Leden 2012

I snaha se cení ..

31. ledna 2012 v 19:20 | Atze |  Napsal život
Můj milý deníčku.
Dnes jsem dostala svoje první vysvědčení na střední škole. Přiznám se, kašlala jsem na to, neučila se, podváděla, psala taháky a s výsledkem spokojená nejsem. Jak bych taky mohla?
Stejně jsem pořád ráda za čtyři jedničky, které se mezi ostatními známkami objevily. Bohužel jsem nasbírala i pár dvojek a dvě trojky. A aby to nebylo tak suché, je mizi nimi schovaná i čtverka.
Ano, mohla to být lepší známka, mohla jsem se učit. Ale deníčku, chápej, že já paní učitelku ráda prostě nemám a ona zase nemá ráda mě! Nemá ráda nikoho. Co mám dělat?
Měla bych se více snažit, deníčku. A zřejmě asi budu, protože dvojka z fyziky mi za to stojí.

Tak mi drž prosím palce můj nejmilejší deníčku, abych to v pohodě zvládla.
Atze

Souboj prohlížečů. Který, že je ten nejlepší?

29. ledna 2012 v 15:30 | Atze
Dnes jsem se odhodlala a stáhla do svého, už tak dost zavirovaného počítače další prohlížeč. Operu. Každý si tento prohlížeč chválí a já teď budu zkoumat, co všechno umí. Začnu ale prohlížeči, se kterými mám zkušenost a tak nějak mé amatérské oko se je zkusí porovnat.
Nemusíte se mnou souhlasit.

Mozilla firefox
Pro mě jako uživatele internetu to byl první prohlížeč, se kterým jsem se seznámila. Samozřejmě že jsem si myslela, že je skělý a nic lepšího být nemůže. Opak je pravdou. Když jsem si na prohlížeč zvykla, objevila se nová verza a zase jsem si musela zvykat na něco jiného. Ať už na nastavení či něco jiného. Na první pohled vypadá jednoduše, ale zdání klame. Zaměřila jsem se na tlačítka, která obsahuje hlavní panel, nestačila jsem se divit. Musela jsem i chvíli pátrat než mi došlo, kde nastavím domovskou stránku a přitom je to tak primitivní věc. Nevýhodu bych viděla v tom, že je tam moc tlačítek, dle mého názoru dokonce i zbytečných. Také mi vadí, toolbary, například od icq. Dají se odstranit, ale proč rovnou nepředejít tomu, aby tam nebyly? Po stáhnutí určitých programů, v mém případě icq se zde objevila lišta vyhledávání přes icq. K čemu? Akorát mi to zavazí a kazí dojem celkového vzhledu prohlížeče.
+
• aktualizace i domů vlevo, příliš velké a viditelné
-
• po stáhnutí programu se objevují zbytečné toolbary
• zbytečně moc oken pro manipulaci

Explorer
Prohlížeč, který šel zcela mimo mě. Doma jsme ho prostě nepoužívali a já neměla potřebu ho používat. Samozřejmě jsem manipulaci s ním vyzkoušela abych zjistila, jak si vede. Nemám ten prohlížeč ráda už jen kvůli tomu, jak se neustále seká. Ať kliknu na cokoli, sekne se to, stránka ohlásí neodpovídá a já můžu čekat, až se to uráčí dát do pořádku. Docela mi vadí lišta nahoře, adresa a hned vedle ní další otevřené záložky. Kravina jako Brno. Naopak se mi líbí možnost ohraničení zeleně nějaké tabulky, textu či podobně a přidat jej do záložek. (snad chápete) Nevyužiji tuto fuknce, ale může být přínosem. Další výhoda spočívá v tom, že je to jediný prohlížeč, ve kterém se na blogu dají zmenšit videa. (chňá chňá)
+
• lepší tlačítka než u mozily (ovládací panely)
• zmenšování videí na blogu (nechápu, proč to umí jen explorer)
• ohraničení textu zelenou lištou
-
• tlačítko domů vpravo, čekala bych ho u adresy
• tlačítko aktualizovat příliš malé a nenápadné
• hned vedle adresy jsou záležky, nepřehledné

Google chrome
Můj osobní miláček. Jakmile jsem na něj přešla, nejde si ho vynachválit. Uchvátil mou osobu a jsem s ním spokojená. Přes dva roky jsme kamarádi, co se ještě nepohádali. Jako jedno velké plus vidím jednoduchost a přehlednost všech možností prohlížeče. Ať už jde o nastavení, další záložky či oblíené odkazy. Jediné tlačítko nastavení je super, nejsou tam zbytečné a nepotřebné věci. Fajn je nastavení v otevírání nových záložek, buď se otevře domovská stránka nebo nejnavštěvovanější odkazy. Jak přínosné pro každodenní uživatele.
+
• tlačítko aktualizace a domů vlevo, přiměřené
• záložky ve výběru nahoře pod lištou adresy
• jednoduché ovládání, jediné tlačítko nastavení
-
dejtě vědět, kdyby nějaké bylo

Opera
Už na první pohled se jí bojím. Vypadá celkem složitě a nevím, co od ní mohu čekat. Ale uvidíme, třeba bude skvělé a budeme ještě lepší kamarádi než s chromem.
Nemůžu soudit, takže plusy a mínusy jsou pouze na první pohled a jsou orientační
+
• měřítko v pravém dolním rohu
• vlevo nahoře tlačítko opera - možnosti
• jednoduchost a přehlednost
-
• rychlý příštup - odděláte ikonu a zbylé ikony se zvětší - nechápu
• vedle lišty s adresou panel vyhledávání googlem - nechápu


Teď mi přijde, jako bych exploreru křivdila, stejně jako mozile jen proto, že už je nepoužívám. Naopak si myslím, že chromu nadržuji jen proto, že ho používám, ale mám pocit, že to tak má být. A opera. Co dodat k mě neznámému prohlížeči.
Teď mi pište vaše postřehy, názory, vaše plusy a mínusy k jednotlivým prohlížečům. A nezapoňte připsat, který je podle vás ten nejlepší a v čem se pletu.

Atze

Doctor P

26. ledna 2012 v 19:55 | Atze |  Ze života
Hope díky ..


Seděli jsme v hospodě a bylo fajn. Jsem šťastná.

Atze

Když je na čase začít něco dělat ..

25. ledna 2012 v 17:22 | Atze |  Napsal život
To, co se stalo za posledních pár dní je až k neuvěření, že se to doopravdy stalo. Mám ze všech těch věcí takový fajn pocit.
Už si dokonce přijdu tak moc bezcitná, že se mi chce z toho brečet. Dělám si srandu, nechce. Dokud se to netýká mé osoby, tak mě to nezajímá. Je mi jedno, co si kdo myslí, co dělá nebo jak se chová. Tedy, pokud s osobou, co se chová vyloženě jak namachrovanej psychopat nechodí se mnou do třídy. Což se bohužel stalo. Takových podivných lidí je tam vlastně víc. Jen co si tak vybavuji, bude se číslo pohybovat kolem 6 ne-li 7, snad i více z celkového počtu 22. A nemějte pak svou třídu rádi. Ne, fakt ji ráda nemám. Mohlo to být horší. Jo, to mě uklidňuje.
O tom jsem psát nechtěla. Jen se musím vypsat.
A já si nemůžu vzpomenout z čeho. Nevadí, popojedeme dál.
Jsem sťastná. Fakt že jo. Poznala jsem Z, úžasnej kluk s ještě úžasnějšíma očima. A ty smsky jak mi píše na dobré ráno. Je to krutý, T skončil stejně tak rychle jako začal. A ne, nemrzí mě to. Stejně bych to udělala i kdybych Z nepotkala. A možná je i blbý jít ze vztahu do vztahu, ale když miluješ, není co řešit.
Takže já neřeším a žiju. A jsem šťastná.

A když si vybavím to, jak mi to šlo celé pololetí ve škole tak ta nálada zase klesá. Kašlala jsem na to, až je z toho celkem slušný výsledek s průměrem dvě celé. Mohlo to být lepší, ale jsem spokojená. Hlavně s tou dvojkou z fyziky. Sakra, jsem dobrá. (jo, musím se pochválit, protože to za mě nikdo jiný neudělá)..
Teď máme týden pauzu a příští týden se zase začne zkoušet, psát testy a takový ty kraviny. A já si řekla, že budu mít vyznamenání. A když tohle nevyjde, tak nechci mít čtyřku, což se snad povede a nechci mít trojku z matiky. Ne, prostě tam nebude. Věřím si.

To by byly věci tak nějak v pohodě. Je za dvanáct minut půl šesté, nudím se, nikdo mi nepíše a já přemýšlím, že si půjdu číst. Knížku mám rozečtenou snad už dva měsíce a prostě na to nějak kašlu. A přitom bych neměla. Má slovní zásoba se omezuje na sprostá slova, neříkám nic, jsi kráva, nechápu to, nevím a promiň.
A to je celkem zlé na to, kolik času jsem už obětovala čtení. Takže až zvednu zadek tak to bude proto, že zanesu hrnek od mého oblíbeného čaje, který jsem pila dvakrát a půjdu si lehnout k našim do postele si číst. Stejně potom usnu, ale to je vedlejší.
Kdyby něco, spánek si stejně zasloužím. Včera i zítra vstávám v 5. Jediná pozitivní zpráva na tom bude, že se odpoledne zase uvidím se Z. Dnes na mě čekal hodinu jen proto, aby mě viděl. Skvělej kluk. A to nemluvím o tom, jak jsme spolu včera strávili pár hodin, bylo nám fajn, ale hlavně to, že na nás sněžilo. A oba dva jsme byli jako sněhuláci. Strašně mu to slušelo se sněhem na řasách a ve vlasech.
Vrátila bych to a zažila to znovu.

Přemýšlela jsem, že napíšu do deníčku, ale když flákám i psaní ve škole, jak můžu psát doma? Prostě se mi nechce. A to mám psát ještě srovnávání obrázků jako úkol do angličtiny. Udělám ho, asi hned a pak se mrknu na to čtení, nebo já fakt už nevím, co dělat dřív.
Miluju, když jsem zaneprázdněná.

Je mi líp.

Atze

Stará, klasická hudba nikdy neomrzí

23. ledna 2012 v 19:29 | Atze |  Ze života
Mám pocit, jako by se poctivá hudba dělala v letech minulých. Vlastně ona je to pravda.
Teď je to všechno o penězích (dřív bylo taky, ale nebylo to tak znát). Jsem zastáncem toho, že hudbu byste měli dělat proto, že vás to baví a proto, že to děláte pro lidi, fanoušky, kteří vás podporují. A ne proto, abyste si vydělali miliony a pak si kupovali kde co, v superstar rozdávali eura a podobně.
Možná mám stupidní názor, ale prostě to tak cítím.
Samozřejmě, že jsou i vyjímky, ale ta česká hudba jde vážně do kytek.
Kabáti, na kterých jsem vyrostla měli suprové písničky (Bulraci, Kdoví jestli, Corida..) a teď? Nevím, protože ty písničky stojí za nic. Není to už jako dřív a ani nebude.
Divokej Bill. Skvělé písničky, poslouchala jsem je často. Teď ani nevím, jestli stále hrají nebo co s nimi je.
Arakain. Marilyn, dokonalá to písnička. Nové album, loňské (2011) je skvělé. Ti snad jako jediní hrají skvěle a jsou známí.
Ještě bych zmínila Dark Gamballe (Oni, Žárovkář) nebo Bethrayer (Never give up), ale pochybuji, že to někdo zná.

Někdy je třeba se podřídit

22. ledna 2012 v 19:27 | Atze |  Napsal život
"Paní učitelko můžu se zeptat co mi vychází?"
"Dvojka"
"Aha, no já se dívala a myslím, že mi do průměru nepočítáte tu pětku, takže bych měla mít trojku"
"Vy chcete trojku? Jste s ní smířená?"
"Nechci, ale podle známe bych si ji zasloužila"
"Aha, já se na to ještě podívám, ale děkuju že jste přišla"
"Jojo, v pohodě, děkuju"
"Nashledanou"


Život je o tom, že ustupujeme, aniž bychom chtěli. Prostě musíme. To je život.
O trojku víc, ale s pocitem čistého svědomí.

Atze

Není lepší věty než "mám to už za sebou" ..

15. ledna 2012 v 12:45 | Atze |  Napsal život
Konečně si můžu oddychnout.
Alespoň na chvíli. Od čtvrtka jsem zápasila s referátem do xxx na téma velkoplošné materiály. A jelikož ite je hlavně o dřevě, tak jsem to zaměřila hlavně na dřevo. Tři strany A4 popsány rukou, k tomu další list s pěti odkazy, odkud jsem čerpala.
A stejně je mi jasné, že to mám špatně, že jsem se nedržela tématu nebo že je to nezáživné. Je to jedno, úkol jsem splnila a nebude to za pět. Snad. A jestli se milá paní učitelka rozhodne nám z tohohle nedát známku, tak se neudržím a něco jí řeknu.
Nejsem nasraná, jen píšu to, co chci udělat.

(když se tak podívám, tak většina vět začíná na A. no jo, Atze se nezapře)

Musím uznat, že tento týden jsem zvládla celkem v klidu. Nejvíc mě těší fakt, že jsem z testu z angličtiny na který jsem se učila dostala za dva. A z e-mailu psaném ve čtvrtek taktéž. Ono to potěší, když se tomu člověk věnuje a pak vidí výsledky. Asi mě to začalo bavit.
Další týden už bude ale horší. Jak já nesnáším liché týdny. Chjoo.

Napsala jsem si všechno do kalendáře a když vidím, že na každý den mám alespoň jednu věc, je mi z toho zle a mám chuť se hodit marod. Jenže to nejde. Teď mám možnost na poslední opravy známek, tak nesmím chybět.
Pondělí začne klidně. Mám praxi, takže odpoledne budu mít více času na učení.
V úterý mě čekají tři hodiny ite, (jedna navícm takže 8 hodin v kuse) a k tomu ekonomika, protože počítám, že V se bude zase vymlouvat, jak se nemohla učit.
Ve středu píšeme test z češtiny-literatury a němčiny závěrečný test. Ach jo.
Ve čtvrtek mě čeká pololetní písemka z matematiky.
No a v pátek se musím nechat vyvolat z obchodního provozu, dostat za jedna a pak ještě napsat ekologii nejhůř na dva. A pište písemku na první pomoc ..

Neměla bych si stěžovat, ale musím. Achjo !!!!!!!!!
Jsem unavená, nic se mi nechce, mám depku a hlavně .. mám hlad. A momentálně i nechuť se učit. Jenže já musím, alespoň si to přečíst.
Protože před třetí jedu za Tomem. A už se vidím, jak se budu zítra po praxi učit. To tak ..

No .. jdu vymýšlet jaké články mám napsat ..

Atze

Některé věci je lepší hodit za hlavu

12. ledna 2012 v 17:38 | Atze |  Napsal život
Dnes asi stručně.
I když jak se koukám na ten dess a ty delší články, hodí se to k tomu více. Neva.

Musím tedy uznat, že tak velký sráč, jak jsem si myslela že jsem opravdu nejsem. V to úterý jsem se fakt učila! Angličtinu. Už můžu jen čekat, jaká to bude známky, ale byla jsem celkem spokojená. I když mě štvou ty slovíčka, na patu, hrudník, rozvedený a podobně jsem si prostě nevzpoměla. Tak snad těch 26 bodů tam bude.. Ty věty byly jakš takš, ale to doplňování žádná sláva.
A ten dějepis. Napsala jsem si tahák, radila si s ostatníma ve třídě a dostala dva méně. Výsledná dvojka. Spokojená jsem.
K tomu mi učitelka řekla, že když se nechám vyvolat z obchodního provozu a dopadne to dobře tak mi dá jedničku. Tak se to na ten pátek prostě naučím.
Do toho nám ještě dnes odpadla písemka z češtiny, že si ji napíšeme další týden. Naučím se, snad dostanu maximálně za tři a k tomu jednička ze slohovky, tak bych mohla mí taky tu dvojku.

Ještě mě čeká velký test z němčiny. Tam to vidím na trojku, ale spíš bych se přikláněla k té čtverce. Záleží, jak to napíšu.
K tomu se musím nechat vyvolat z ekonomiky, dokud je to lehké a rozumím tomu. Takže v úterý. A pak budu psát ještě pololetku z matiky, což vidím tak na 4, protože tam bude všechno, co jsme brali. A jestliže jsem z toho měla čtverky, tak tohle nebude určitě o nic lepší.
K tomu všemu se musím snažit ve fyzice, prootže písemku jsem napsala na 2- průměr 2,33 tak snad mi tu dvojku dá. Do toho se musím nechat vyvolat z angličtiny z vět, abych měla max za dva a výsledná snad za tři. Ale ta němčina, kurvaatzesnažse!
Ekologie snad za dva, pokud neposeru poslední písemku na první pomoc. Matika mi bude stačit trojka. Ale technika, to bude čtverec. Pokud nespadnu s průměrem na pět. Protože ten referát, co nám zadala je na posrání.
A to se omlouvám za ty výrazy. Když jsem si to tak napsala a měla ty známky, co bych si tak představovala, tak by to bylo čtyři jedničky, šest dvojek, tři trojky a jedna čtverka. Průměr 1.86. A to je lepší jak na základce.
Bravo Atze.

Teď jsem sama doma, v uchu mám dva roztahováky, pálí to, ale dneska tam tu osmičku prostě narvu. A pak si vyberu už konečně nějaký plug a můžu se vrhnout na ty piercy. Takže .. směle do toho.

Atze

Když je to všechno divné

10. ledna 2012 v 18:09 | Atze |  Napsal život
Desátý den nového roku a mě přijde, že je to pořád všechno stejné. A taky že vlastně je. Nic moc se nezměnilo, jen píšu ve škole datum do sešitu zase znovu a znovu od ledna. Divný.
Nechci psát kraviny, ale stejně je napíšu.
Jsem nasraná. Když jsem zjistila, co bylo minulé téma týdne a já nestihla nic napsat, fakt mě to nasralo. Opravdu. A teď je taky zajímavé téma, ale nic pro mě.

Mám před sebou otevřenou učebnici do angličtiny - konverzace. Je to na mě moc těžký, všechno. Nerozumím ani zadání, natož cvičení.
A to my, trojkaři máme z angličtiny maturovat. Sice až za tři a půl roku, ale to uteče jak nic. A my trojkaři nic neumíme. Takže .. chci se vidět, jak se budu potit u konverzace.
Naučit se slovíčka jako je koňský ohon, středně vysoký, opálená pleť je nadlidský výkon. Takže jsem člověk, protože to se prostě nenaučím.
A taky se nenaučím to, že bych se měla učit pravidelně, ale to by to můj mozek musel pochopit a něco ve mě by mě muselo popostrčit, že bych se fakt užkurvamělaučit. Pak toho mám moc a jediné, na co se zmůžu je tahák nebo slova typu "seru na to".
Jojo, teď na to seru a za ty tři roky se mi to sečte. A to bude teprve pecka. (nenávidím to slovo!)
Rozčiluju se tady nad mizernými dvěmi sloupci slovíček, kde většinu nějak odvodím, ale to, že se mám naučit dva rozhovory a detailní odpovědi na otázky mě asi zas tak moc nesere. Teď jen myslím na to, jak nepokazit test z dějepisu. O známku z něj mi tolik nejde jako o tu angličtinu, ale je to fajn pocit si říct, že jsem se snažila a pak vidět třeba dvojku. Kor, když máme učitelku, která je prostě super a mě mrzí, jak se k ní chováme.
A pak že nejsem citlivka. Jsem. A jaká ..

Jsem sráč.
Nedokážu se dokopat k tomu, abych se učila. Prostě ne. Nejde to. A úplně tu skoro brečím když pomyslím na to, jaký bude vysvědčení. Vím o jedné jedničce a dvou dvojkách. A pak taky o jedné čtverce a to si ani nejsem jistá, jestli to náhodou nebude pětka. Což je normálně možné, protože paní D je fakt kráva. A to mě mrzí, že musím urážet ty nebohá zvířata.
Řekla jsem, že až dopíšu článek tak se budu učit. Ale na rozhovor kašlu, na odpovědi taky takže jedině slovíčka a pak ten dějepis.
Jo.

Nejlepší je, že v pátek nemusím na praxi. Takže se budu topit v dělání referátu do dřevařství jen proto, abych neměla pětku a učitelka se mě neptala, proč jsem se neučila a já ji nemusela říct, že se mi prostě nechtělo.
Mám depku a z toho všeho se snažím napsat další a další kraviny jen abych se nemusela učit. A to jsem doma od půl 3, ale prostě ne. Atze, to nejde, musíš se snažit.
A chci napsat ještě jeden článek podobný tomu minulému. Dost se mi to zalíbilo a chci si vzpomenou na všechny lidi, se kterýma jsem něco zažila. A prostě kašlu na to, že to čtou rodiče. Je to moje soukromí, minulost a nikdo ji nezmění.
Asi tak.

Mám depku.
Včera jsem dokonce i brečela. Z ničeho nic. Nevím, asi mě dostává to, jak málo se s T vidím. Miluju jeho úsměv.
Miluju jeho. Pokud si to tedy nenalhávám, což fakt nevím. Jsem divná.

Takže se loučím, jdu ponořit hlavu do slovíček a nadále ignorovat T, protože bych se pak už nic nenaučila.
Jsem svině.

(zdroj snad uvádět nemusím)

Atze

Nic není takové, jaké chceme, aby to bylo.

9. ledna 2012 v 19:23 | Atze |  Ze života
V jeho tričku, zachumlaná do deky, dokola pouštěná jedna písnička, přetvářka, že je mi fajn. Tak je mi nejlíp.
Dostala jsem chuť napsat něco strašně smysluplného, něco, co bude na úrovni a nebudu si myslet, že je to s prominutím vlastně i bez něj s r a č k a.
Mezi psaní si dělám pauzy, vlastně ani nevím proč. Jsem divná, ale víte vy co? Kdo není?

Když jsem začala psát tento rádoby článek, ani jsem nevěděla, o čem bude. Až mě napadlo se podívat na alba, která mám na facebooku a podívat se na fotky, které pro mě něco znamenají.
Takže bych to nazvala asi takovými vzpomínkami a ohlédnutím za tím, co bylo a už nikdy nebude.