Příběh z esemesky - ulovený kapr

8. dubna 2011 v 17:11 | Atze |  Vylévaní srdce
Místo na brusle jsem vyrazila na ryby. V dlouhé chvíli jsem vzala mobil a psala. Něco jsem napsala až doma, aby to bylo úplné, ale myslím, že jsem tomu věnovala asi půl hodiny. Bratr si četl první část. Ten zbytek, jsem totiž dopsala až teď. Nějak mě to psaní chytlo a možná napíšu druhou část k Šepotu vody. Ta první tu není, protože nevím, jak to bude dál. A život sériového vraha v podzemí napíšu asi úplně znovu, protože jsem začala fakt blbě.

Teď kritizujte a chvalte.


Sedíte na rybách. Díváte se, jak bratr vytahuje z batohu vidličky. Hned za nimi obal s prutem. Vytahuje prut. Obal odkládá, nasazuje jeden konec na druhý. Prohodí s vámi pár vět. Navléká očky na prutu vlasec. Vytahuje z batohu návazec. Držíte ho, aby neuletěl. Fouká silný vítr. Je vám zima. Bratr vám něco říká, ale nerozumíte mu. Díváte se, kolik je hodin. Šest a deset minut. Jdete dál, aby bratr mohl nahodit. Nahazuje. Divíte se, proč tak blízko. Vysvětluje vám to. Stejně to nechápete. Sedíte na zemi a zíráte na zatažené nebe. Bude pršet. Bratr vytahuje druhý prut. Podáváte mu návnadu. Opakuje se stejná situace jako předtím. Navázat, nahodit a sednout. Sedíte na zemi. Spadne na vás pár kapek. Usmíváte se, protože je to krásné. Pozorujete západ slunce a přitom se bavíte s bratrem. Ten z vás později udělá otroka. Táhnete dvě kola a jeho sak na ryby. On nese jen svoje miláčky. Své dva pruty. Nadáváte, že vám vak odírá nohu. Jste hysteričtí. Nevíte, co si máte myslet. Přemýšlíte o vraždě svého bratra. Tu myšlenku vám z hlavy vyžene jeho hlas. Jste na správném místě. Pokládáte kola a sak. Jste šťastní. Podáváte bratrovi vidličky. Na rty se vám lepí vlasy. Díváte se, jak znovu nahazuje. Sedíte na zemi a pozorujete nebe. Hrajete si s metrem a myslíte na to, co by se stalo, kdyby byl záběr. Slunce se vzdaluje za mraky. Stojíte a čekáte, až vyleze. Už nevyleze. Bratr leží a vy v klidu pozorujete policajty na prutech. Na hlavě máte kapuci. Koušete se do rtu a sledujete nebe nebo policajty. Slyšíte šplouchající vodu. Je vám zima. Sedíte na zemi a snažíte se na nic nemyslet. Za zády vám jezdí auta a vydávají divné zvuky. Začne vás pálit pravé oko. Na nebi vidíte letadlo. Bratr se posadí a prohodí s vámi pár vět. Už nevíte, jak si máte dát nohy. Oko vás pálí čím dál víc. Je to nesnesitelná bolet. Fouká studenější vítr. V tenkých tepláčkách je vám zima.
A teď vážně. Sedíte na studené zemi. V ruce máte mobil s klávesnici jako na počítači. Bolí vás prsty. Ťukáte do nové zprávy text, který vymýšlíte podle skutečné události. Bavíte se s bratrem. Za chvíli se zvednete a nasraní pojedete domů. Sedíte a píšete tenhle příběh. Stalo se vám to. Do konce esemesky vám zbývá sto padesát znaků. Chcete je využít, ale nevíte jak. Fouká hodně silný vítr. Máte husinu. Chcete být doma v teple a napsat příběh do počítače, který nikdo nepochopí. Třicet znaků. Končíte. Zhasínáme. Jdeme pryč.
Omyl.
Lehnete si na břicho. Tlačí vás piercing. Je vám to jedno. Díváte se dolů. Na vodu. V tom se bratr zvedne a pozoruje prut. Policajt se hýbe. Záběr. Okamžitě se zvedáte. Jste zvědaví. Natěšení. Vzrušení. Bratr zvedá prut. Motá, motá a motá. Vlasec. Díváte se na něj a na vodu. Na něj a na vodu. Na vodu a na bratra. Berete do ruky podběrák a jdete k vodě. Musíte slézt. Ostrý sráz. Máte písek v botě. Je vám to jedno. Vítr vám fouká do tvářích. Usmíváte se. Dostáváte instrukce, co máte dělat. Čekáte, až bude ryba u břehu. Namáčíte podběrák do vody a čekáte. Máte rybu. Zvedáte ji, ale zjistíte, že je těžká. Dáváte ji kousek na sebe. Bratr ji bere. Pokládá na studenou zem. Na místo, kde jste před chvílí leželi. Usmíváte se. Podáváte bratrovi metr. Kapr. Šupináč. Padesát jedna centimetrů. Krása. Je vysoký. Berete foťák. Uděláte několik fotek. Nelíbí se vám. Došly baterky. Díváte se, jak bratr balí. Pojedete domů. Je vám strašná zima a těšíte se. Sbaleno. Dáváte rybu do igelitky. Sedáte na kolo. Snažíte se, aby se kapr nebouchal do kola. Marně. Držíte ho v ruce. Pak přijdete na to, jak to udělat. Jste spokojení. Bratr jede před vámi. Celou cestu. Domů dojedete ještě za šera. Máte žízeň. Vypijete půlku sklenice s červeným sirupem, který vám donesl bratr. Zdravíte se s mamou. Nese si pekáč a nůž. Napouští kýbl vodou. Bratr bere špalek. Loučí se s kaprem a zasadí ránu. Nebyli jste u toho. Je vám ho líto. Mama píchá do ryby. Krev neteče. Je to jikrnačka. Má hodně jiker. HODNĚ !! Bez vnitřností ryba váží tři kila dvacet. Jste spokojení. Končíte.

Atze
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama