Člověk už nemůže napsat jedinou úvohu a vlastní názor, aniž by si někdo rýpl. Lidi, je mi 14, je jasné, že budu mít jiný názor než vy. Pardon, ale asi žiju v jiné době. Pro mě je hra tabu. Tak se k ní i stavím, tečka.
Můj život je jedno velké drama. Každou minutu mám jinou náladu. Pokaždé mám jiný názor. Pokaždé se mi líbí někdo jiný. Chovám se jak kráva a je mi to jedno. Nechápu sama sebe. Nějak se ztrácím sama v sobě.
Nemám náladu na dlouhý článek. Jsem bez energie. Všechno mě vyčerpává a sere.
Ve škole mě to nebaví, zjistila jsem, že nemám žádnou fyzičku ani kondičku, takže dámy a pánové, mé ctěné já začne se sebou něco dělat. Překvapuji sama sebe.
V pátek jsem se válela doma .. Napřed šel chlastat otec, pak matka. Bratr byl někde pryč celej den a já jak kráva seděla doma. Nebaví mě to, nikdo se mnou nechce jít na brusle. A já sama nepůjdu. Jo, mám v tomhle ohledu skvělý kamarády.
Včera jsem byla u dědy. Po dlouhé době jsem si hrála s bratránkama. A odpoledne mě teta barvila. Konečně mám červenou barvu. Barvu, ne přeliv. Vypadám skoro jako zrzka, ale ještě s to trochu vymyji a já jsem spokojená. Se docela divím, že jsem mamu překecala. Pak to i vypadalo, že tu barvu mít nebudu , protože tam psali, že je to od 16ti let, ale teta je normální a dala mi to. Takže jsem spokojená a těším se na ty komentáře zítra ve škole. Schválně budu chodit s kapucí.
Dnes jsem myslela, že se budu učit. Zeměpis. Mě ten předmět tak nebaví. Bereme sračky. Doslova. Upřímně nechápu, k čemu mi bude vědět kde se vyrábí klobouky? Co já bych se snažila, za tři měsíce končím základku. Možná to působí povchně nebo namyšleně, ale já to tak cítím. Něbaví mě se učit, snad jedině dějepis a teď poslední dobou i přírodopis. To bych chtěla mít pěkné známky. Ještě bych se měla podívat na fyziku, protože jsem zatím na 4. A teď toho času moc nebude. Neučím se, nic neumím a učitel zkouší každou hodinu, při čemž je nás ve třídě 22, 6 lidí se bude vymlouvat, že chybělo. Zbývá 16 lidí. Půlka už byla. Zbývá osm, co má hrozný známky. První tři dostanou za pět. A potom já. Další pětka. Už se těším, jak mi to posere stránku v žákovské knížce. Nejhorší na tom je, že otec učí fyziku a já z ní propadám.
Jsem vážně kretén. Atze
Ty divné pocity bohužel patří k životu..
A ty sračky v zemáku jsme taky loni brali. Otrava, mohla jsem mít jedničku, bohužel jsem ty jednotlivé firmy trošku popletla...