Cestou autobusem domů jsem dostala bezvadný nápad, na mou rozjetou povídku. Nenapsala jsem ještě ani čárku, ale mám určitou představu, jak to bude vypadat. Takže - teď budu jen psát, psát, a psát. Povídku. Na pokračování. Těším se na to, jak mi to půjde. A mám takové menší překvapení, do letošních Vánoc možná stihnu dopsat ten příběh, co jsem začala plát už loni . Ale možná to dopíšu dříve a podělím se snad ještě v "chladném" období.
Ve čtvrtek, mí milý jsem šla znechucena do školy. Mít osm hodin není žádná sláva. A dostat se domů o půl páté také ne. V tělocviku jsem zjistila, že neumím udělat kotoul letmo. Tedy, pan učitel si myslí, že neumím. Takže jsem dostala za 2. Na kotoul letmo z trampolíny a přes bednu, jsem dostala taky dvojku, jsem prostě amatér, který neumí udělat ani kotoul. Smířila jsem se s tím. Umím zase jiné věci. Celkově mám ale za jedna, protože jsem měla dobrý čas na osmistovce + pár další věcí a navíc, skoro pořád cvičím. Necvičila jsem snad 2x. V přírodopise, ještě ten den jsem psala písemku. S tahákem, jak je mým zvykem. Vidím to tak nějak všelijak. Docela se bojím, protože ani tak to nebude žádná sláva. Ale musím si věřit.
V pátek to bylo velice zajímavé. Vstávat po válení se v posteli do odpoledních hodin hned v 5 není nejlepší. Ale zvládla jsem to. Ani jsem nebyla moc unavená, jak jsem si myslela. Celkem nic jsme nedělali, byl to prostě pohodový pátek. A poslední hodinu jsme byli na počítačích, ach, jak super zakončení pracovního týdne !
No, v sobotu mne čekalo rodinné posezení u tety. Rodinné oslavy přímo nenávidím! Bratranec měl 8 let, tak se to muselo "oslavit" .. Oslava spočívala v tom, že dostal pár dárků, my jedli, pili a nebavili se. A to, že jsem hrála s ním a ještě jednou malou holkou nějakou hru po 6ti leté děti, to beru jako úlet. Ale fajn. V 5 jsme vyjeli domů a byl klid.
V neděli dopoledne jsem se učila. Věnovala jsem tomu hodinu a půl a stejně jsem dnes dostala za 3. Se stane jen mě. Nenaučím se to prostě. Také jsem se pohádala s bratrem, takže paráda, že.
A dnes? Hrůza .. V češtině jsme měli psát čtvrtletku. Napsali jsme si diktát, tak doufám, že to bude za jedna, aby se mi trochu vylepšila známka. No a mluvnici jsme nepsali, protože naše chytrá paní učitelka nakopírovala z obou stran to samé. Ach, jak je blbá. Ani jí nenapadlo se na ty písemky podívat a myslí si, že jsme rádi, že to píšeme až zítra první hodinu. K tomu píšu další písemku z chemie, angličtiny a semináře. Hned po sobě poslední tři hodiny. Mám já to štěstí. A to dostanu druhou hodinu ten přírodopis.
Teď jsem naprosto vyčerpaná. Článek jsem psala asi na 4x - protože tu byla J, potom jsem cvičila doma a nakonec jsem šla cvičit s ženskýma. No, jsem unavená, bolí mě břicho a bicepsy a mám toho do školy ještě hodně. A to jsem si myslela, že ještě napíšu první kapitolu toho mého příběhu, ale to se asi nestane. Psát budu zítra v autobuse, těším se jako dítě na vánoční dárky.
A potom snad napíšu nějaký NORMÁLNÍ článek, protože tohle určitě nikoho nezajímá :)
+ fotka na závěr :)

Loučí se vyčerpaná Atze.
Ty píšeš povídky v autobuse? Tak to mě ještě nenapadlo, já vždycky sedím jen se sluchátkama a přemýšlím, ale psát povídky...
jsi prostě podivuhodná žena
a z té školy si nic nedělej, já jak sjem teďka na té střední je to katastrofa, ale pomalu si zvykám, mám jedničky a dvojky až na matematiku, tam mám za pět a doufám, že v dalším pololetí nebudu muset dělat reparát .. :/