Červenec 2011

Třicátého prvního července

31. července 2011 v 18:11 | Atze |  Napsal život
Tak. Tento článek jdu psát napodruhé. Ten první jsem psala hodinu a tak trochu jsem to nezkopírovala, takže mě to vyhodilo. Ani nasraná jsem nebyla, jen mě to spíš štve.
Děkuju za všechny komentáře k minulému článku. Moc mi to pomohlo a bratr toho nechal. Naštěstí. Asi si něco uvědomil, nebo já fakt nevim.
Mám chuť jít fotit. Ať už zvířata, lidi, nebo domy. Nebo prostě přírodu, hlavně něco. Chci vypadnout z baráku aspoň na chvíli.

Jo a užijte si zbytek posledního červencového dne.

Pátek byl zajímavej den. S maminou jsme stříhali keř co máme před barákem do takové kuličky. Ha, dobře mi to popíchalo prsty. Akorát jsem se nasrala. No to je jedno.
Odpoledne jsem byla u holek. A barvili jsme hlavu. Tu moji, samozřejmě. Jeden bod ze seznamu splněn. Mám to takové .. hodně tmavé. Je to sice fialová a chtěla jsem, aby to bylo světlejší, ale i tohle je super. Místy je to černá, místy fialová a místy je tam nechaná ta červená. Takež to vypadá docela dobře. Víte co je na tom nejlepší? Nikdo o tom nevěděl, prostě jsem si koupila barvu a šlo se na věc. Kámoši říkali, že to mám lepší než předtím a že vypadám starší. Doma mi vlasy ohodnotily slovy "vypadáš jak piča" a mohla jsem pokračovat dál. No. Na mamu jsem čekala do půl 12 než přišla z vinárny s paní B se kterou pojedeme pod stan. Už v úterý. Takže bude paráda. Snad bude už teplo, aby nám vyšlo hezký počasí. Tak držte palce!


Sobota byla v pohodě. Vlastně to byl dobrej den.
Na to, že jsem šla spát v půl 12 jsem byl vzhůru nějak brzo. Jeli jsme směr k dědovi, ale napřed do obchodu. Takže mám nový boty. Díky tati. A kraťasy, za který jsem vysolila dvě kila. Ale jo, jsou pěkný. Takový .. fialový. Ne pohoda prostě. Odpoledne jsem jela s tatou do Makra. Kdyby jste to viděli - těch sudů s pivem! Jééé. No, nakoupili jsme masenko a o tom, že jsme reklamovali jakejsi salát raději nebudu ani psát. Vzali jsme si zmrzlinu, kterou jsme potom chálovali u dědy a mě bylo totálně blbě, tak jsem si lehla a usla.
To mi připomíná, že jsem chtěla jít spát.
Doma jsem šla do vany a takovy ty sračky a v 9 jsem jela s holkama směr Citov. Sice mezi staříky, ale proč ne. Jo, mám radu. Nikdy nejezte před akcí párek v rohlíku s kečupem. Na to nikdy nepijte rum a nikdy to nezapíjejte bílým vínem. Tedy alespoň pokud máte žaludek jako já. Hned to letělo ven a mě bylo pak už dobře. Překvapivě jsem si dala jen kofolu a seděli jsme naše partie u stolu. Kecali jsme, kouřili a já čekala na B. V půl 11 jsem se zdejchla s B k němu. Pohoda prostě. V 1 jsme se ale sebrali a jeli zpátky do Citova. Cestou jsme nabrali jeho kámoše ještě. Seznámila jsem ho s mýma kámošema a seděli jsme. Drželi se za ruce a bylo fajn.
A to nevíte, že s ním mám fotku! Ne, neukážu.
No pak odjel a nechal mě tam. Hledali jsme S a V protože se zdejchli. Samozřejmě nebral V mobil takže to bylo fakt hustý. Byly tři hodiny a kdyby nedošli, tak se nikdo z nás nedostane domů. Já věděla, proč mamě říct, že dojdu v půl 4. Doma jsem fakt byla až o půl 4. Asi tak. Prostě pohoda. Za večer jsem utratila 120 korun .. Svých! Pffffffffff. To jako ne tohle. Ale užila jsem si to.
No a ráno se v půl 12 vzbudím a jdu na facebook. Jak jinak! Sednu a hned vidím - žádost o přátelství. Tak si pomyslím, kterej kterén zase a ono hovno. Potvrzení o vztah. Já na to čuměla jak debil. Prostě slzy v očích. Pro vás je to asi normální, ale víte .. já to mám složitější. Až bude ten správný čas, tak to všechno napíšu a pochopíte to. Teď jsem ale šťastná. Mám to, co jsem tolik chtěla.
Dokoukala jsem se na film P.S miluji tě. Parádní film tohle. Slzy jsme držela na krajíčku. Prostě parádní film. Po obědě - teda pro mě polívka - vývar, ze který mi bylo blbě jsem se chtěla dívat na film. A to jsem zjistila, že je půl 3. Pak najednou bylo půl 4 a teď je 6. Nějak to utíká. A to nedělám vůbec nic. Tak jsem si pustila Na plný plyn, ale totálně mi blbl zvuk, že v celém filmu byla taková zkurvená ozvěna, že jsem se nasrala a asi po 15ti minutách to vypla. Pak jsem se chtěla teda dívat na kruh 1. Jo, jsem machr když jsem se dívala s holkama na Kruh 2 az světla. Jenže já kretén jsem tam nějak zastrčila tu mechaniku a ono se to celý posralo. Spolko to to DVDčko a nechtělo se to znovu otevřít, abych to mohla vytáhnout. Tak jsem zpanikařila a psala kámošovi, co s tím. Ten mi napsal, že jsem šikovná a já to spravila. Takovou radost jsem měla! Ježiši mě by kleplo kdyby to nešlo.

Chtěla jsem si odlakovat nehty, ale jsem tak unavená, že na to seru. Takže jdu napsat pár komentářů a pak se uchýlím do postele a budu luštit osmisměrky.

Atze

Dvacátého osmého července

28. července 2011 v 20:40 | Atze |  Napsal život
Nikomu nepřeju bratra, jako mám já. To bych musela napsat celej řádek spostých slov, abych vám popsala, jake je. Strašnej! On je ta nejhorší noční můra. Bohužel je i skutečný. Sakra.
Šahá na mě. Ať si to klidně přečte a zmlátí mě, mě je to už jedno. Prostě mě ošahává a myslí si, že se s nim vyspim, nebo ja fakt už nevim. Sem z toho docela dost v prdeli. Nervy v kýblu a nemužu nějaky kluky ani vidět. A to s ním chodím ven !!!! Já kráva s ním jdu prostě ven a on na mě šahá i před kámošema. Tak to teda ne. Se spletl chlapec. Jednou na mě šáhne tak to řeknu mamě a bude se to řešit, protože tohle neni normalni. Na to ať si nezyká.

Jsem nasraná. Všechno mě sere, je to v prdeli. Ráno mě vzbudili brzo, jenom kvůli lesu! Jsme dojeli a nic tam nebylo a jako bonus jsme dostali sprchu. Super ! Takže jsme byli durch, krása! Nejlepší bylo, jak jsem si vyslíkla tepláky a stála u cesty jen v kalhotkách a tričku a náklaďák zatroubil a mávali na mě. Vedle mě mama tak jim zamávala. To jsem se fakt smála. Pak bylo nejlepší, jak mi naši šli koupit kraťasy abych mohla s nima jít do Intersparu. Tak mám klučičí kraťasy. Parádní je, že je tata neobleče, takže ani fotr takže jsou moje. A máte to, vy svině!

Dneska jsem nikam nejela. Zrušila jsem to. Nemůžu kluky ani vidět. Takže jsem se sebrala a šla jsem spát. A teď se mi pro jistotu chce brečet. Zjsitila jsem, že jsem se zamilovala a totálně mě to sere. Sakra! Kdyby aspoň věděl .. Ale ne, kašlu na kluky. Kašlu na to. Tečka.
Zítra si jdu koupit tu fialovou a buď k tomu vezmu černou nebo bílou a podbarvím to a udělám si tak i afinu. A bude.

Povídku dopíšu dneska nebo zítra. Nevím ještě. Mám depku, takže by se to na ní odrazilo a to nechci. Píšu si s kámošem, takže se mějte.

Atze

Dvacátého sedmého července

27. července 2011 v 18:43 | Atze |  Napsal život
Mám zmatky ve dnech. Jako vždy.

• Chci poděkovat za komenty.. Strašně mě to těší.
• Jsem jak všichni, ale baví mě to. http://formspring.me/Atze1

Od rána jsem nasraná, jako vždy. Takže jsem byla SAMA doma a musela jsem umýt nádobí. Super. Pak jsem převlíkala brášinovi postel. Ten si ze mě dělá akorát tak otroka! Kretén. A pak jsem vysávala a uklízela pokoj jak totální kretén. Už na to fakt seru.
Odpoledne jsem měla jet na ten film, ale s tím dementem není domluva, takže na něho seru. Jasně. Od rána bude na ICQ ale neřekl, že bude zaneprázdněn. Tak jsem mu ani nepsala a pak mě zjebe, že je to moje chyba. To tak. Tak snad vyjdě zítřek s někým jiným. To si posrat nenechám.

Zítra jedem na houby. Paráda. Strááášně se těším. Na to tak seru. Ale večer to bude jiné kafe. Takže budu hodná dcerunka.
Joooooo. Budu mít tetování. Snad. V lednu za pololetní vysvědčení. Naši o tom neví, samozřejmě. A taky budu mít piercing v jazyku. Pokud to vyjde a nevycouvu. Prý budu šišlat, takže se budu muset tak na 3 dny zdejchnout z domu, aby to nikdo nepoznal.

A taky se konečně plánuje slučák. Vypadá to na 10.8. .. ale zatim je nás málo tak se ještě uvidí jak to bude. Těším se na ty kokoty.

Poslední věc. Mám rozepsanej další díl povídky. Chápete to? Atze píše něco na pokračování. Já mám z toho druhý Vánoce!

Atze

Když se má člověk změnit, tak od základu

26. července 2011 v 14:05 | Atze
.. bez rubriky, soráč.

Chci se změnit. (nemám depku ani jinou zajebanou náladu, prostě je to fakt)

• Barvím si vlasy na červeno, takž teď chci zkusit fialovou. Je mi jedno, co na to řeknou doma já to prostě chci. Na ty tygrované pramínky ve vlasech si budu muset ještě počkat, protože mám krátké vlasy zatím! Přemýšlím ale nad tím, že si napřed vlasy odbarvím na blod, abych měla hezkou tu fialovou. To jsem ještě nedomyslela.
• Další věc je roztahování ucha. Bude to pravé a na levém si udělám další díru na naušnici. Takže budu mít vpravo tunel a vlevo tři naušnice. O tom rodiče nemusí ani vědět, že.
• Jiný styl oblékaní. Chci si pořídit černé kalhoty a nějaký suprový metalový trička. A taky si chci nažehlit na obyčejný kecky znak nějaké kapely. Zřejmě AC/DC nebo Metallicu.
• Chtěla jsem vyměnit kámoše, ale na to seru. Mám ty svoje ráda.
• Jiná osoba. Pořád budu shnilá, to se změnit nedá i kdybych chtěla, ale budu se snažit neodmlouvat. A nebo ne. Na to seru.
• Piercing. To mi doma nikdo nedovolí, ale já ho chci. Jeden mám v pupíku a chtěla bych ještě dva pod rty na stranu, obočí nebo do jazyka. Ten jazyk si nechám udělat asi v průběhu prváku nebo za pololetní vysvědčení.
• Tetování. Prý až mi bude 18. To mi bude k hovnu. Já ho chci teď. Klidně to dočasný na 2-3 roky, ale chci to zkusit jak to bude vypadat. Takže si tohle "dočasné" nadělím pod stromeček.
• Přítel. Už mě nebaví to, že na každé zábavě jsem s jiným. Nebo vlastně jo, baví mě to, ale nebaví mě od vlastních rodičů poslouchat, jak mě pomlouvá půlka města, že jsem děvka. Tohle mě sere, takže si najdu přítele. Klidně ať je starej!
• Hudba. Postahuju veškeré staré písničky co miluju a budu je poslouchat pořád dokola. Jo bratře máš se na co těšit, zmrde!
• Drogy, sex, chlast. ANO!

Co si potřebuju koupit:
• oblečení, boty, barva na vlasy, roztahováky ..
Atze

Dvacátého pátého července

25. července 2011 v 18:57 | Atze |  Napsal život
Delší odmlka, hmm. Nebyla chuť, čas ani nálada. Ještě teď bych nepsala, ale .. člověk musí něco překonat.
Mám se skvěle. Opravdu. Od soboty je naší malé Atze patnáct. Teda řeknu vám, že takovou oslavu jako já nikdo nezažijete. To stálo za to. To si tak v klidu pijete víno na vlakáči když vám volá brácha a oznamuje vám, že se máte zdejchnout. Benga. Jo, tak v den mých narozenin jsem mluvila v podnapilém stavu s policajtama a diktovala datum narození. Proč ne. To byly nervy! A to bylo deset hodin. V půl 11 jsme šli zase pít. Domů jsem došla v 1. Ani špatně mi nebylo. Což se divím.
Jooo a nejlepší je, že jsem zjistila, že mě má jeden kluk rád. Pro vás normálka, ale zrovna od NĚJ bych to nečekala. Fakt.



Osmnáctého července ..

18. července 2011 v 22:23 | Atze |  Napsal život
To je fajn přepsat začátek článku !
__ *Nechala jsem si ohodnotit blog. Há! koukejte ► 60 bodů ze 70ti. Vzpomínám na ty časy, kdy mě to taky bavilo. To je pryč. O tom jindy.

To podstatné. Sobota.
Nejeli jsme k dědovi, ale on jel k nám. To překočíme. To byste netušili, co Atze vyváděla večer! Sebrali jsme chlast a šli pít. Na vlakáč. Tam, kam chodíme pořád. Byli jsme i s klukama. Nebudu vám povídat, jak to bylo super. Prostě to bylo fajn. Ti, co tam byli ví. Nejlepší bylo, že jsme potom spali ve stanu. Teda já se S jsme napřed dvě hodiny spaly venku a pak jsme se přesunuly do stanu. Stan pro 4 a nás tam spalo 5. To vám povídám, byla sranda. A taky byla zima. Ale bylo to slušný spát ve spacáku jen v kalhotkách, ponožkách a mikině. Od půl druhé do půl čtvrté přes tu největší zimu.




Jak jsem poznal sám sebe I.

16. července 2011 v 16:28 | Atze |  Vylévaní srdce
Povídka. Po dlouhé době.
Obsahuje gay tématiku, takže .. Také jsou tam sprostá slova v hojném počtu. Pardon.
Muselo to být.
Nechceš to číst? Nečti.
.. Já jsem spokojená a i když to měla být jednorázovka, přemýšlím o pokračování.

Dean Koontz: Frankenstein - Nevděčný syn

16. července 2011 v 8:00 | Atze |  Knihy


zdroj fotky: www.koontzovka.eu
autor: Dean Koontz (67)
počet stran: 348
žánr: -
text: Atze (původní text)
hodnocení: 10/10


Strvůry stvořené z lidských částí těl mrtvých, zavražděných, nevinných lidí.
Příběh se točí kolem monstra stvořeného doktorem Viktorem Franknsteinem. Pravda, o které jste si mysleli, že znáte celou není úplná. Přečtení knihy vás přenese do světa hrůzy, tajů, vražd a nechutností a až poté vám vyjdou na jevo všechny ty hrůzné činy.
V knize jsou popsány osudy mnoha postav. Deukalión, který přijíždí do New Orlean v době, kdy v ulicích řádí ériový vrah. Brzy ovšem objeví celou řadu zabijáků, nelidských kteří jsou daleko horší.





Atze

Patnáctého července

15. července 2011 v 20:53 | Atze |  Napsal život
Nesnáším bouřky. Vážně. Bojím se jich. I tmy. Jooo je to venku. Nemám dobrý pocit, když všude kolem domu lítají blesky. Víte - náhoda je blbec a nikdy nevíte, co se stane.
____Vypla jsem počítač a ležela v obýváku. Podle otce jsem přehnaně reagovala na blesk, ale já se sakra bojím a nemůžu za to! Kecali jsme s mamkoudo půl 11 a pak jsem usnula. Ne na dlouho. V půl 6 jsem byla vzhůru a pomáhala jsem bráchovi vstát. Z té sedačky to jde prostě špatně. Pozapínali jsme kabely, abychom se mohli dívat na telku, ale ta se ani za boha nechtěla rozjet. Potom ještě vypadával internet, takže to bylo na facku.




Robin Cook: Mozek

15. července 2011 v 8:00 | Atze |  Knihy

zdroj fotky: Mozek
autor: Robin Cook (72)
počet stran: 200
žánr:
text: Atze (text původní)
hodnocení: 9/10

Příběh se odehrává v nemocnici, hlavně na radiologii. Hlavní postava se věnuje výzkumné činnosti v léčebném centru. A jako každý vědec touží po Nobelově ceně. Tajně.
Dochází k nečekaným umrtím. Přímo na operačním sále umírají mladé dívky s podivnými příznaky. Když chceš hlavní hrdina po smrti udělat snímky mladé ženy, dojde k nečekanému zjišťění. Místo snímku vidí prázdno. Nic. Žádný mozek. Podivných případů se tu nachází víc a víc. Proto se rozhodne pátrat. Riskuje kariéru i život, aby přišel na kloub oné záhadné věci.
Podaří se Martnovi, hlavnímu hrdinovi přijít věci na kloub? Odhalí nějaký podvod?
.. To se dočtete v této knize.

Atze