Mám se dobře.
Teď mě hřeje u srdce, jak hezky jsem začala tento článek.
Ve čtvrtek, tedy alespoň si myslím, že to byl čtvrtek jsme jeli na houby. To je akorát na nasrání chodit dvě hodiny po lese a v mém případě i bloudit (díky bohu za bratra!) a mít prázdný košík. Ne doslova, ale *kde jsou ty časy, kdy jsme nevěděli kam ty houby dávat?* .. Dobře, mám 4 "praváky" ale jinak skoro prázdný košík. Řekla jsem, že do lesa už nepůjdu pokud nenajdu praváka. A já ho našla, pffffff.
Dostala jsem chuť na krupicu. Takže dneska bude dobrá večer v půl 10.
V pátek jsem asi seděla u komplu, protože si nic jiného nevybavuju. Jen vím, že jsem nemohla spát, jako posledních několik dní. Sakra, proč před spaním na něj myslím? Do prdele !
No a dneska u dědy. Parádní slejváček odpoledne. Jsme potom s mam seděli v autě a čekali až bdue pršet míň, abysme mohli vylézt. Stejně jsme zmokly.
Jooooo. Dostala jsem nápad na povídku, ale jsem v takovím divném psychickém rozpoložení, že na to kašlu. Nemám nějak náladu na nic. Teď mě akorát všechno sere. Doslova.
Jdu si udělat tu kripicu a čekat na večerní film. Čau
Atze
Ou jo, chápu tě.
A já poslední dobou taky nemůžu spát. Až začnu jezdit do školy, tak se z toho zvencnu.