Když je na čase začít něco dělat ..

25. ledna 2012 v 17:22 | Atze |  Napsal život
To, co se stalo za posledních pár dní je až k neuvěření, že se to doopravdy stalo. Mám ze všech těch věcí takový fajn pocit.
Už si dokonce přijdu tak moc bezcitná, že se mi chce z toho brečet. Dělám si srandu, nechce. Dokud se to netýká mé osoby, tak mě to nezajímá. Je mi jedno, co si kdo myslí, co dělá nebo jak se chová. Tedy, pokud s osobou, co se chová vyloženě jak namachrovanej psychopat nechodí se mnou do třídy. Což se bohužel stalo. Takových podivných lidí je tam vlastně víc. Jen co si tak vybavuji, bude se číslo pohybovat kolem 6 ne-li 7, snad i více z celkového počtu 22. A nemějte pak svou třídu rádi. Ne, fakt ji ráda nemám. Mohlo to být horší. Jo, to mě uklidňuje.
O tom jsem psát nechtěla. Jen se musím vypsat.
A já si nemůžu vzpomenout z čeho. Nevadí, popojedeme dál.
Jsem sťastná. Fakt že jo. Poznala jsem Z, úžasnej kluk s ještě úžasnějšíma očima. A ty smsky jak mi píše na dobré ráno. Je to krutý, T skončil stejně tak rychle jako začal. A ne, nemrzí mě to. Stejně bych to udělala i kdybych Z nepotkala. A možná je i blbý jít ze vztahu do vztahu, ale když miluješ, není co řešit.
Takže já neřeším a žiju. A jsem šťastná.

A když si vybavím to, jak mi to šlo celé pololetí ve škole tak ta nálada zase klesá. Kašlala jsem na to, až je z toho celkem slušný výsledek s průměrem dvě celé. Mohlo to být lepší, ale jsem spokojená. Hlavně s tou dvojkou z fyziky. Sakra, jsem dobrá. (jo, musím se pochválit, protože to za mě nikdo jiný neudělá)..
Teď máme týden pauzu a příští týden se zase začne zkoušet, psát testy a takový ty kraviny. A já si řekla, že budu mít vyznamenání. A když tohle nevyjde, tak nechci mít čtyřku, což se snad povede a nechci mít trojku z matiky. Ne, prostě tam nebude. Věřím si.

To by byly věci tak nějak v pohodě. Je za dvanáct minut půl šesté, nudím se, nikdo mi nepíše a já přemýšlím, že si půjdu číst. Knížku mám rozečtenou snad už dva měsíce a prostě na to nějak kašlu. A přitom bych neměla. Má slovní zásoba se omezuje na sprostá slova, neříkám nic, jsi kráva, nechápu to, nevím a promiň.
A to je celkem zlé na to, kolik času jsem už obětovala čtení. Takže až zvednu zadek tak to bude proto, že zanesu hrnek od mého oblíbeného čaje, který jsem pila dvakrát a půjdu si lehnout k našim do postele si číst. Stejně potom usnu, ale to je vedlejší.
Kdyby něco, spánek si stejně zasloužím. Včera i zítra vstávám v 5. Jediná pozitivní zpráva na tom bude, že se odpoledne zase uvidím se Z. Dnes na mě čekal hodinu jen proto, aby mě viděl. Skvělej kluk. A to nemluvím o tom, jak jsme spolu včera strávili pár hodin, bylo nám fajn, ale hlavně to, že na nás sněžilo. A oba dva jsme byli jako sněhuláci. Strašně mu to slušelo se sněhem na řasách a ve vlasech.
Vrátila bych to a zažila to znovu.

Přemýšlela jsem, že napíšu do deníčku, ale když flákám i psaní ve škole, jak můžu psát doma? Prostě se mi nechce. A to mám psát ještě srovnávání obrázků jako úkol do angličtiny. Udělám ho, asi hned a pak se mrknu na to čtení, nebo já fakt už nevím, co dělat dřív.
Miluju, když jsem zaneprázdněná.

Je mi líp.

Atze
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ebolin Ebolin | Web | 25. ledna 2012 v 17:44 | Reagovat

Znám to :-)
Pokud to není můj problém, pak je mi to ve většině případů šumák :-D

2 Es Es | Web | 25. ledna 2012 v 17:55 | Reagovat

¨Z ti závidim ;) Jinak s tim čtením to mam stejně..

3 T T | 5. února 2012 v 8:25 | Reagovat

Snad budes se Z stastna, sice to boli, ale preju ti to. Jen skoda, ze se mnou uz nechces ani komunikovat...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama