Šli jsme raději ven na chodbu, abychom měli soukromí. Už předem jsem věděla, že se to zřejmě bude týkat nějakého kluka, protože holky jsou známé tím, že se chlubí hlavně tím, koho ulovily. Jenže tentokrát to bylo něco jiného. Zamilovala se, jenže to nebude tak lehké jak si myslela.
Ten vyvolený byl totiž učitel. Učil na naší škole tělocvik. Říkala mi s úsměvem, jak si s ním psala, o čem to bylo a jak se jí ptal na různé otázky. Měla jsem radost i s ní, tvrdila jsem jí, že to bude dobrý a kdyby to vyšlo, tak by to bylo super. Ale věděla jsem, že tohle super nebude. Ono je to něco jiného v seriálu a něco jiného v realitě.
Stalo se. Dny ubíhaly, pořád mi sdělovala další a další informace o tom, jak si s ním psala. Jak za ním šla, když trénoval kluky.
Říkala mi, jak si s ním psala, že jí má rád nebo něco podobného. Bylo to fajn a já se na ní stále usmívala a přála jí to.
Dokonce si psali i na mobil, volali si a snad ani neřešili, že je mezi nimi snad 6ti letý věkový rozdíl.
Psala mi, že si ten hovor snad ani nepamatuje, jak byl pod vlivem alkoholu. Také jsem se dozvěděla, že to, co píše jí, píše dalším čtyřem holkám, spolužačkám. A přitom věděl, co ona k němu cítí, nebo to alespoň tušil.
Byla zklamaná a smutná. Nevěděla jsem, jak jí mohu pomoct, fakt mě to mrzelo, i když jsem věděla od začátku, jak to dopadne.
Zlomil jí srdce, které jí teď pláče. Nevím, co se jí honí hlavou, ale doufám, že z románku s učitelem je už vyléčená a bude hledat přítele v jiné věkové kategorii.
hezké, čtivé. Příště se neboj použít přímou řec, používat souvětí tam, kde se chceš věnovat pocitům a naopak krátké strohé věty v místech, kde chceš zvýšit napětí ve čtenářích. Drž si dějovou linku a bude to ok. A rada na závěr - piš piš piš, protože není nic krásnějšího