soboty strávené u dědy jsou fajn. i tehdy, když jste vzhůru v půl 3,nechce se vám spát a z postele byste měli vylízt až v šest. v sedm na bus, pak čekat na další autobus, jet nakoupit, potkat dědu, zaplatit nákup, počkat na autobus, dojet k dědovi a nezmrznout. patnáct stupňu je prostě málo. čaj, pohoda, nervy, film, facky, řev, nervy, oběd. umytí nádobí, vylívaní srdce, slzy, pokec, upřímnost. svařák, pohoda, karty. film, čekání na autobus, mrznutí. mávání dědovi. procházka po hornabachu, zabíjení času. spánek v autobuse, přemýšlení o životě a o R, čaj v hospodě.
žehlení v neděli odpoledne taky není na škodu. uklízení oblečení jednou za čas taky neuškodí. udělat si večeři sama a přemýšlet, co se dělo v pátek, ten zkurvený pátek druhého prosince asi moc fajn není.
vykašli se na minulost.
žij přítomností.
konečně mi upřímně řekni, že mě miluješ.
protože já tebe ano.
pořád.
čekám na tebe.
čekala jsem dva roky.
počkám zase.
atze
Pekne napísané, ale občas sa čakať oplatí, občas nie, neviem ako je to v tvojom prípade, ale držím palce :)*