- Jsi proti potratům?
- Myslíš, že potrat je vražda?
Potrat: Vražda, nebo nikoli?
12. října 2010 v 21:37 | Atze | Ze životaKomentáře
Řekla bych, že potrat je zabití, ale nejsem proti nim. Proč, to už tu bylo řečeno v prvním komentáři.
Na jednu stranu to vidím tak, jako ty Člověk by měl nést zodpovědnost za své činy. JENOMŽE.
Ale nehodička se vždycky stane. Zákon schválnosti pracuje stoprocentně. Prasklá guma, zapomenutá pilulka a člověk nemá zrovna blbé tři stovky na to, aby si zašel na postinor.
Pokud teda nejsi toho puritánského názoru, že i to je vražda. Nebo že kondom je vražda. Proč by nebyla? Každá buňka má právo na to být člověkem.
Jinak musím souhlasit s [1]: Znám svět a nic není tak jednoduché, jak si nalinkujeme. A myslím si, že pokud má člověk nějaké větší plány, tak si dává bacha přednostně.
A nemůže si dát bacha, pokud, jak se prosazuje, se zakážou sexuální výchovy na školách.
[1]: Původně jsem chtěla začít psát komentář, pak jsem si ale přečetla ten tvůj a jediný, co k tomu můžu říct, je souhlasit.
Každá mince má dvě strany a nic není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. :)
Já si myslím, že je to každýho věc. Pokaždé je to jiná situace, jiný případ, jiný člověk. Říct, že všechny potraty jsou špatné je podle mě dost úzký pohled myšlení.
Co když tě třeba znásilní? Nebo budeš vědět, že dítě bude nevyléčitelně postižené a ty se o něj budeš muset složitě starat? Nebo když možné matce ještě není ani osmnáct a je sama vlastně ještě dítětem?
Každý má právo žít. Jenže je otázkou, zda to vajíčko či embryo je už život.
Neodsuzovala bych ty, co to udělají. Něco jiného je, když si potrat udělá třicítka, která si nechce kazit kariéru a něco jiného je, když je to 17letá holka, kterou přepadly v parku.
Rozhodně bych to neházela do jednoho pytle.
Potrat nejsou vraždou. Ale dobrá věc to taky není. Většinou je to nutnost.
Odsuzuješ tu holku, co šla na potrat? Já se jí nedivím. Pokud právě vyšla ze školy, nejspíš by zničila život nejen sobě, ale i dítěti.
Jasně, všichni lidé z těhle příkladů si to dítě mohli nechat. Ale ne všichni mají tu vnitřní sílu a vůli, kterou by potom výchova obnášela.
Ale stejně - tady podle mě platí pravidlo "Kdo nezažil, nepochopí." Takže ty i já těžké můžeme vynášet soudy.
Tiež som rozhodne proti potratom. Tiež súhlasím s tvojím názorom, že by sa mali zakázať. Každé to embryo má právo na život, bez ohľadu na to akí nezodpovední rodičia ho majú... dobre, to som napísala úplne odveci ale .. snáď významu tej vety pochopíš
Ja sa dosť často vyjadrujem nezrozumitelne
K druhej otázke - podla mňa je to vražda, ale .. akoby som to povedala ... je to vražda, ale nie je to také ako keby som teraz vzala zbraň a strelila niekomu do hlavy. Človeku.. to je trochu odlišné.. ale hrozné je iba na to pomyslieť.
Proti potratům nejsem. Přijde mi to jako vhodný řešení v citlivý situaci jako znásilnění. Myslim, že bych si po takový zkušenosti dítě z břicha radši ručně vyrvala, než abych ho v sobě nosila. Pak tu sou ty nemoci, kdybych věděla, že se mi narodí neléčitelně nemocný dítě, neváhala bych. Pak tu sou ty potraty, kdy víš, že dítě nemůžeš zajistit, to bych už na potrat nešla.. adopce. Jasný, následky by si měl každej nýst, jenže někdy za ně člověk prostě nemůže...
[5]: Jo, na to jsem zapomněla, myslím, že právě emryo nebo vajíčko život ještě není...
Jo, holky. Nedávno jsem četla příběh nějaké ženské s AIDS. Má chlapa, šťastný život, navzdory chorobě. Kývala jsem s úsměvem, než jsem došla k poslední větě, kde bylo psáno, že zmíněná plánuje dítě! To si říká zodpovědná osoba? Nedochází jí, že ničí život jiného tvora?
Tohle je, si myslím, něco, co si zaslouží odsoudit jako upírání práva na úctyhodný život. Asi bych v dospělosti svou matku za to i žalovala, za tohle.
[8]: O embryu bych se možná i hádala, ale vajíčko považovat za život je směšné. To byste se mohli rovnou prát o práva prvoků v potoce. O tom, že mají právo na to, aby se z nich za tisíc miliard let vyvinul nějaký nový druh ryby, třeba =)
Proti potratům nejsem. Dokud se najdou lidi, kteří je budou provádět (a někdy je schopná hodně zoufalá ženská si to provést sama), tak jim stejně nezabráníme... Myslím, že pro normální holku nebo ženu, která není bezcitná, je beztak dost těžké něco takového podstoupit - proč jim to ještě znepříjemňovat opovržením?
no tak jak už to zaznělo v prvním komentu. mám na to trochu podobný názor. Ale. Jo to je to slovo. Ale když jde o toho úchyla jak ho tam sama nazvala tak to dítě přece nemůže za to jak se ten jeho otec zachoval. Dítě nemůže za následky svých rodičů. Upřímě já se snažím o dítě už delší dobu a pořád nic. Takže kdybych byla těhotná a to dítě by bylo třeba jen postižený má právo žít. Ale pokud by moje tehotenstí právě komplikovala nějaká nemoc a dítě by nepřežila a i můj život byl jen na vlásku asi bych se ho vzdala. Je to jen můj osobní názor. Já bych asi nikdy na potrat nešla kdybych věděla že už bych pak nikdy nemohla mít děti.
Naprostý souhlas s 1)
Článek je na dost vážné téma. Katolíci samozřejmě pokládají potrat za vraždu. Já osobně nejsem proti potratům, jsou situace, které nelze řešit jinak. At' jsou to problémy medicinské (genetická vada plodu),či sociální (nemožnost a neschopnost vychovat dítě), nebo etické.
V případě, že by byly potraty zakázány, vedlo by to k jejich pokoutnímu provádění a následným rizikům pro ženu.
Znovu by začaly pracovat "andělíčkářky" (pro mladší generaci to byly ženy, někdy i porodní báby, které tento zákrok prováděly kupř. pletací jehlicí).
Domnívám se, že je mnohem lepší řešení v odůvodněných případech se svěřit do rukou lékaře, který disponuje znalostmi a nástroji, které tomuto zákroku odpovídají.
A ted' mě můžou ti, kteří se mnou nesouhlasí kamenovat.
[12]: Nemohla bych žít na světě s vědomím, že moje dítě by bylo nemocné a jenom by trpělo. Stejně tak nechci, aby ve třiceti neumělo číst a místo mluvení jen slintalo a pitomě se culilo.
Jsem asi sobec a na rovinu říkám, že já bych nezvládla starat se o postižené nebo nemocné dítě. Já bych si život neužila a to dítě také ne.
No, jelikož se v mém okolí tyto náměty na zamyšlení neobjevují, tak jsem nad tím nijak nedumala.
Sama se držím toho, že je lepší si počkat...
Já osobně bych asi nebyla schopná jít na potrat, protože jsem dost citlivej člověk a vědět, že jsem někoho (byť jen embryo) připravila o možnost žít, by na mě bylo moc...
Ale nikomu svůj názor nevnucuju, ať se každý zachová, tak jak mu velí (a dovolí) svědomí...
Já potrat nijak zvlášť neodsuzuju, nepovažuji ho za vraždu, je hodně situací, kdy je to nejvhodnější řešení...
[1]: Ano, souhlasím s tímto komentářem, ale zase jsem s adminkou tohoto blogu. Všichni by si užívali..ale řekni, co je lepší..potrat a nebo pak zahodit dítě někde do křoví? Prostě..o tomdle se nejde hádat...
Prostě....někdy s to holt stane... Já kdybych teď otěhotněla,nemám jinou možnost,než potrat. Musím dokončit školu,s dítětem by to bylo namáhavé. Neměl by mi s ním kdo pomoci,moje mamka se stará o starou babičku a postiženého bráchu,na všechno bych byla sama. Nemám peníze,nemám nic. Přítel by mě finančně neměl jak podpořit. Nemám vlastní dům nebo byt,kde bych mohla dítě nějak vychovat. A přitom bych nesnesla pomyšlení,že moje dítě bude milovat nějaká jiná matka,než já.
Na druhou stranu jsem ale nemocná. Moje dítě bude mít tuhle zas*anou nemoc taky. Můžu jen doufat,že jemu nikdo neřekne,že má nemoc,na kterou zítra může umřít,jako to bylo řečeno mě... Nechtěla bych dát život dítěti,jenž by bylo odsouzeno k trápení a životu-neživotu....
Takže potraty...rozhodně ano....holt nejsme všichni schopni vychovat dítě... A je to lepší,než ho potom hodit do popelnice nebo se sama zbláznit...
tak aj som mala kamaratku ktora bola tehotna, pretoze ju znasilnil vlastny otec... a ani ja, ani ty si nevieme predstavit ake traumatizujuce by pre nu muselo byt take dieta porodit... cize v niektorych pripadoch je potrat jedna z tych lepsich moznosti...
Je lepší mít dítě, kterému nemůžeš - třeba kvůli mládí a nezajištěnosti - nic nabídnout, které bude vyrůstat kdovíkde s matkou, má zničený život, s vyhlídkou na budoucnost... jakou? Ani jeden z nich žádnou mít nebude. Dětství malého zkažený, protože matka je ještě dítě.
Nebo nemoc, vážné postižení. Co bude mít za život? A ty? Zvládneš to?
Adopce... a doživotní nejistota, jak na tom tvoje dítě je. Protože když se to narodí, už se žádná slova jako "je to jenom embryo" nikdy neschováš.
Znásilnění. Dokázat takové dítě vychovat? Nikdy mu to nevmést do tváře? Abyste s tím pak oba museli žít? On je nechtěný a ty...
Proti čemu jsem já, je pohazování dětí všude možně po světě, jenom aby to hezky umřelo a povedená matinka neměla žádné problémy. TO je vražda.
Já jen k tomu editu - potíž je v tom, že ten článek tak prostě vyzněl. Jako že jseš proti všem potratům. Takže se pak nemůžeš divit naším reakcím. Ono se totiž tohle téma moc zobecnit nedá.
Já jenom nechápu, proč tolik zdůrazňuješ, že to tvůj názor. Čí asi jiný, že? A nikdo ti tvůj názor nevyčítá. Jenom s ním někdo nesouhlasí a to je zase jejich názor.
Já jsem pro potraty. Ono se řekne dávat pozor, ale na sto procent to nemáš nikdy. Navíc je lepší dát život pár buňkám, které ani neví, že žijí, nebo zničit život chudákovi matce. Samozřejmě, že můžeš říct, jak by se to tobě líbilo, kdybys byla portacená? Teď iž jsem se dožila 14ti, skoro 15ti let a moje mysl je na vyšší úrovni, ale jako embrio jsem neměla potuchy o tom, že žiju. Trest smrti mi připadá mnohem horší.
Ne, nejsem proti potratům. V případě neslučitelnosti (nemožnosti obojího) budu vždy nadřazovat právo ženy na své tělo (a tedy i to, zda v něm něco vyrůstá) nad právo zárodku vyvinout se v dítě (jako dítě to beru až po porodu).
V případě, že by šlo obojí, nemám problém s přežitím a vývinem zárodku/plodu, pokud by to nenarušovalo právo ženy na její tělo (nechce být těhotná - tak se zárodek vyndá a nechá vyvinout mimo její tělo).
Ne, potrat neberu jako vraždu. Zdůvodnění je vlastně zčásti výše, prostě dokud to není samostatně existující jedinec, ale je to v ženině těle, tak to neberu jako člověka, ale jen jako plod/zárodek.
Co jsem si o tom myslel - určitě od začátku jsem byl pro potrat, přesněji právo na určení o vlastním těle, když někdo nechce prožívat těhotenství, tak potrat považuju za legitmní prostředek k zajištění takového rozhodnutí o odtěhotnění (věková hranice pro potrat v době těhotenství na mne působí dost nesmyslně). Až časem jsem přišel na to, že obě věci (ženina volba o těhotenství a vývin zárodku) nejsou automaticky v rozporu, jen se zatím asi nepraktikují řešení, která by podchycovala obě hlediska (pokud se tedy praktikují, tak jsme o tom dosud neslyšel).
Chtěla bych tě vidět v situaci, kdy by jsi čekala dítě. Nemusela by to být tvoje chyba, někdo tě znásilní, co ty potom? Chceš nosit dítě nějakého úchyláka? Co když je matka nemocná a těhotenství by ji mohlo ohrozit na životě? Co když selže antikoncepcce (i to se stává)? Tobě je osmnáct a víš, že svoje dítě bys nedokázala zabezpečit.
Ano, každý by měl nést následky svého jednání, ale není lepší, aby se dítě nenarodilo než aby bylo nemocné/postižené nebo třeba jen postrádalo takovou pitomost jako nemilující rodiče?
Za potraty se tvrdě platí, jen jedno stupidní vyšetření od gynekologa stojí tisícovku. Další peníze vkládáš do samotné operace.
Každá mince má dvě strany, není-li to zrovna kostka. Doporučuji ti zamyslet se na každým případem zvlášť.