Ta upřímná*
4. února 2010 v 16:48 | They* | Napsal životKomentáře
ja bych spis chtela odjet nekam pryc, nekam hodne daleko....od lidi co znam...
Taky bych se někdy vrátila zpátky, ale zase všechno dělat znovu... to by se mi nechtělo.
Taky se se mnou dávní kamarádi nebaví. Už ani nevím, jak to všechno vyprchalo. Tak to dopadá, když se někdo kamarádí většinou s mladšíma o dva roky a víc, takže jsem byla dřív v pubertě a to jsem začala mít jiný názory atd. Nechtěla jsem s nima hrát takový ty dětský hry atd., když mi bylo 14, 15.
Víš ty co, vypadá, že velmi ráda přijimáš názory. Tak já ti tedy jeden řeknu. Jak píšeš svůj blog, tak to vypadá, že jidiný kdo je namyšlený jsi ty. Píšeš sprostě, vůbec se neohlížíš. Chováš se jako hnusný egoysta. Posloucháš metal? Podle toho co jsem ti tady napsala a jak se chováš si budeš myslet, že poslouchám nějaké techno či disco. Ale šeredně se mýlíš. Poslouchám také metal a rock. A mě i plno lidem připadá(ty které znám a dívali jsme se na tvůj blog), že vůbec nerozumíš hudbě....
Nebudu tu dávat adresu blogu, protože žádný nemám, a do mého jména ti nic není, přezdívku jsem ti tu ale dala, tak si mě kdyžtak najdi...
Toto byl pouze můj názor, každý má jiný, mimochodem jak ty sama říkáš....
[4]: Sorry, ale do namyšlenosti mám fakt daleko.Jo, píšu sprostě, protože nejsem nějaká barbínečka aby psala vypatlaným písemem, tak se s tím smiř.Mě je uplně jendo co si myslíš Ty a Tví kamarádi, mě zajímá názor jen mojí rodiny a mých přátel a pokud mě neznáš, tak mě prosím nesuď.Že si přečteš v menu pár vět o mě a potom jeden článek co chci být, neznamená, že mě znáš.
Asi máš pravdu nemám tě soudit podle jednoho článku a pár vět v menu. Já mám ale pročtený tvůj minulý blog a také tento.
A ještě něco, když někdo nemluví sprostě tak je hned barbínečka
Promiň, ale tohle nemá smysl... Neříkám, že jsi namyšlená. jen že to tak vypadá...
víš ty co, asi máš pravdu, dám ti pokoj a nebudu už tento bog navštěvovat....
Omlouvám se, neznám tě....
[7]: Nemáš se za co omlouvat, já jen nemám ráda lidi, co soudí podle nějakýho blogu.Kdyby si mě znala, tak víš, jak to se mnou je.
Přesně taky si vždycky říkám jaké by to bylo vrátit se do školky a když jsem ještě byla malá, žádné úkoly, škola, jen hraní, taky bych chtěla zažít ten pocit když někdo věří na Ježíška, musí to být nádherné, ale to bohužel nikdy nezažiju ![]()
tak to já ještě ve 13 byla taková, jak tady popisuješ...ale teď v 17, je to čím dál horší..
Jako bych to pala je, mě je ovšem 11.
Jinak, píšu an blogu povídky, byla bych ráda, kdyby sis je přečetla.