Říjen 2011

Život středoškolačky - den třicátýdevátý

31. října 2011 v 20:00 | Atze |  Napsal život
Poslední den října. A jak to hezky uběhlo.
Měla jsem psát tři písemky, a hádejte co? Nepsala se ani jedna. Miluju pondělky po prázdninách.

Celkově to bylo dneska takový zajímavý. V chyběla, tak jsem neměla s kým sedět na angličtinu ani němčinu. Mě v tom nechala, achjo.


Dary zahrady II

31. října 2011 v 18:17 | Atze |  Zachycené momenty

29.10.2011 Protože se mi líbí ten stín.

Atze

Dary zahrady

30. října 2011 v 15:24 | Atze |  Zachycené momenty

29.10.2011 Na zahradě je fajn.

Atze

Zlín - Arakain ..

29. října 2011 v 22:03 | Atze |  Napsal život
.. aneb zážitek na zbytek života (ok, nebudu přehánět, ale budu si to pamatovat)

Všechno to vlastně začalo v úterý.
Přijela jsem ze školy a vyhrkli na mě, že brácha mluvil do rádia. Tak jsem si myslela super, mohla být sranda. Jenže on vyhrál dva lístky na koncert ve Zlíně.
Tak nadšeného jsem ho snad ještě neviděla. Prostě byl štěstím bez sebe, radost z něj jen chrlila, prostě bezva.
Byl rád, tak pozval kámoše. Ten napřed že pojede, tak jsme jeli do Kroměříže koupit lístek i pro mě. Protože jsem tak nějak chtěla taky a bylo samozřejmé, že pojedu taky.
Tak jsem měla lístek.
Jenže pak ten kámoš řekl, že nepojede, že má vzít mě. Tak v tom byly zmatky. Do toho se tata nasral, že má brácha napřed myslet na rodinu a potom na ten zbytek. Protože si myslel, že pojede tata a brácha + já. Jenže to se přepočítal, tak se nasral.
Pořád se nevědělo, kdo pojede, tak to vypadalo, že s náma pujde mamka. Jenže brácha to vymyslel a řekl jinýmu kámošovi.
Pak mamka přišla s tím, že pojede s její kámoškou, protože by na nás čekala sama. Ta nakonec nejela a tata tedy taky ne.

Tak jsme se v pátek v 6 hodin sbalili a jeli jsme. Seděla jsem si vepředu jak pán a kluci vzadu. Jak jinak. Už byla celkem tma, tak to bylo takový nepříjemný, ale zvládli jsme to.
Cesta nám trvala .. myslím, že hodinku. Dojeli jsme do Zlína a hleděli jsme na ty automobilky. Po stranách jedné cesty všechny automobily, hrůza. To u nás tady nikde nemáme, tak jsme koukaly, že.
Pak jsme našli odbočku a bylo. Jeli jsme k nákupnímu středisku Čepkov. Zaparkovali jsme a teď co budeme dělat.
Tak jsme to šli dovnitř omrknout, jak to tam vypadá a tak. Protože bylo asi 7 hodin a kapely hrály od půl 8. A předtím měli Arakaini ještě autogramiádu.
Tak jsme šli předtím ještě do Kauflandu a pak si tedy pro podpis. Samozřejmě jsme chodili opáskovaní jak blbci se žlutým páskem.


Pak jsme šli ještě ven, s mamkou jsme se mrkli do zverimexu. Aru neměli, ale žaka ano. Za ty peníze bych si ho tedy nekoupila.
No .. Pak jsme se s H vozili ve vozíku, což mě ještě zavřel do toho zbytku a neměl kolečko, aby mě vytáhl, takže sranda.
Později jsme šli tedy dovnitř, poseděli jsme na tu kapelu, co hrála před Arakainama a fakt hnus. Nějaká slovenská kapela, to se nedalo poslouchat. Nikdo netleskal, trapas jak prase.
No ... potom se tam nahrnuli lidi, tak jsme si stoupli tak jakože dopředu, abysme viděli a čekali.

A jak začli hrát, to byla paráda! Písničky z nového alba, i staré písničky. Paráda si zazpívat živě písničky, co sem tam slyšíte v rádiu a prostě je znáte. Nejlepší bylo, že kdybyste si pustili jejich CD a pak to slyšeli na živo, neuslyšíte rozdíl. Prostě takový čistý dá se říct.
Paráda. Stála jsem, kývala hlavou do rytmu a pak i zpívala. Parádní zážitek. Nakonec se i uklonili a tak, a pak lidi řvali ještě jednu, tak se vrátili a zahráli poslední písničku.
To bylo zhruba kolem půlnoci, tak jsme se sebrali a šli jsme k autu.

Mamka tam už byla, mezitím byla v kině. Co by tam jinak dělala, že. No, sedli jsme, dali jsme si bramboráky, pepsinu a pohoda. Skoro jsem usínala, ale prostě .. Bylo to fajn a já si to užila.
Jsem ráda, že jsem tam byla. Fakt.
Dojeli jsme kolem jedné hodiny, lehla jsem a spala jsem.
A počítejte s tím, žýe bych na ně jela kdykoliv znovu.


Jooooo, mám podpisovou kartičku !!!!!!!!!!



Atze

Čtu: abecedný seznam - názvy knih

29. října 2011 v 14:55 | Atze |  Knihy

Vysvětlivky:
Odkaz - článek na blogu, přečteno



A


B
Bratr Thomas
Bílá nemoc
Báječná léta pod psa


C


D
Dva týdny s královnou


E


F


G


H


I


J
Jsem superstar


K
Kdo se líbá naposled
Krysař



L


M
My děti ze stanice zoo


N
Na západní frontě klid



O



P
Petr a Lucie


Q


R
R.U.R

S
Svatba
Smrtící polibek


Š
Šifra mistra Leonarda


T


U


V
Věčná Ambra


W


X


Y


Z
Zombie blondýny

Atze

Můj milý deníčku ..

28. října 2011 v 16:56 | Atze |  Napsal život
.. Asi jsem přišla o rozum. Doslova.

Včera jsem byla u dědy. Po obědě jsme já, mama a děda vyrazili do Bystřice naložit tetu (bráchu jsme tam vyložili) a jeli jsme na hřbitov zazimovat kvitka.
Museli se i zapált svíčky a mě, jakožte velké kuřačce ( ha ha :D) se to povedlo a hořely. I přes ten vítr se to neuhasilo, takže, kdo je borec.
Moc si zase o sobě myslím.
Pak jsme se zastavili u tety na kafe (já tedy čaj). Přes hodinu jsme byli a už se plánovaly dědovy narozeniny. To bude zase oslava.
Jediná, která mi nevadí. Ostatní oslavy bych zrušila, fakt. Ha, budeme tam příští týden spát a na oběd budeme mít kuřecí řízky s bramborovým salátem. Akorát mě teta sere, protože tam nechce zeleninu, že to má ráda jen s okurkem a cibulí. A kdo asi před 5 lety na Vánoce jedl salát se zeleninou? Jo, jedla ho. Basta. Takže i teď tam bude zelenina, nebo udělám scénu. Chňá.

Odpoledne jsem pak vyrazila s kámoškou fotit. No, fotek mám málo. Hodně málo. Líbí se mi tak 2, 3. Jedna je už minulém článku. Zbytek sem asi dávat nebudu, protože nejsou moc povedené. Co už.
No a pak jsem si sedla k foťáku a mazala jsem fotky. To je tak mažu, mažu a pak zjistím, že fotky, jak jsem byla s dědou v zoo prostě v počítači nemám. Jsem se nasrala !! Ještě jsem nesmazala všechny, tak jsem si zbytek přetáhla. A stejně, fotky ze zoo mám tady takže o nic nejde.

..
No a dneska parádní den. Celkem.
Zase jsem vstávala o půl 7 si pro prášek, rozlučila jsem se s otcem, protože jel někam .. do pryč. Prostě někam k Hradci Králové, jak jsem se teď dozvěděla. Detail.
Pak jsem šla ještě spát, snad do deseti, nebo nevím. Ale dlouho jsem spala.
Dělala jsem s mamkou oběd, loupala česnek a dělalo se mi totálně zle, ale žiju. A to je hlavní. Asi.
No a později jsme se s mamkou vrhly na barvení.
Ježiš, to vám byla sranda.
Prý červená, hahahahhaha.
Tak je ze mě tmavovláska. Bezva :)
Ještě to vyfénuju a pak omrknu, jaká ta barva to je. No .. Hm. je skoro pět hodin a já za hodinu jedu pryč. Takže si dám sprchu, vyfénuju si vlasy, namaluju se a najdu něco, co si obleču. Fakt nemám co na sebe. Achjo.

Tak se mějte hezky. Já se možná zase ozvu, pokud nezbořím Zlín :))

Atze

Houba jedna, houby dvě

27. října 2011 v 19:19 | Atze |  Zachycené momenty

27.11.2011 Protože mě se líbí. Blesk, bez úprav.

Atze

Když má někdo šikovného bráchu

26. října 2011 v 21:47 | Atze |  Zachycené momenty

11.7.2011 Lámat si klíční kost se nevyplácí.

Atze

Ale tak, mám se skvěle

26. října 2011 v 19:10 | Atze |  Napsal život
A to doslova.
Nechci to zakřiknout, takže to musím zaklepat. Ale Atze se má prostě fajn. Zatím. Snad na dlouho.

Tento týden se daří, alespoň zatím. Tak snad se neposere.
Ve škole jen v úterý, co víc si přát.

Dnešek se ale povedl taky a to je důvod, proč píšu. Ráno jsem jela na výlet do Kroměříže pro lístek na páteční koncert Arakainů, takže zabité ráno.
Pak jsme se s J rozhodly, že pojedeme do Olomouce. Tak jsme o půl 1 sedly do autobusu a jely.
Foťáky s sebou, klasika. Tedy až na to, že jsme je za celou dobu, co jsme tam byly nevytáhly.
Jezdili jsme tramvajema jak páni.
Zajeli jsme si k obchodnímu centru, kochaly se botkami od Bati, diamanty za výlohami a pohoda. Pak jsme šli na autobus, což byl můj nápad a jeli jsme 40 minut, než jsme se dostali na vlakáč.
Prý J už nedostanu do autobusu číslo 21. Já do něj už taky nesednu. Ale podívali jsme se zase po okolí a poznali tak trochu další části Olomouce.

Poté jsme vysedli a šli jsme do levných knih. Přemýšlela jsem, jestli si nemám tam koupit jednu knížku, ale vykašlala jsem se na to. A to byla chyba. Achjo.
A taky jsem našla novou knížku od mého oblíbeného autora Deana Koontze, už sice nevím, jak se to jmenovalo, ale vím jistě, že ji chci.
Pak jsme zašli ještě do DMka, tam jsem si koupila tedy hřejivou masku na obličej a pak jsme vyrazili směr Mekáč. Takovej hlad jsem měla.
Tak jsme si dali každá jeden hambáč, sedli si na sloup svaté trojice a snědly ho. Pak jsme si to razili směr billa. Z tama jsem si vzala pivko, za což J ještě jednou děkuji, pak jsme měly chipsy a J měla kafe. Tak jsme žraly chipsy. No a šly jsme na tramvaj.
A stejně nejlepší bylo, jak jsme utíkaly přes přechody, protože byla zelená. Nemálo se nám museli lidi smát. Ale tak, to je nepodstatné.

Jsem utahaná, bolí mě nohy a mám toho všeho plný zuby. Ani vyspaná moc nejsem, takže asi tak.
Ale kdybych shrnula dnešek, tak to byl zase jednou pro změnu fajn den.
Jen škoda, že na závěr nemůžu dát nějakou fotku, která by dnešek charakterizovvala. Tak si vezmu foťák zítra k dědovi a budu fotit tam a tečka.

PS: J, mám tě ráda :)
Atze

Život středoškolačky - den třicátýosmý

25. října 2011 v 19:51 | Atze |  Napsal život
Chňá. První a poslední den v tomhle týdnu, co jsem šla do školy.
No .. nevím, čím to je, ale ráno jsem vstala asi levou nohou. Jinak si dnešek nedovedu představit.

Vzbudím se v 5, jdu na wc, vracím se. Ještě usnu a pak se vzbudím, na budíku vidím 5.30 tak vstávám a ptám se taty, proč mě nevzbudil, že mi ujede bus. Pak mi docvakne, že můžu ještě půl hodiny spát. Tak to jsem ze sebe dobře nechápala.