Sepsáno, podepsáno, tečka, čárka. A nakonec i vykřičník.
Deprese, psáno 20 minut. Ach.
16. září 2010.
Název: Matko, co jsi to udělala?
Spokojenost?
Hm, něco tam bude. Mohlo to být lepší, i horší. Vyberte si co chcete.
Maminko, maminečko milovaná,
tolik se bojím!
Líbezná to slova tvá,
mne tolik utěšují.
Nestačí to, stále mám strach,
Ach, matko, moje matko,
pomoz mi!
Zachraň mne, topím se, topím.
Topím se v žalu svém,
I tvém.
Umírám, tak zachraň mne!
Nemohu dýchat, nejde to,
Tak mi už sakra pomoz,
Na to zatracená světlo.
Kašleš na mne, odcházíš!
A mé srdce ztrácíš!
Topíš mne, a naší lásku kazíš.
Tolik jsem se bála,
A jak jsem to dopadla.
Mám strach,
z tebe, milá matko,
z tebe mám svůj strach.
Ahojda zvu tě ke mě na blogísek, máš kvásnej bloček jen tak dále =D