Těžko říct, jestli je to tím, že je venku hnusně, (dneska se mi dokonce zdálo, že sněžilo, jen to nebylo bílé ani to nezůstalo na chodnících, ale bylo to takové mokré, ale sníh to nebyl) nebo tím, že vstávám za tmy a mám toho moc.
Nebo prostě oboje.
Celkově je teď takové divné období, ani se to snad nedá vyjádřit slovy.
V autobuse místo učení spím. A ve škole taky.
Odpoledne, když přijedu ve 4, tak si jdu buď lehnout, nebo sedím u počítače a jdu spát dřív. To ale pak nemůžu usnout.
Prostě je to teď jedno s druhým.
Mamka je nemocná, už několikátý týden, pořád kašle a já z toho mám nervy v kýblu. To tak leze na nervy. A to jsem si řekla, že se nebudu rozčilovat.
Ach jo.
Za 24 dní jsou Vánoce. Nemám to období ráda, zrušila bych je. Ale zase je fajn, že se v Ol na náměstí dá bruslit, teď pro veřejnost zadarmo, jsou tam punče, které nepiju a podobně.
A nejlepší na tom je, že ve čtvrtek jedu se školou do Vídně.
Už se těším, jak budu pořád jen fotit, fotit a zase fotit. Jen škoda, že nejede Lukáš. Se na mě vykašlal.
Tak se mějte a užívejte si prosinec.
Atze
Nějak to letos cítím obdobně. Zimu nemám rád, jedině léto a Vánoce? Hezké čekání, ale i přes to vše, je spíše ten stres, než to příjemné čekání. Poslední dobou mám zvláštní nálady, že mi vše utíká před očima a já nic nezmůžu. Výlet si užij.