Život sériového vraha v podzemí - 1. část

11. ledna 2011 v 19:34 | Atze |  Vylévaní srdce
No, když jsem to začínala psát, myslela jsem si, že pozměním název. Ale ne. Nechám to takhle. Ještě uvidíte, co z toho vznikne. Tedy, já sama jsem zvědavá, co ze sebe vyplodím.
 Není to nic moc, jen takové kecy, ale ráda bych věděla, co si o tom myslíte. 

 Děkuji za každý komentář.



Abych pravdu řekl, nikdy jsem nebyl dost dobrý v psaní. Ve škole jsem míval ze slohovek pětky, úkoly nedávaly smysl a abych se s tím sral, na to jsem neměl čas. Většinu času jsem trávil s těma vykouřencema z vyšších ročníků a hulil s nimi trávu. Doma jsem nikoho nezajímal, fotr byl zavřený za vraždu jedné ženské, matka věčně nalitá a brácha byl kretén. Ve škole mě to nebavilo, věčně jsem tam nebyl a když jsem tam jednou za čas došel, ti týpci s diplomem po mě řvali, že jsem neschopný kretén. Tak jsem se prostě sebral a šel.
    Je mi šestnáct, ale připadám si jak nějaký starý chlápek s prokouřenýma očima. Jméno nikoho nezajímá, taková nepodstatná věc. Jsem Thomas Mekkenzie, ale mezi huliči jsem Meky. Tak mi říkají všude, i matka mi tak občas řekne. Bydlím v takovém zapadákově ani nevím, jak se to tu jmenuje. Je mi to docela jedno.
    Hahaha. Tohle nejsem já. Jsem horší, než si myslíte. Dokážu milovat. Jo, tohle je kec. Jsem zlá svině, nic si nenechám líbit a nikoho nemám rád. Ani vlastní rodiče. Jsou mi u prdele. V dětství na mě srali a to se vlastně nezměnilo. Serou na mě pořád, oba dva. Na trávu si musím vydělat sám nikdy jsem od nich neviděl ani vindru. Od dětství jsem makal jako zmrd a umýval záchody na nádraží. Taková špína ze mě byla. Ty doby jsou pryč. Prachy potřebuji pořád, ale teď už si je vydělávám jiným způsobem. Mám známého, ale to bych vám říkat neměl. Je to soukromá věc. Tajná. Takže máte smůlu. Ani kdybych vás měl rád, tak vám to neřeknu !
    Nebudu tady plácat sračky, jak jsem zlý. To poznáte sami. Ale proč si vlastně píšu tohle? Protože mi to doporučil jeden z těch s diplomem, že by to bylo pro kluka v mém věku vhodné. Do prdele, divím se, že jsem ho poslech. Toho učitele mám rád. Ne moc, ale je mi sympatický. Jediný normální člověk v tom ústavu, kam chodím tak málo. Všichni tam na to serou, je jim to jedno.
   Ale já tolikrát přemýšlel, že se změním. Že nechci skončit jak ten slavný černoch, který zdechl hned po první dávce heráku. Dostal lekci, kterou si zasloužil.
   Neměl bych tady psát takový sračky, to podstatný, proč vlastně žiji se dovíte jindy. Takže se těšte, zažijeme spolu ještě spoustu zábavy i bez trávy.

Atze
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 niaiserie niaiserie | Web | 11. ledna 2011 v 19:54 | Reagovat

zhoda náhod.
Poznám človeka, ktorého volajú Meky a je taký istý.

2 Jane Jane | Web | 11. ledna 2011 v 20:05 | Reagovat

Začíná to zajímavě.

3 Kira Seigi Kira Seigi | Web | 11. ledna 2011 v 20:08 | Reagovat

To se mi líbí, těším se jak to bude pokračovat.

4 Bloody Desire Bloody Desire | Web | 15. ledna 2011 v 21:42 | Reagovat

Fíha jaké dobré téma..Sa teším na pokračovanie..Meky je pekná prezívka.. :-)

5 KATERINA STOLZOVA KATERINA STOLZOVA | E-mail | 13. února 2011 v 21:13 | Reagovat

AHOJ, HLEDAM SLECNU, KTERA BY SLA SE MNOU A S MYM PRITELEM DO TROJKY...UMI TO NADHERNE, ALE CHTELI BYCHOM POZNAT VIC.. MOZNE I JEN PROPUJCENI PARTNERA, JMENJE SE ROMAN, PLZEN..

6 mys252 mys252 | Web | 31. srpna 2011 v 17:59 | Reagovat

doufam ze se nebudes zlobit ale mě se to moc nelíbí je to na můj vkus trochu vulgární :-|

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama