Mám potřebu ze sebe to špatné, co se stalo vypsat.
Dnes byl zvláštní den .. Středy nemám vůbec ráda. Jen kvůli fyzice. Jsem na to úplně blbá, nikdy bych se to pořádně nenaučila. Mám tam pětky a je mi to jedno. Já totiž vím, že tohle nikdy umět nebudu. I když otec učí fyziku, já z ní mám pětky. Zvykám si. Nikdy jsem nebyla moc chytrá.
Měli jsme psát z dějepisu. Já místo učení pustila film - Basketbalový zápisník. O drogách. Já nevím, mě tohle téma strašně zajímá. Chci o tom vědět všechno. Chci znát nějakého fěťáka a chci zažít to, co oni. Ale vím, že se mi to nesplní. Nechci se zničit. Chci mít kluka a být šťastná. Bez drog. Jen obdivuji lidi, kteří přežijí ten nejhorší absťák a už se frog nedotknou. Ti, co nikdy neměli cigaretu nebo jinou drogu mě nemohou pochopit.
Zpět k dějepisu. Jako velká borka jsem se zase učila v autobuse. Ještě jsem si to četla před hodinou, abych se ujistila, že to doopravdy umím. Psali jsme písemku. Věděla jsem, že jsem to posrala, fakt posrala. Ale výsledek .. Za 3 - mě překvapil. No, ona když se řekne konference je to pro půlku třídy podepsání smlouvy mezi Československem a SSSR. I pro mě. Chyba. Stane se.
A to nemluvím o tom, že jsme byli první hodinu na pozemku. Ano, u nás v areálu školy se řeže, kácí nebo co se s tím dělá elký křák. Zavazí v cestě, takže se musel zkrátit. Motorovou pilou. Byla sranda pozoovat školníka z okna a kochat se, jak mizí v hrdle keře. Sranda nás přešla, až jsme museli z jehličí vybírat odpadky. Našli jsme hakysák, plnou kofolu, hodně petek, papíry ale i papuče. Prostě bordel !! A to nechci ani vědět, jak dlouho to tam bylo. Nejvíc nás naštvalo, že my udělali tu nejhnusnější práci a měli jsme tam nechat jehličí a jiná třída dvě hodiny po nás to jehličí vyklízela. Liskla bych ty učitelky !
Dost o škole. Nebaví mě to tam. Mám z toho akorát depresi. Ale řezat se kvůli tomu nebudu.
Poslouchám hip hop. Jsem divná .. Dříve jsem jela v metalu a teď poslouchám S-coreho. Ale jo, metal se mi líbí pořád, ale .. Pořád tu bude to ale. Tečka.
To, o čem chci psát je moje matka. Tak jak mě nasrala dneska, tak mě ještě nikdy nikdo nenasral. Obědváme spolu u jednoho stolu a jelikož je doma, tak by mi přebírala balíček.
"Nějak příští týden mi přijde balíček za 150 korun"
" Nepřijde"
"Jakto?"
"Jsem ti to zrušila"
Následovala hádka. Myslela jsem, že ju zabiju. Leze mi do e-mailu a ruší mi objednávku. Štěkaly jsme po sobě jako feny. Pak na mě zaječela cosi ve smyslu že mám štěstí. Kontrolovala jsem e-mail a objednávka byla odeslána. Takže měla smůlu. Balíček mi přijde. Nasrala se a řvala, že si to mám píchnout třeba do oka, nebo do prdele. Tak ok. Píchnu si to sice do břicha, ale beru ji za slovo.
Poté jsem vyrazila ven. Na brusl s holkama. Stát na nich po roce byl docela záhul. Bolely mě trochu lýtka, ale přežila jsem to. Tedy - myslím si to. Bylo to fajn a zítra bychom mohli jít znovu. Byla bych ráda, konečně se sebou můžu něco udělat .. Běhání mě nějak omrzelo, když není kam běhat.
Nesnáším, když se tak moc rozepíšu .. Jdu udělat výpisky do přírodopisu.
Atze
S-kore je skvělý! Dobře se při jeho hudbě přemýšlí.