Ou shit, dobrý odpoledne.
Pvní den jsem vcelku zvládla.Ráno jsem vztávala dřív, abych si umyla vlasy, o půl osmý mi málem ujela MHD.Jdu do školy a vidím moje "velice oblíbenou paní učitelku z tělocviku".Nahodím úsměv a kráčím směr škola.Vidím spolužačky.Nevlídný to pohled.Dostávám první pochvalu za můj skvělý účes.Jdu po schodech nahoru, třídní má připomínky, chválí účes, nevnímám a vcházím do poloprázdné třídy.Všichni se baví o mě.O mém účesu.Usmívám se.Dělá mi to radost.První hodina.Definitivně se rozhoduji, že jdu na zdravku.Říkám to před celou třídou, jsou mi ukradení.Stěhuji se na své místo, druhá hodina - čj.Dostávám dikrát, za tři.Jsem neschopná, tohle se mi nikdy nestalo!Dozvídám se, že 24.3. píšeme písemnou práci z českého jazyka.Velká přestávka.Mám hlad, jím svůj rohlík se salámem, povídám si se spolužákama, užívám si to.Zvoní.Stěhujeme se do spodní učebny fyziky.Jsem nervózní.Jdu na záchod, zjistím, že mám nekvalitní ryfle a budu si je muse zašít.Jdu zpátky do třídy, chvíli jen tak koukám, ale pak se bavím s ostatními.Zvoní na hodinu.Učitel vchází.Napnuté nervy.Celou hodinu zkouší.Mě se to netýká.Uf, ulevilo se mi.Konečně nastává konec hodiny.Jdu nahoru.Mám matematiku, jdu pro pomůcky, jsem služba.Nic novýho se neděje, učitelka mě posazuse jinam, Adéla píše písemku.Celou hodinu sedím se Sabčou.Nestíhám.Ona je taková, moc ukecaná.Konečně zvoní.Ach ne, učitelka se blíží.Prohlíží si můj domácí úkol, který jsem počítal v hodině, snad si toho nevšimla.Měla jsem jiné výsledky než ona, ale kalkulačka nikdy nelže!Bude to přepočítávat, prosím.Ve středu mě čeká desetiminutovka, budu si muset udělat tahák na převody jednotek.Bojím se.Jdu s Markem a Sušou pro pomůcky na hudebku.Mara mi pomáhá s rádiem, třídní se usmívá.Jsem šťastná, všichni jsou šťastní.Hudebku jsem přežila, pár poslechů nějakých oper.Chtěla jsem si půjčit sešit, ale jsem hlava děravá.Zvoní.Čekám na poslední hodinu.Jsem nervózní, dnes se budou ukazovat prezentace.Ach ne, ta moje je fakt trapná!Ukecávám to, na posledních pět minut hodiny to nemá cenu.Snad jí to dám příští hodinu.Nechci stát u tabule a říkat něco o mé firmě cold-car.Je to trapný, já jsem trapná.Odcházím, zvoní na přestávku, pro mě na konec vyučování.Čekám na Adélu.Hned je po obědě a jdeme.Pípá mi esemeska.Táta pro mě jede, ale jede ještě do nemocnice.U školy mě nabere, jedem k Honzovi, táta je stejný jako já - hlava děravá, nechal doma peněženku.Půjčuje si od kamaráda pětikilo a jedeme pro Honzu - mého bratra k Penny.Vyrážíme ke špitálu.Vidím svoji novou spolužačku Danielu, začnu ječet jako na lesy, všichni na ni civí.Ach, já ji tak nesnáším!Zajíždíme k lékárně.Parkujeme, tata odchází.Do pěti minut je zpátky, startuje auto a jedeme domů.Doma čeká máma s uvařeným oběděm.Sním to, dělám si věci do školy, přepisuju si sešit.Vztávám k televizi, směju se.Mám rozmazanou řasenku.Jsem nemožná.Těším se na večer, jak se naložím do teplé vody a těším se, jak se budu dívat na Kriminálku Anděl.Těším se, až se zítra budu moct takhle zase vypsat.Mám ze sebe radost.Objevila jsem nový styl mého psaní.Líbí se mi to.
Vaše They*
Zajímavej styl psaní.
Ty chceš jít na zdravku? Já bych tam nešla, bych ztratila nervy.