Květen 2011

Vzdáte-li se kouření, pití a milování, nebudete ve skutečnosti žít déle, ale jen vám to tak bude připadat.

29. května 2011 v 10:51 | Atze |  Napsal život
Tak nějak proplouvám životem. Za 17 pracovním dní se uzavírají známky. Je toho tolik, co si musím opravit. Dopíšu článek a budu se učit. Musím !! Poté si napíšu svůj rozvrh odpoledne, co kdy budu dělat. Musím se donutit. Ráno jsem stoupla na váhu, 58,9. Tak kdyby to vypadalo pořád, byla bych spokojená. Takže od zítra chodím běhat s J. Tak mi držte palce.

Včera, jakmile jsem dopsala článek jsem šla do vany. Hodinu ležet a nic nedělat, paráda. Přečetla jsem si pár stránek Mozku od Robina Cooka. Začíná to být zajímavé .. Jakmile jsem ale vylezla, bolela mě šíleně hlava. Měla jsem pocit, že se mi rozskočí na dvě části. Seděla jsem s mamkou na dvoře, v sobě jsem měla prášek a bylo mi tak blbě, že jsem to šla vyzvracet. Samo to nešlo, takže jsem musela strčit prst do krku. Fuj! Nejsem bulimička, ale vážně se mi ulevilo. O hodně. Potom jsem to všechno zaspala. V 11 večer jsem se vzbudila, najedla se a zase spala.
Do osmi. Sakra, jsem vzhůru tři hodiny a přijde mi to jako věčnost. Pomáhala jsem tatovi s prezentací a sama dělám velký kulový. Chystala jsem se urpavit fotky, co jsem nafotila, ale nějak jsem se k tomu ještě nedostala.

Teď si zacvičím, pak se naučím něco z dějepisu, mrknu na fyziku a přírodopis. Potom upravím fotky a napíšu článek o knížce, kterou jsem přečetla. A možná už napíšu i tu práci do školy, kterou mám odevzdávat 14.6. Takže tak. A stejně nic z toho neudělám.

Atze

Osvětim, výlet do již uzavřených pekel, kde umíraly tisíce lidí. Krutá realita, zdá se mi

28. května 2011 v 16:03 | Atze |  Zachycené momenty
Výlet do pekel. Tak by se dal nazvat den, kdy jsem se vydala se třídou do Polska. Přejeli jsme hranice a mířili směr Osvětim. Koncentrační tábor, kde umírali lidé zcela zbytečně.
Nenutím nikoho to číst. Nás všech se to týká, každý by měl vidět, co prožívali naši předkové. Všichni by měli vidět tu hrůzu, která se tam odehrávala za dob druhé světové války.
Fotky nahání slzy do očí, už teď nevidím, co píšu. Pokud nemáte silný žaludek, tak to nečtěte.

... Pominu vstávání v půl 5 ráno i tu dlouhou cestu. Rovnou k věci.

V životě se člověk učí nejdřív chodit a mluvit. Později se pak učí sedět a držet hubu

27. května 2011 v 17:47 | Atze |  Napsal život
Jsem zavřená v pokoji, mám příjemnou depku a poslouchám Nickelback. Musím změnit plány na večer, protože diskotéka se přesouvá na 10.6. Stahuji film Pevné pouto. Usmívám se jak debil, i když nevím proč. Jsem šťastná.

Ve čtvrtek jsem pokazila písemku z matiky. Prostě jsem nevěděla, jak to mám vypočítat. Achjo. Z angličtiny jsem dostala dvojku. Čekala jsem trojku. Jsem ráda. V zeměpisu jsem zase pokazila písemku. I přes to, že jsem měla tahák, jsem tam neměla všechno a bylo to o typování. Snad zase čtverka. Do přírodopisu bych se měla naučit, chci dvojku. Mám to na hraně a alespoň tohle si chci udržet. Ve čtvrtek píšeme z ekologie.
Odpoledne jsem se byla koupat. Pak jsem seděla a kecala s klukama. Večer jsem nakonec ještě vypadla s holkama na chvíli ven, vyvětrat se. Vyměnila jsem si se S kraťasy za sukni a šli jsme. Fotky jindy, nemám na ně náladu. Domů jsem došla asi o půl 9.

Dneska to bylo zajímavé. Vzbudila jsem se 6:40 a spala dál. V půl 9 jsme tedy vylezla z postele už na dobro, a sedla k počítači. Zjistila jsem si autobusy a čekala, až se mamka vzbudí. O půl 10 se vzbudila a taky koukala na autobusy, jak to jede. Jeli jsme do Olomouce. Ono je fajn to mít 15 km, sednout na bus 11:25 a být tam až 12:12 .. Prošli jsme obchody, všechny možný .. Pršelo, zmokli jsme. Mám mikinu s motýlkama a šaty. Ty šaty jsou krásný. Černé s mašlí. V nich půjdu na rozlučák se základní školou. Krása. Poté jsme zašli do tetovacího salonu. Byl tam takový fajn týpek. Koukal mi na pupik, když už jsem tam piercing měla a předepsal mi nějakou vodu, kterou si to mám mazat, aby to bylo OK. Vzal si dva moje piercy, dal mi číslo a v ponděli mu mám napsat esemesku v kolik přijedu, aby tam měl na mě čas. Poté jsme s mamkou sedli do kavárny, daly si pohár, kafe a já džus. Platila jsem já. Zpátky jsme šli do dalších obchodů a na bus. Potkali jsme J takže jsme šli spolu. O půl 3 jsem už byla doma.
V půl 5 si přijel Bejk pro morče a bylo. Zmokla jsem, měla jsme mokrý tričko i tepláky, když jsem si jak velká borka vzala žabky a bylo.

Teď přemýšlím nad tím, jestli se mám zase nasrat na brášina. Před tím, jsem kvůli němu polila zeď. Je už suchá, bez fleku. Přišel, otevřel okno a šel pryč. Na facku. Takže si ho zase zavřu, lehnu si do postele a budu si číst. Asi. Nebo se konečně dokopu a napíšu nějakou povídku, nebo článek z Osvětimi. Vidím to na to čtení a večer, pokud budu mít náladu se vrhnu na ten článek.
A zítra budu mít čas, protože nejedeme k dědovi, takže se budu asi učit na pondělí a zkusím dát ten dějepis na dvojku, abych neměla ten průměr zas tak .. hnusný s tou fyzikou.

A stejně sem tu fotku dám. To je z cesty do Lobodic, kam jsme samozřejmě nedošli. Ta bílá sukně je S na fotce vlevo a vpravo. Uprostřed je Ž.



Holky, mám vás ráda. J i tebe.

Atze

Ahoj krásný průměre ..

25. května 2011 v 17:43 | Atze |  Napsal život
V první řadě chci poděkovat za komentáře. Strašně mě těší, když někdo zareaguje na mé články. Tak mě to nějak nabudí psát další články. Takže .. Děkuji.
A hned v druhé řadě jsem na sebe naštvaná! Prostě budu mít čtyřku z fyziky. Jasně, proč ne. Hned po dvojce z písemky jsme psali další, z toho, co nemáme v sešitě, za 4, že Atze. Z dějepisu to mám zase 2-3. Jasně, já se fakt budu učit na pondělí jak kunda abych dostala jedničku z ústního a ona mi dala za dva. Už vážně vidím, soudružko učitelko, jak mi teď, ve druhém pololetí dáváte dvojku. Já ji potřebovala první pololetí. Nedala jste, tak si ji teď nechte.
Já nikomu do prdele prostě nepolezu. Skončila jsem.

Dneska to bylo celkem v pohodě. Jsem si šla v sukni, žabkách a tílku a světe div se, jak foukalo, byla mi zima! Ja safra. Zjsitila jsem, že doopravdy nesnáším školu. Teď už každý spěchá, že uzavře známky, protože porada je 21. června a my budeme cvičit nástupy do měšťáku na rozloučení, které bude od neděli za měsíc patnáct hodin. Takže zbývá 25 dní do konce mého školního roku. Mínus jeden den - Praha. 24. V pátek nejdu do školy - 23. Budeme chodit cvičit ty nástupy tak počítám, že to bude pár hodin. Takže ve škole strávím ještě 23 dní. Dvacet tři dní a potom budou velké prázdniny, kdy oslavím své 15té narozeniny. Vážně se těším, až budu muset vyřizovat občanku a takové ty sračky .. Paráda.

Půjčila jsem si další knížku, protože mě to zasraný učení nebaví, takže si budu číst od Robina Cooka Mozek. Na to, že jsem teď četla 500 stran, těchle 200 dám v klidu do konce týdne. Sem nasraná, sama na sebe, takže se jdu vyvalit do vany a číst si časopis.
Povídku napíšu .. nevim kdy. Článek z Osvětimi snad do neděle, nevím. Nechávám tomu čas.

Atze

Kdo tady má svátek?

24. května 2011 v 19:29 | Atze |  Napsal život
Nesnáším svoje jméno. Jana. Hnus. Bože to je hrozný jméno .. 24.5. Blé.
A víte co je komické? Je to svátek, že, ale nikdo, NIKDO mi nepodal ruku a neřekl mi do očí všechno nejlepší. Měla bych být zvyklá, když se tohle děje i na moje narozeniny, ale asi mám smůlu a budu to už muset vydržet. Kašlu na to. Budu je sabotovat, akorát vyřídím občanku a tím to pro mě hasne.
Povídku jsem samozřejmě nenapsala, protože se mi nechtělo. Dostala jsem sice nápad, ale byla jsem celkem unavená. Dnes to vidím tak, že půjdu brzy spát.
Byla jsem plavat, tentokrát se Soňou, dala jsem to, co včera a jsem tak nějak příjemne vyřízená.

Ze školy jsem si odnesla čtverku z chemie a dvojku z fyziky. Musím se na zítra naučit dějepis a fyziku a nechat se vyvolat a ten dějepis jen pro jistotu, protože třídní se rozhodla, že bude pomalu uzavírat známky, i když je porada až 21. června. Soudružko učitelko, dobře to vedete.

V pátek se chci ulít, protože máme rádoby "sportovní den" .. Jasně, dáváme za to dvacet korun a pak stejně hrajeme dvě hodiny společenské hry a následující dvě hodiny hrajeme kroket a petang. Díky, nemám zájem. S největší pravděpodobností budu tedy doma, snad, musím. Chtěla jsem sjet s mamkou do Olomouce si nechat píchnout znovu a už napořád ten piercing, ale když oetc jede s autem pryč, tak to asi nepůjdu. Sakra. Tak jí překecám, aby jela se mnou autobusem. Uděláme si takový menší výlet a mohlo by to být fajn. A večer na to půjdu na diskotéku. Pokud se tedy nic nezmění a všechno bude podle plánu.

Vtipné. Teď si jdu sednout na balkon a učit se dějepis. Alespoň něco, tedy. Snad. A fyziku. Tak jsem si myslela, jak na všechno budu kašlat a poslední měsíc se snažím jak nikdy. A na čtvrtek se musím naučit zeměpis, ten jsem si teď taky docela posrala .. Tak mi držte palce.

Atze


Je třeba ventilace

23. května 2011 v 19:53 | Atze |  Napsal život
Pořád básním, jak napíšu ten článek a už to bude vlastně skoro týden, co jsem tam byla. Nemám na to náladu. Ty fotky mě vždycky tak dostanou .. Když jsem to viděla a teď si to znovu připomínám, chce se mi brečet. Jsem měkká.

Na deníček vážně seru. To, co se děje se snad ani nedá popsat. Ta faleš mize kamarády. Hnus. Hnus. Hnus. Žiletko, kde jsi?
Mám náladu napsat povídku. Jo, sednu si a něco napíšu. Vložím do toho všechny emoce. Prostě jo.

Včera měl brácha narozky. 17. Ode dneška za dva měsíce mi je 15. Zítra mám svátek. Slavili jsme narozeniny s rodinou a přišli i holky. Sedělo se na balkoně a pilo víno. Potom jsme se šli koupat a nakonec, jako zlatý hřeb večera jsme s rodiči na balkoně pili ferneta s tonikem. Taky se mi pořádně potom motala hlava a ráno mi bylo špatně. Ve škole jsem spala .. Hlavně v češtině.
A měla jsem dnes poslední kroužek psaní na pc všema deseti. Máme celou abecedu.
Jsem na sebe pyšná. Ještě musím trénovat a bude to OK.

Teď mě tíží jiná věc. Jsem zamilovaná .. Do kluka, který mé city neopětuje. Jak by taky mohl, když jsem jen blbá 14ti letá holka. Jasně, chápu, jedeme dál. Ale mě to tak ničí .. Chci ho a nikdo mě prostě nechápe ..

Atze

21. května 2011

21. května 2011 v 8:20 | Atze |  Napsal život
.. O středě napíšu zvláštní článek s fotkama. Máte se na co těšit.

Žiju, užívám si a je mi fajn. Bez akcí, ale dá se to.
Výlety na kole, opalování, koupání. Už to začíná .. Dobrý pocit vyjet si na kole za domov, s batohem na zádech a vlézt do Moravy.



Bylo tak krásně, nikde nikdo a prostě .. to tiho! K nezaplacení.

Jo, včera jsem si šla vyměnit zloty zpátky na české peníze, no, krásně to vyšlo na krásný 4 kilečka. Nahaha.
A to nebudete věřit, koho jsem potkala, když jsem šla zpátky do školy. LADY VANILKU! :D
Jsem měla dost, když jsem ji viděla .. Ty její vlasy mě fakt zabily. Konec prostě.
Odpoledne jsme byli ještě s klukama na domabase za brášinem, jsem ho fotila s kaprem 65cm. Krásnej šupináč.
Večer jsme potom šli s holkama a mým tatou do hospody. Přišli jsme .. o půl 11 asi. Takže jsem ještě do 12ti seděla u počítače a pak šla tedy spát. Bratr byl v Citově na diskotéce, když má zítra těch 17náct..


Mám umytý vlasy, obleču se, namaluju a jedeme k dědovi. Až bude čas a chuť, můžete se "těšit" na článek z koncentračního tábora a Krakowa.

Atze

Potkalo mě štěstí ..

17. května 2011 v 19:28 | Atze |  Napsal život
.. Řeklo uhni a šlo dál. Tak by se to dalo říct.

Ve čtvrtek jsem dostala poznámku, ani nevím za co a zjistila jsem to až v neděli večer.
"Poslední dobou Jana v hodinách vyrušuje a musím ji neustále napomínat!" No jéminkote. Vyrušuje celá třída, jenom já jsem na raně a nemám od ní žádnou poznámku tak to musí napsat mě. A v pátek mě, prosím pěkně pochválila za slohovou práci. Milujme pak naši češtinářku.

V matematice se mi nějak zadařilo. Musím to zaklepat! Dvě jedničky jen tak z příkladů a dneska písemka, která vypadá nadějně .. Zato zeměpis nějak kazím. Za 4 z písemky a 1- z map v sešitě. Tentokrát to vidím na trojku .. V angličtině válím zase testy na 3. V úterý další písemka na předpřítomný čas, což se musím naučit a nechce se mi.
Hodin fyziky prý zbývá .. málo. V pondělí jsem se chtěla nechat vyzkoušet, ale učitel tam není. Zkusím středu a další pondělí.

V neděli i včera jsem byla běhat. Dneska bych šla taky, ale mám mírně posunutý den. Byla jsem na kole a to by nebyla Atze, aby nešlapala na nejtěžší převod celou dobu. Náhrada místo běhání. Zítra bohužel nemůžu, protože nebudu doma. Takže čtvrtek, pokud přežiju ve zdraví.
Zítra mne totáž čeká den D. Polsko. Musím říct, že na fotce na pase vypadám jak nějaké individuum. Oči dokořán, vlasy do obličeje, ještě k tomu zblízka, fakt krása. Ale do Polska se těším. Asi na to ještě nejsem připravená, protože když myslím na to, co uvidím .. dělá se mi zle. Musím nabít baterky do foťáku a všechno bude OK.
Vstávám ve 4 ráno, od školy, která je ode mne 15 km odjíždíme o půl 6. Návrat kolem 10-11 hodiny večerní. Těším se, bude to fajn. Ale sere mě, že Marek nejede.

Atze

Poslední dny ..

15. května 2011 v 13:47 | Atze |  Napsal život
Chybovat je lidské. Udělala jsem chybu a nesu si následky.

Mami, promiň.

Ve středu jedu do Polska. Těším se. Jen se na to musím psychicky připravit. Dočítám knížku, chybí mi zhruba necelých 200 stránek, dávám si týden.


I když se teď rozpršelo, užívejte si pohody. Já se zase někdy ozvu, snad.


Poslechtěne si písničku a mějte se tak, jak nejlíp umíte. A nechybujte.



Atze

Nemusím sa predstavovať

13. května 2011 v 19:04 | Atze |  Napsal život
Dívám se, fandím, a stejně to projedeme 5:2. Pořád mámě šanci na bronz, ale titul neobhájíme. Snad příště. Zkurvení Švédi, zkurvená žlutá barva. Ale víte vy co? Jsou lepší, takže si tu výhru zaslouží. A my si za ty góly můžeme sami. Prostě hnus tohle .. Asi to bude tím, že je pátek třináctého a většina lidí ten den nemá ráda.


S psem, kterej na mě vždycky štěkal a teď na mě i klidně spí :) Nelynka.