Proč své sourozence nenávidíme a přesto milujeme.

8. září 2011 v 18:18 | Atze |  Ze života
Proč, proč, proč?
Zajímalo by mě, proč každý na svého sourozence nadává.

Starší nadávají na ty mladší. Mladší zase na ty starší. Ale proč? Je to rodina, jejich krev a hlavně, je to sourozenec. Je to pevné pouto, které nejde přetrhnout. I po smrti to bude sourozenec.
Četla jsem článek jedné slečny, která nadávala, že se jí mladší sourozenec stále na něco ptá. Co já bych dala za to, abych mohla mít mladšího brášku nebo sestru, kteří by se mě na něco ptali a otravovali mě? Chtěla bych zažít ten pocit mít starost už v tomhle věku.

Každý je stále nespokojený, ale už nechápou, že jednou budou litovat toho, jak nadávali, jak se s ním bili a jak byli hnusní.
Ne nadarmo se říká, že si uvědomíš co jsi měl, až to ztratíš. Neztratila jsem sice nikoho, ale pocítila jsem vnitřní bolest, slabost a bezmoc mu pomoci.
Brácha si zlomil klíční kost a já jsem brečela. Potoky slz jen proto, že jsem se o něj bála a mohlo se mu stát něco vážnějšího.
Sice jsem na něj teď nadávala, ať si vylíže prdel, ale já vím, že ho mám ráda a upřímně mě šte, že jsem na něj takhle hnusná. Je to můj brácha ať chci, nebo ne.

Tím chci říct, že všichni, bez ohledu na věk byste si měli vážit toho, že nějakého sourozence máte. Protože nikdy nevíte, kdy spadne letadlo, přejede ho auto, spadne z mostu do řeky a už se nevynoří. Je to člověk a nejvzácnější na světě je lidský člověk. Zvlášť toho, kterého máte rádi. Tak tu neseďte a řekněte mu, že ho máte rádi a že vám na něm záleží. Ocení to.


Atze
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Meggy Meggy | Web | 8. září 2011 v 18:30 | Reagovat

Napsala si to hezky. Konečně někdo, kdo si taky váží toho, co má a nestěžuje si na to, jak za mladšího sourozence musí uklízet pokoj :)

2 Verú Verú | Web | 8. září 2011 v 19:08 | Reagovat

Jasný, že je to hnusný, že na svoje sourozence nadáváme, jenže ty nevíš, co to je mít mladšího sourozence. Já mám mladší sestru a skoro pořád mi přijde, že je u rodičů oblíbenější. Ale je jasný, že se máme obě rády :). Je to prostě radost a starost v 1 :D.

3 Alisa Alisa | Web | 9. září 2011 v 8:56 | Reagovat

Ja s bratmi vychádzam dobre a nikdy na seba nenadávame . Možno preto, že sme zažili stratu súrodenca . Ale čo ja viem... jeden má šestnásť a zase rozdiel troch rokov nie je taký hrozný, aby ma otravoval otázkami a tí dvaja ďalší sú takí krpci, že sa ich dá jedine zbožňovať . Je pravda, že mám ešte sestru a s tou sa nestýkam, ale tak zase nemôžeme vychádzať s každým...

4 Vysmátá Vysmátá | Web | 9. září 2011 v 13:53 | Reagovat

:) Díky Bohu jsem se segrou ve fázi, kdy jsme na sebe jakžtakž hodné :))

5 Blackness Blackness | Web | 10. září 2011 v 20:49 | Reagovat

máš pravdu ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama