejí.
Postupně.
Druhá pětka v prváku. Stydím se za ni.
Pokažená matematická olympiáda. A přesto je mi to jedno.
Učení, které se prostě nedá zvládnout.
Stavy, kterým se nejde vyhnout.
Deprese, které jsou mými nejlepšími kamarádkami.
Nedostatek peněz, který je znát.
Zítra to bude měsíc.
Měsíc, který byl plný lásky, občasných hádek, úsměvů, nepochopení, čekání, trápení, dlouhých telefonátů a upřímnosti.
Miluju tě, nezapomeň.
Atze
Podobnej pocit jsem měla v prosinci a lednu. Ale zlepšilo se to. A tobě se to taky zlepší. Uvidíš.