Prosinec 2011

Když je tedy ten poslední den v roce ..

31. prosince 2011 v 17:54 | Atze |  Napsal život
Všechno strašně uběhlo. Všechno.
Poslední den v roce je sice stejný, jako každý jiný den, ale vždycky tam bude to bezvýznamné ale, co nám říká, že přeci jiný je.
Tedy pro mě.
Od loňska nejsem na silvestra doma, ale s kámoškama. Tak tomu bylo loni.
Letos budu jen s J. Užijeme si to i ve dvou, to nemám strach. A těším se, až budeme od 7 spolu až do rána. Tak to totiž plánujeme.

Ráno jsme jeli k dědovi. Je přeci sobota. Odpoledne jsem i usnula, tak doufám, že večer vydržím dlouho :)
Ale stejně .. O něco se musím podělit.
Fakt mě dostalo, když se mě R zeptal, jeslti věřím na Ježíška. Vysvětlete dítěti, že neexistuje. Ale podle mě to vzal v pohodě, protože na to přišel sám. Vidět mamku, jak nosí dárky pod stromeček muselo být asi vtipný. Byl zklamaný, ale na to, že mu teď bude 9 toho chápe celkem dost.

Atze

Lepší už to nebude

30. prosince 2011 v 19:05 | Atze |  Napsal život
Zase mě popadla ta nálada, kdy píšu články -dá se říct- na úrovni. Asi se mi to jen zdá nevím, ale snažím se.
Hraje mi Bon Jovi, připadá mi, že mám depku a mám chuť všem radit a omlouvat se. S tím jsem taky začala. Peter Cross, kámoš, se kterým jsem si psala a poznala ho díky blogu. Tomu jsem se omluvit musela. Takovou chybu jsem udělala a prostě .. Mrzí mě to. Asi je to pozdě a pošle mě někam, ale já vím, že jsem se omluvila. Nechci, aby to takhle skončilo a udělám vše pro to, aby to bylo jako dřív.
I když nebude. " Nic nebude jak bejvávalo, nic nebude jako dřív. "

Dnešek byl divný. Ani mi nepřijde, že je tohle poslední pracovní den tohoto roku. Píšu nejspíš jeden z posledních článků a padá na mě taková ta únava.
V noci mě vzbudila esemeska od R. Píšu si s ním teď nějak často. Asi až moc, ale je fajn. Alespoň je s ním zábava a zabiju čas. Ne, nevyužívám ho. Se ho zeptejte !
Pak zase začalo moje období, kdy mě bolí střeva a zadek z neustálého chození na záchod. To bylo fakt na posrání .. Skoro doslova.
Ráno se u nás uklízelo, brácha vysával, konečně jsem si uklidila oblečení do skříně (ale zase mám hromadu na posteli) a dala si učebnice jinam, aby mi tu nezavazeli. A hned je tu více místa.
No a potom jsem šla s mamkou žehlit. Tedy .. snažili jsme se. Mezitím šel tata po druhé do obchodu, vrátil se asi za hodinu a pak si dovedl návštěvu.
Tak nezabili byste ho? V domě bordel, že vám hlava třeští, nevíte, kam dřív skočit a nalitej otec si přivede návštěvu.

Díky tomuto jsem obědvala o půl 4. Což mi vůbec nevadilo, spíše naopak. Měla jsem rozdívaný film který se fakt povedl. Asi v půlce přišla mamka s tím, jestli nepůjdeme ven. Se psem. Tak jsme šli. Do toho psala J, co podnikneme. Tak jsme na ni čekali, prošli město a šli promrzlé domů. A fakt, ten čaj potom sedl.
Teď tu sedím s depresí, hraje mi pořád dokola Bon Jovi - Alway, píšu si s R, mám zapnutý chat, kde mi nikdo nepíše a lituju sama sebe.

Jsem normální? Asi ne.

Atze

Snad do toho nespadnu taky..

29. prosince 2011 v 18:57 | Atze |  Napsal život
O čem je řeč? O nakupování.
Včera jsem s J a mamkou vyrazila do Olympie. Za poslední měsíc po druhé. Trhám rekordy! Poslední peníze se musely přece utratit za věci ve slevě! Tak povánoční slevy, neberte to.
Fakt nechápu, co jsme uvnitř dělaly dvě a půl hodiny. To byl srand rekord.
A fakt nechápu holky, který si můžou kupovat tak drahý sračky na sebe i když vypadají pořád hnusně. Asi jsem staromódní, ale prostě nedám 3 kila za řasenku. Fakt ne. Mám řasenku za 30 korun a jsem s ní spokojená.
A nasralo mě, že jsem dala 55 korun za tužku na oči. Co by za to ještě nechtěli. Ještě jsem koumala tekuté linky, ale jakože .. nic moc. Za kilo taková malá flaštička, to fakt ne. Fuj.
Sice je fakt, že beru make-up za necelý dvě kila, k tomu pudr za stopade, ale ten potřebuju na svou problematickou pleť. A jsem s ním spokojená.
Byla jsem i ve zmerimexu a ty ryby co tam mají jsou fakt d i v n ý. Jediný, co se mi líbyly jsou černý, ale to bude to akvárko divný. Chci ty velký rybičky jak mívají v zoo ! :D
No .. a ze všeho nejlepší je, že jsme chtělí jit do NY koupit si nějaký stejný tričko, mezitím jsme šli do HM a tam jsme to spáchaly! Kožená bunda.
Miluju slevy. Od teď. Za litr bych si ji nevzala, ale to pětikilo, moje poslední .. prostě padlo. Sice jsem platila mamčenou kartou, ale peníze ji dám. Jsem šťastná jak prase.
A k tomu tam měli ještě takový "tílko" .. Nevim, jak se tomu říká, jen tak nad prsa bez ramínek za 70 kaček a s motýlama. Škoda, že to mělo celé záda holé (tohle já totiž nenosím) a vypadalo to divně. A teď lituju toho, že jsem si to nevzala. Sakra.
A doma mi tu bundu pochválil bratr. To potěší :)

A dneska to byla fakt pecka, protože jsme vstávali v 7 hodin jen proto, abysme byli v 9 u dědy a já se mohla dívat na Zachraňte Willyho 3. To jsem prostě musela vidět.
Pohoda no ..

Atze

Už se to blíží ..

27. prosince 2011 v 17:35 | Atze |  Napsal život
.. Silvestr, samozřejmě. Začíná mě to poněkud deptat, protože pořád nevím, kde a s kým budu. Chtěla jsem, aby byl T u nás, ale nějak to nevyšlo. Takže budou ještě řešky, co a ja. Každopádně se těším, až udělám jednu velkou a tlustou tečku za tímhle rokem.
A chci začít od znova.
Nová etapa života. Ta lepší, snad. Měla bych se víc snažit .. Hlavně ve škole, ale i doma, abych nebyla tak líná. Když ono je to pohodlné říct, že se vám prostě n e ch c e . A hlavně bych měla změnit styl mého psaní. Stydím se za některé věci, které píšu. Ale za to můžou moje změny nálad.
Dobře, můžu za to já. Ale nechtěla jsem to přiznat. No a je to venku.
Bezva.
Odpoledne jsem si psla s En a přemýšlela jsem, co bych se sebou udělala. Chce to totiž změnu. Chtěla jsem si obarvit vlasy. Na černo. Jenže to mají všichni. Takže volím zase červenou, ale chtělo by to úplně rudou. Pak by to chtělo piercing. V pupíku to nejde vidět, takže asi pod ret. Jo, líbí se mi to. Když ten v pupíku nejde vidět a momentálně tak stejně není, tak je to, myslím si, dobrá volba. Jenže to mi moji milí rodičové nedovolí, takže to bude zase něco potajnu. K tomu jsem se vykašlala na roztahování uší. Viděla jsem totiž tolik úžasných naušnic, ale mít tunel, tak 10mm je prostě .. Něco n e u v ě ř i t e l n é h o. A líbí se mi to. Ještě nevím. A další položkou je šatník. Serou mě ty halenky akorát po pás, uplnuté a v trapných barvách. Momentálně mám asi tři použitelná trička. A k tomu dvě košile. Musím nakoupit spoustu košil. Líbí se mi. Nebo zase pokradu někomu ve skříni. A potřebuju rifle. Nemám ani jedny, ve kterých bych mohla chodit do školy. Jen černé kalhoty, červené a světlé rifle, které mají psa na zadku, takže v nich nemůžu do města. Prostě ně. Takže by to chtělo nějaké, které mi padnou. A asi rovnou dvoje. K tomu potřebuju nějaký supr boty. Jenže na adidasy nejsou peníze, takže to vidím na kecky od ťamanů. Tenisky mám rozbitý a n i k d e jsem nenarazila na supr boty, co by se mi líbily a byly za přijatelnou cenu. Takže kecky, do toho si dám barevné tkaničky a můžu vyrazit.
Jo, to by šlo.
Protože první změna, která je .. dá se říct zásadní je najít si přítele.
A toho mám.
A jsem šťastná.
A ráda bych každou větu začínala písmenem A.

.. Včera jsem byla u něj. Zase. Film Kamarád taky rád je kravina. Velká .. Stejně jsem půlku nevnímala. Klasika. Achjo .. Házeli jsme po sobě i polštáře, jedli mandarinku. Tedy já ji jedla. Jsem ji rovnou sežrala. A dokonce dvě. No jáááj. Stálo to za moc a už mi chybí.
No a potom jsem byla s En. Dali jsme si špeka, pak šli nakupovat, potkali jsme Sabinu, dali řeč a jela jsem domů.
Mám ráda, když vidím spolužáky ze základky po půl roce .. Bezva! :)

Atze

Vytvářím pouto mezi náma

26. prosince 2011 v 11:15 | Atze |  Napsal život
A je po svátcích. Tedy ne úplně, ale ten dnešní svátek je už taková formalita.
A zase byly Vánoce bez sněhu. Přestává se mi to líbit.
Marně vzpomínám na Vánoce strávené u dědy, kdy jsme byly celá rodina spolu a vyhlíželi venku, na hromadě sněhu Ježíška. Ty časy jsou v nenávratnu. Bohužel.
Ani nevím, jaké pocity mám z letošních Vánoce. Všechno bylo tak .. rychlé. Řeknu vám, tak strašně přežraná jsem dlouho nebyla. Když ty saláty byly .. dobrý! Taky jsem je dělala já, že.
A řeknu vám, že není důletižý, jestli dostanete nějaký dárek či nikoliv. Hlavní je to, že jsme jako rodina spolu. Alespoň já to tak beru ..
Jen se už nemůžu dočkat, až budu kupovat rostlinky a rybičky do akvárka. Ještě musím vymyslet místo, kam ho dám ..
Dnešním dnem pro mě končí svátky a teď si užiju pár dní volna a pak Silvestr. No a třetího ledno zase do školy .. Už se celkem i těším, když si představím, že bude už pololetí .. Neskutečně to ubíhá. A já musím zlepšit tolik známek, nechci mít trojky :( .. Pozdě, no.

Jinak.
Včera přijel děda. Zase jsem se u oběda přežrala, protože ten salát a kuřecí řízky vypadaly tak dobře a nedalo se odolat. Tak nějak jsem byla pořád v kuchyni abych byla s něma, odpoledne jsem dokonce usnula u televize. Ani nevím, jestli to bylo tou únavou nebo plným břichem. Ale na dvě hodiny jsem usnula a pak děda odjel.
A dům zůstal prázdný. Každý si najednou hleděl svýho a bylo to jiný, než když tu děda byl.
Večer jsem se s mamkou dívala na jakousi kravinu na Cinemě, dala si vanu a nemohla zase usnout. V noci se poslední dobou budím víc než často. Divný.

A dneska .. Vzhůru jsem snad od půl 9, měla jsem v půl 11 jet za T, ale jedu až v 1. Jak já se na něj těším ♥ ..

Thomik 10:52
stejne porad nemuzu uverit tomu, ze tak uzasna holka si vybrala zrovna me

.. A nemějte ho rádi :)

Atze

Tak trochu netradičně ..

24. prosince 2011 v 17:12 | Atze |  Napsal život
Šťastné a veselé ..
To jen tak na úvod.

Začala bych asi tím, že jsem ve čtvrtek jela do Přerova za T. Sraz jsme měli na nádraží, chvilku jsem na něj čekala, ale dorazil. Drželi jsme se celou dobu za ruce a fakt divný to bylo, když je o dvě hlavy vyšší ! :D ..
U něj mě seznámil s mamkou, dali jsme si slivovici a čaj a zjistili jsme, že je to tatova spolužačka z gymplu. Tak jsme se tomu smáli a kecali asi půl hodiny .. Pak si šel každý za svým.
S T jsme se dívali na Deník nymfomanky, při tom co jsme dělali raději vynechám a usnuli o půl 12.
A hned v půl 7 budíček kvůli prášku .. A pak jsme se stejně do deseti ještě váleli v posteli. Naši byli v Př, tak že mě vemou a mám dojít k jakysimu obchodu. Tak jsem šla .. T mě samozřejmě doprovodil.
A už mi chybí .. a to jsem ho viděla naposled včera. Achjo.

No, ale co bylo ještě lepší byl včerejšek. Jakože pohoda byla a večer to bylo fakt hustý.
Seděli jsme všichni čtyři v kuchyni, že si dáme čtvrtku. Tak jich padlo několik, slzy tekly ..
Babi, chybíš mi ! :( .. (včera měla svátek babička, která umřela když mi byli 4 roky)
A prostě .. takové dojemné. Tak jsme vypili dvě flašky Myslivce, pak přišel H a J, dávali jsme si ruma a tak. Mezitím padli ještě pivka. A já měla zase rande se záchodem..
Špatně mi je ještě teď, kdykoliv úcítím slivovici. Fuj.
Pak jsme šli do ulic, za holkama, se kterýma se nebavíme, pobrečeli jsme si na rameni, popřáli hezký svátky, šli za V, s tím jsme šli doprovodit H, cestou domů jsme opustili V a my tři, já, brácha a J jsme došli domů.
Další rande už nebylo, ale ten pocit v žaludku mám pořád.

.. Dneska jsme se vzbudili pozdě. Ráno jsem si dala teplou vanu tedy, která byla fajn, ale moc horká voda. Mohla jsem si dopustit studenou, ale to by nebylo ono. Potom jsme uklízeli, zdobili stromek a takovy kraviny. No a po obědě - jen polívka nudlová (všichni draka) jsme dělali ještě saláty - dva a linecký. To jsme tak před půl hodinou dolepili a máme hotovo.

Jsem unavená, ale těším se, až si dáme rybu. Místo kapra je letos amur, to bude žrádlo. A taky se těším, co všichni řeknou na ty dárky .. Ha, chci je vidět, jak se budou tvářit.
A jen tak mimochodem, mám dárek.
Dostala jsem akvárko .. Sice starší, jakože na zkoušku, jestli se o ty rybky budu starat a když jo, tak mi prý naši koupí nový .. Jééé, takže budu mít rybičky v pokoji, těším se nejvíc :)

Tak ještě jednou šťastný a veselý a hlavně - žádné kosti v rybě :)

Atze

Učím sa na vlastných chybách ..

22. prosince 2011 v 16:05 | Atze |  Napsal život
v zázraky neverím. Aneb Zoči Voči - Neverím v zázraky.
Včera jsem ji poslouchala dokola, na plné basy snad dvě hodiny a zpívala si. Je úžasná. Smutná a veselá zároveň. Alespoň mě to tak přijde.
Hned jsem si ji zamilovala. A až teď jsem začala vnímat slova, proto tu písničku mi poslal B. Pořád mi na něm záleží a mám ho ráda .. Jsme si včera i psali. Jak mě chybí časy, co jsme byli spolu ..
Dost.

Jsem zlá, zlá, zlá, zlá, zlá, zlá, zlá, zlá, zlá. Jo.

Tento týden jsem se měla skvěle.
V pondělí jsem měla praxi. Člověk někdy fakt hledí, jak si dokáže pokecat s o x let starším chlapem. O rybaření, Vánocích, škole, úmrtí Havla a tak dále. Začala jsem jednomu ze zaměstanců tykat, když to chtěl. Začíná se mi tam líbit, nic jsem zase nedělala. Prostě pohoda před svátkama.
Úterý bylo o něco horší. V tělocviku učitelka řekla, že se jde převlíct, ale trvalo jí to snad 25 minut. Taky podle toho vypadala hodina. Chvíli jsme tančili, pak hráli fotbal a nakonec leželi na zemi. Do té doby, než přišla. Zacvičili jsme si, pak nám popřála hezké svátky a šli jsme. ITE bylo hrozný. Bylo nás málo a fakt netuším, co se té učitelce stalo, ale písemky jsme psali ve stuly, že jsme byli ve trojicích a měli na jednu otázku dvacet minut. Byly dvě. Tak .. snad tam něco bude.
Ve středu přišla první hodinu třídní s noťasem, že se budeme koukat na pohádku. Anděl páně. Větší českou sračku jsem ještě neviděla, fakt že jo. A pak jsme jen chodili k učitelům, co jsme měli mít další hodinu, abychom se mohli dodívat na film. Viděli jsme jich snad 5,6 .. Nevím.
A dnes to samé. Ještě k tomu jsme měli skrácené vyučování do půl 1. Krása ..

Do toho jsem byla v úterý v Olympii s J a L. Nakoupila jsem jen dva dárky, takže nic moc. Ale už je mám skoro všechny. Taková únava na mě padla, hnus. Jsme taky přijeli až v 9. A chodili mi smsky od mamky, kde jsem. A to jsem byla už v autobuse a spala ..
No a dnes mě čekal nákup ještě jednoho dárku. Myslela jsem, že pořídím nějakou kazetu jak teď dělají ty balíčky, ale 600 za adidas se mi dávat nechtělo. Tak mám něco jiného a vypadá to i tak dobře. Snad .. Stejně to dám asi T. Asi. Nevím.

To mi připomíná, že jsem překecala mamku a dnes k němu jedu. Na noc. Jsme se zase dlouho neviděli a už mi chybí .. Ty esemesky, co si píšeme, nebo třeba stačí na icq .. Mě to dostává a stýská se mi po něm. Achjo.
A pokud všechno klapne, tak by mohl na Silvestra přijet on. To by bylo nejvíc super .. Ale neplánuju, nebo se to posere.
Jako letošní Vánoce. Dárků bude málo - klasika. Do toho asi nebude stromek, takže se na to můžu akorát tak vysrat. Pardon za ten slovník, ale .. nejde to jinak.

Do toho všeho zasranýho počasí mám rýmu. Fakt úžasný. Podrážděný nos, spát nemůžu. Kdo by nechtěl, že jo. A ještě jsem unavená, takže bych nejraději šla spát .. Ale nemůžu, takže si dám sprchu a pak si zahraju 4story. Ať taky někam postoupím.
A dám sbohem škole až do 3.tího ledna. Zlatých 12dní volna .. Slabota, ale lepší než nic, no ne ?

A jo.
Atze přeje všem čtenářům i nečtenářům hezké svátky, hodně dárků, zdraví štěstí a pohodu doma.

Atze

Protože mi šeptá, že jsem krásná ..

18. prosince 2011 v 21:24 | Atze |  Napsal život
Mám toho teď v hlavě tolik, že ani nevím, čím začít.
Asi tím, že mě fakt sere, jak mi píšete, že si jen vylívám zlost. Sakra, jste padlí na hlavu? Na blogu LV se to hemží 12tkama co neví, co dělat, tak mi začnou psát komentáře, jak každého kritizuju a blá blá. Do toho ta hvězda smaže všechny komentáře, takže je po diskuzi. A oponovat mi tím, že je to její blog, že si může dělat co chce je fakt dětinské. A prý že bych u článků nechtěla mít negativní komentáře. Ježiši, byl někdo z nich na mém blogu? Kdyby ano, tak takovou pitominu nenapíšou. Všude mám negativní komentáře, hodnocení článků dvě hvězdičky z deseti, když to hodnotilo 10lidí a co? Mažu to hodnocení? Mažu ty komentáře? Ne. Protože mě je u prdele, co si o mě myslíte. A štve mě, že vy se nad to nepovznesete. Raději mi budete psát, jak jsem špatná, že jen kritizuju a že nic jiného neumím. Asi fakt nic neumím, no. Mám hroznou potřebu sedět 2hodiny u komplu a dívat se, co nového máte na blogísku abych to mohla zkritizovat. Je to něco jako můj koníček. Ježiši, proberte se. A nejlepší na tom je, že mi víc a víc slečen 12++ začíná blokovat komentáře. A nejvíc mě stejně dostala Elle, napsala mi, že jsem hloupá jen proto, že do každýho rýpu. Hold, každý kritice říká jinak. Tak tedy pardon, že mám svůj názor, za který se nestydím.

Kašlu na to, jsem nejhorší člověk na planetě Zemi no ..

K tomuto týdnu.
Měla jsem se fajn. Jako každý týden .. Asi tedy.
Jakože první dva dny tohoto týdne si fakt nepamatuju. Ne, nepila jsem, nedávala jsem si lajnu, ani jsem nesouložila. Prostě nevím, no .. Hlava děravá. Jediné, co se mi vybavuje je to, že mi volala mistrová, já byla posraná, co jsem udělala a nakonec se dovím, že dostanu peníze z praxe, která původně neměla být placená. Tak jsem vyplňovala jakési přiznání no ..
Zato středa. Ta alespoň stála za to.
Šli jsme na konferenci Olomouckého kraje. Šlo nás 6, pecka no. Tak jakože zajímavé. Většina ani nevěděla, o čem je řeč. Fakt nechápu, jak jsem tam ty dvě a půl hodiny mohla vydržet. Pak se K ptala, proč nám zrušili obor (obchodník) když nás tady nabádají, abychom podnikali.. A prostě pan hejtman je debil. Sorry, ale je. Je fakt smutné si udělat ostudu před tolika lidmi a my, prváci jsme se mu tam smáli. Prostě neumět odpovědět na otázku je vrchol. Hlavně, že tam seděl. Chlapík no !!! .. A po skončení (půl 12) jsem valila do školy pro peníze z praxe. Štěstí, že jsme se nemuseli vracet na poslední dvě hodiny.
Ve čtvrtek jsme psali písemku z ekologie. Měla jsem z ní strach, tak jsem si udělala tahák a nakonec jsem z něj opsala jen letopočty, protože jsem si nebyla jistá. A za jedna. Ještě v lednu zvládnout písemku z první pomoci a snad budu mít i jedničku. To by byl zázrak ..
Odpoledne jsem byla s mamkou nakupovat. Bože, nebudu si brát podpadky, když odpoledne někde budu. Potom to v tom autobuse nemůžu vydržet a kňučím jak pes. Hrůza !!!!!
No a pátek. Ten byl ze všech dní nejlepší. Jela jsem za T na noc. Vuuuuu. Nachystal mi tričko na spaní, které mám mimochodem na sobě i teď. Dáreček. A jo, máte mi závidět ( :D ) ..
Koukali jsme na film, dávali si vínko, jednohubky a milovali se. JO, musím to sem napsat. Je to přeci můj blog ... !!! :D
V sobotu jsme se vzbudili brzo, zase se milovali .. a pak se váleli, koukali na film zase a prostě se mazlili. Dva busy mi ujeli, tak jsem doma byla až ve 2.
Doma brácha, vyžraná lednice. V obchodě pečivo nebylo, takže nic. Šla jsem za tatou do hospody, pak domů, mamce naproti z Olmu, zase do hospody, domů .. a dneska skoro to samé.
Lítám mezi domovem a hospodou. Dneska jsem se v hospodě naučila neměcké číslovky (Ich bin ein! ) a jakože nevím jestli ta věta dává smysl, ale to je mi jedno. Hrála jsem si tam na noťasu karty, do toho mi kecal nějakej borec. Ty jeho letmý dotyky mých zad byly fakt nenápadný. Hlavně, že mi vykal. A pak si mě jeden z nich přidal na fejs. Pecka no ... Jako fakt jsem nechápala dneska z nich.
Jsem unavená, zejtra jdu na praxi, pak dva dny školy, kino a vzhůru za T. Snad to zase vyjde na noc. Nejvíc fajn by to bylo :P ...

Atze

Něco řeknu, je to špatně. Neřeknu nic, taky je to špatně.

11. prosince 2011 v 13:28 | Atze |  Napsal život
Tak co mám dělat?

Jen pár řádků k minulému článku. Deníček si píšu, ale pořád mi chybí na blogu ta "svoboda" kde můžu napsat to, co chci, anž bych se bála, že si to přečte rodič a dsotanu sprda. Od začátku byl blog pro mě něco jako deníček, kam si píšu svoje zážitky stejně jako do deníčku pod polštář. Jenže od doby, kdy mi na blog chodí známí sem nemůžz napsat ani půlku z toho, co bych chtěla. Předtím bylo fajn, že mě nikdo neznal, nemohl soudit a mohla jsem si sem psát i intimnosti. Ty si teď bohužel nechávám pro papír v deníčku. A navždy to tak bude. Na to, abych to tady opustila to tu mám moc ráda. Dva roky sice nejsou zase tak dlouhá doba, ale pro mě to něco znamená.

Mám ráda, když můžu větu začít slovním spojením "měla jsem se fajn".

Pondělí mi uteklo celkem rychle, měla jsem praxi a práce až nad hlavu. Pořád lepší něco dělat, než sedět na zadku 4 hodiny a nedělat nic.

V úterý jsem myslela, že mě trefí šlak. Na ráno jsme šli do divadla, takže jsme dali s holkama sraz, samozřejmě přišli o pár minut později a málem se i unudly k smrti. Kdyby nebylo ženské, která to strašně prožívala, byla by tam nuda. Nebylo jim rozumět skoro ani slovo a za to, abych se tam hodinu a půl nudila jsem dala 80 korun! Alespoň že nám odpadla poslední hodina. Sice bude nahrazena, ale to až v lednu.

Ve středu jsem šla na 9. Co víc si přát. Bylo to fajn se prospat ještě o trochu déle. Došli jsme na češtinu a stejně nic nedělali. Bylo to fajn jít poprvé v životě na devět. Achjo, škoda, že nácviky na stávku nejsou častěji.

Ve čtvrtek jsme jeli do Vídně. Jo, bylo fajn. Až na ten vítr, co pořád foukal a skoro jsem neviděla, kam jdu. Na první zastávce jsme si koupili vodku za 18 euro, kterou nám stejně zabavila učitelka. Pak jsme popíjeli friska, hulili trávu (to venku) a chodili po Vídni. Nohy bolely jak něco. Viděli jsme i korunovační klenoty, seznámili se z lidma z autobusu (ze školy jsou) a pohoda. Nakonec jsme si prošli trhy a zakončil to v hospodě. Kafe za 3 eura bylo fajn. I ten jégr nebo jak se to jmenuje byl dobrej. Doma jsem byla v 9, ale unavená jak prase.

V pátek jsme si vzala do školy kafe, tak hned byli všichni kamarádi. Ne, kecám. Usínala jsem si po půl litru kafe. Prostě únava byla velká. Měli jsme ještě k tomu na 7, takže celkem záhul. Jsem toho ani moc nenapsala, ale nedalo se nic dělat. Místo písemku z fyziky jsme psali matiku. Zrovna na to, co neumím, takže mám za 4. Klasika. Budeme psát z ekologie, kde si nedělám zápisy. Jsem lama. No jo ..

A stejně. Nejlepší byla sobota. Spala jsem o něco déle, než obvykle. Pak jsem do 11 byla s našima na dvoře a pak se stavil Marek s nějakým jeho kámošem. Jestli jdu ven. Tak jsem se nachystala, dostala peníze od taty a šla. Jela jsem totiž stejně do Přerova, takže nebylo co řešit. Tak jsme spolu byli snad dvě hodiny, ne-li déle.
V Přerově na mě pak čekal T. Skoro o dvě hlavy vyšší, metalista, nejvíc suprovej chlap, jakého jsem kdy poznala. Jen jsem si trochu spletla jeho věk, ale pšššt. Bylo mi s ním fajn. Nejvíc se mi líbil jeho pokoj. Černé dveře a vymalováno na rudou červenou. Prostě paráda. Tak jsme si pustil hudbu, lehli do postele a povídali si. A pak mě i vyprovodil na bus.
A teď je mi po něm smutno. Ještě k tomu se uvidíme až v pátek. Achjo.
Do toho všeho mi píše Radek, že mě chce. Fakt nevím, co si mám myslet.
Atze

Bez soukromí ..

7. prosince 2011 v 20:06 | Atze |  Ze života
..

seru tady na to, člověk už fakt nemá soukromí.
blog m čte matka, ale i otec. ještě bratr a bude to dokonalý !

tak mi řekněte, kam si mám psát věci, které jim nechci říkat? .. kurva.

atze