... je pro mě nejlepší člověk na světě.
*Když jsem zakládala tuhle rubriku, myslela jsem si, že budu psát jen o kamarádech a kamarádkách. Ale omyl. Došlo mi, že moji nejbližší jsou hlavni ti, které znám nejdéle. Rodina. První člověk je máma*
Devět měsíců mě nosila v břichu. Nechápu, jak to se mnou mohla vydržet. Porod prý proběhl v pohodě. Měla jsem být kluk, ale nakonec se narodila malá holčička. Já.
Tím chci říct, že k mámě mám největší pouto. Prostě .. jsme spolu od úplného začátku.
Ona mě kojila, přebalovala, koupala. Hrála si se mnou, byla se mnou doma, když jsem byla nemocná. Psala se mnou domácí úkoly a starala se o mě. Pochválila mě, když se mi něco povedlo. Křičela na mě, když jsem udělala něco špatně. Vychovala mě. Snažila se, aby ze mě byla velká holka připravená jít do života. Chtěla ze mě mít hodnou holčičku v růžových šatičkách.
Byla to ona, která mě podporovala v soutěžích.
Ona mi vařila obědy.
Ona mi četla pohádky.
Ona je moje máma.
Ona je nejlepší ženská na světě !
Já jsem s ní zažila mnoho chvil. Příjemných i méně příjemných. Nastaly i situace, kdy jsme po sobě řvaly. Byly situace, kdy mě bila. Byly situace, kdy mě utešovala, když mi bylo nejhůře.
Ale jediná situace přetrvává .. Mám ji ráda, udělala bych pro ni všechno, jen aby se měla ona nejlépe. Slovy se nedá vyjádřit to, co pro mě udělala.
Nadávala jsem na ni, když mi něco zakázala.
Chtěla jsem od ní pryč, když na mě byla nasraná a řvala na mě. Chtěla jsem jí zabít, když mě bila. Chtěla jsem ji obejmout, když mi bylo nejhůře. Chtěla jsem být pořád s ní, když někam šla.
Máma. Kouzelné slovo, které má hodně, hodně vysokou hodnotu. Řekla jsem o ní spoustu špatných slov, za které bych si teď naliskala, nebo uřezala konečky prstů. Nezbyl by mi ani jeden konec.
Je jako moje nejlepší kamarádka. I když mi leze do mejlu, mám ji ráda a chci, aby mi tam lezla a nadávala mi, že mi chodí takové a makové e-maily.
Je to k smíchu, ale baví mě to. Mám ráda chvíle, když jsme spolu a povídáme si. Bavíme se narovinu, jako bych byla její kamarádka. Říkáme si skoro všechno.
Prostě .. Znamená pro mě hodně. Až se mi chce brečet z toho, jaká slova jsem o ní kdykoliv řekla. Neměla to se mnou jednoduché a nikdy mít nebude. Zlobím, jsem drzá, ale .. mám ji ráda! Mohla bych o ní napsat nekonečně řádků a napsat, jaké vlastnosti má, ale k čemu. Je to moje máma, nejdrazší osoba v mém životě. Znamená pro mě celý svět a nechci ji nikdy stratit.
Mami, mám tě ráda a chci ti poděkovat za všechno, co jsi pro mě kdy udělala. Děkuji.
Tvá zlobivá dcera, Atze.
nádherný , opravdu nádherný článek ;)