To je k smíchu.
Doděla jsem základku a to, že ty zmrdy už nikdy neuvidím všechny pohromadě mi došlo ve čtvrtek večer, na rozlučáku.
Nebudu ale přebíhat.
Ve středu jsem byla v šatech, na podpadkách, s novýma vlasama v měšťáku na rozloučení s učiteli. Byla to trapárna se usmívat na ty zmrdy, co mi zkurvili život na základce, na ty, co mi nepřidali, abych měla lepší výzo. Seru na ně. V životě je už neuvidím a není mou povinností je zdravit, naštěstí.
Jediný, co mi bude ze základky chybět je to neustálý chození do školy pozdě. Bude mi chybět to šikanování, ty hádky s F, který nechápu. Ta ženská ráno, co nám s N říkala, že nemáme kouřit. Bude mi chybět M, protože je to můj nejlepší kámoš a protože jsme se ošahávali v chemii a byli nadržení. Bude mi chybět L, protože s ním jsem se nejvíc nasmála. Bude mi chybět R, protože jsem seděla a dostala jsem kvůli němu svoje první dvě poznámky. Protože mi bude chybět třídní, kterou jsem pomlouvala všude možně, ale je to fajn ženská. Protože mi budou chybět všichni ti lidi tam, se kterýma jsem byla 4 roky. Prostě mi to bude chybět!
Ve čtvrtek jsem si šla pro výzo. Jo, mám tu čtverku z fyziky. Jedna čtyřka, tři trojky, pět dvojek a sedm jedniček. Lepší než první pololetí. A to jsem si řekla, že se na to vyseru a nebudu se učit. Fakt mě zajímá nějaký zasraná dvojka z češtiny teď, když je mi to k hovnu.
Večer jsme jela do R s pár spolužákama chlastat. Pila jsem víno, jelzina, bílý rum, rum s kofolou a zase víno. Bylo mi špatně. Totálně. Na kolenách mám modřiny. Klečela jsem a zvracela. Jsem prase. Ožralý. Hahahaha.
V pátek mi bylo špatně celej den a já přesto šla na castle. Jen na dvě hodiny, v 11 jsem byla doma. Totální kopr. Nesnáším Ž za to, že pořád musela hledat jednu holku. Její problém. Já místo toho koukala na Pasibl a H2O stačí přidat vodu na Disney Channelu. Nechápu, proč jsem nedělala něco užtečnějšího. Asi to neumim. Asi.
V sobotu měl otec narozeniny. Padesáté. Je to trapný, protože já mu chtěla napsat povídání. Jsem totální píča, na kterou není spoleh. Mrzí mě to. Večer jsme žrali jak prasata, přežrala jsem se. Jako by nestačilo, že jsem žrala u dědy meloun. A jasně, váha zase ukazuje 61. Sere mě to, ale jsem shnilá s tím něco udělat.
A dneska? Čumím na seriál o gejích, líbí se mi to. Jo, prostě mám ráda geje. Vzrušují mě. Jsem nechutná, ale to se mi líbí. Jou.
Hrajem s našina karty, žolíky. Chci vyhrát. Jasně, nebudu mít štěstí v lásce, to jsem samozřejmě nikdy neměla a taky nemám štěstí ve hře. Chci asi 6 kluků a nemůžu si vybrat. Jsem srab, protože se rok znám s Míšou a nejsme schopná mu říct, kdy se uvidíme. Jsem trapná.
Poslouchám Marpa. Je to fajn, ale leze mi to na mozek. Chci někoho zabít. Ne, sebe samu ne, nemám sebevražedné sklony. Včera jsem si našla tři budoucí spolužáky a říkám vám, ta holka se mi začíná líbit. Je stejná jako já.
A sere mě, že nečtu. Mám pujčeny tř knihy a jsem asi v první čtvrtině té první. Bude zázrak, když tu jednu dočtu do konce července.
A nejlepší ze všeho je to, že nemám deprese. Alespoň si to myslím. A chci roztahovat ucho. Pravý. Protože já kráva na rozlučáku ztratila naušnice. Jasně - nemám chlastat. Moje vina. Takže budu mít roztáhnutý ucho, pak chci vlasy na fialovo, červená mi už nestačí, pak chci tetování na zápěstí, aby mě to pořádně bolelo a chci piercing do rtu. A ani jedno mi mama nepovolí.
A nesnáším tenis. Zkurvenej sport.
Jo a říkám vám, že až já budu mít narozeniny, nebudu tak trapná jako LV a nebudu po vás chtít originální přání k narozeninám. Protože já narozeniny neslavím.
Atze